Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi čtyři sta lidí. Oznámila to rada města; počet obětí útoku není znám. Rusko večer vyzvalo ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, což Ukrajina odmítla. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ukrajinská armáda se obává, že do země vpadnou běloruské jednotky. Očekává jejich útok v oblasti Volyně na západě Ukrajiny. V současnosti zatím útočí pouze ruské síly, ačkoli přicházejí i z běloruského území.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko v neděli večer vyzvalo ukrajinské síly bojující v Mariupolu, aby se vzdaly. Těm, kdo složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod do oblastí ovládaných Kyjevem, tvrdí ruský generál Michail Mizincev. Své rozhodnutí, zda se vzdají, mají „nacionalisté“, jak je Moskva nazývá, oznámit do pondělních ranních hodin. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruská státní média.
Podle Mizinceva budou humanitární koridory z města otevřeny od 10:00 moskevského času (8:00 SEČ). Ukrajinu výzvu následně odmítla, píše BBC.
Kapitulace sil bránících ukrajinský Mariupol před útoky ruské armády nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda. „O žádné kapitulaci a složení zbraní nemůže být řeč. Už jsme to dali ruské straně vědět,“ zdůraznila.
Přístavní město Mariupol je nyní pravděpodobně nejhůř zasaženým místem na Ukrajině. Po středečním zničení budovy divadla, v jejímž sklepě se skryly před boji stovky lidí, zaútočily ruské síly podle radnice na budovu umělecké školy. V ní bylo ukryto čtyři sta lidí. Není zatím jasné, co s nimi je.
Ruské jednotky Mariupol obklíčily, analytici odhadují, že město dříve nebo později padne. Zatím je však ostřelované a jen s velkými obtížemi se z něj daří dostat alespoň část civilních obyvatel. V sobotu jich odešlo 4128, o den dříve asi pět tisíc. Radnice navíc obvinila Rusy, že některé obyvatele odvlekli za hranice.
„Je těžké představit si, že v 21. století jsou lidé násilně deportováni do jiné země. Ruská vojska nejenže ničí náš mírumilovný Mariupol, ale zašla ještě dál a začala deportovat obyvatele města. Všechny válečné zločiny ze strany Ruska by měly být co nejpřísněji potrestány,“ uvedl v kanálu městské rady Mariupolu na Telegramu starosta Vadym Bojčenko.
Mariupol je nepřetržitě ostřelován
Obyvatelé Mariupolu podle mladíka, kterému se podařilo z města utéct a poskytl rozhovor BBC, čelí téměř nepřetržitě ostřelování, nemají elektřinu ani plyn, nemohou se nikomu dovolat a dozvědět se, co se děje. Vařit musí venku na ohni. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil obléhání Mariupolu za válečný zločin. „To, co udělali okupanti mírumilovnému městu, je teror, který se bude připomínat po staletí,“ řekl.
Ostřelována jsou ovšem i jiná města. Podle agentury Ukrinform zahynuli v noci tři lidé při ostřelování města Rubižne. Mezi obětmi jsou dvě děti, uvedl guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinské úřady hlásí, že během války zemřelo už více než sto dětí. Web Kyiv Independent uvedl s odvoláním na zástupce velitele charkovské policie, že v tomto městě zahynulo v noci při ostřelování nebo leteckém bombardování pět lidí včetně devítiletého chlapce.
Hajdaj také obvinil Rusko z útoku na pečovatelský dům ve městě Kreminna. Na budovu podle něj zahájil palbu tank, zahynulo 56 jeho obyvatel a dalších patnáct „bylo okupanty uneseno“ a později umístěno do jiného domova pro seniory.
V noci na neděli byl podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach téměř v celé zemi. Kromě měst, u kterých se bojuje a sirény znějí pravidelně, probudil jejich zvuk i obyvatele západu Ukrajiny – ve městech jako Lvov, Rivne, Ivano-Frankivsk nebo Ternopil.
Hlavní město
V neděli večer zasáhlo ruské ostřelování rezidenční oblasti a obchodní centrum v kyjevské historické čtvrti Podil. Vyžádalo si nejméně jednu oběť, uvedl na Twitteru starosta města Vitalij Klyčko. Starosta upřesnil, že záchranné složky bojují s rozsáhlým požárem obchodního centra.
Klyčko sdělil, že ve čtvrti bylo slyšet několik výbuchů. Kromě nákupního centra bylo podle něj zasaženo i několik domů. „Všechny složky – záchranáři, zdravotníci a policie – jsou na místě. Informace se upřesňují,“ napsal na Twitteru starosta.
Kyjev není v tak katastrofální situaci jako Mariupol nebo Charkov. Přesto je metropole ostřelovaná od prvního dne války a podle úřadů už tam zahynulo asi šedesát lidí. Mnozí proto většinu času tráví v podzemí. Kyjevské metro se pro některé obyvatele stalo domovem už od prvního dne ruské invaze.
Ruští vojáci se zřejmě nechystají v nejbližší době vytáhnout dále na Kyjev. V sobotu přicházely zprávy, že se před městem zřejmě pokoušejí zakopat, a také americký think-tank Institut pro výzkum války uvedl ve své analýze situace, že Rusko zřejmě vzdalo úmysl obklíčit ukrajinskou metropoli. Podle ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky nyní snaží doplnit své počty a opravit poškozenou techniku.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč prohlásil, že frontové linie mezi ukrajinskými a ruskými silami „prakticky zamrzly“. Domnívá se, že Rusko již nemá dostatečnou bojovou sílu, aby mohlo postupovat dále.
Rusko odmítalo, že by útočilo na civilní cíle, hlásí se ale k úderům na vojenskou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při raketovém útoku na základnu v Žytomyrské oblasti zahynulo přes sto ukrajinských vojáků a mezinárodních dobrovolníků, které mluvčí ministerstva Igor Konašenkov označil za žodlnéře. Moskva se také přihlásila k útokům na sklad pohonných hmot v Mykolajivské oblasti a vojenské dílny na neupřesněném místě.
Ukrajina se obává běloruského vpádu na západ země
Dobrou zprávu oznámil guvernér Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Podařilo se zachránit 71 osiřelých dětí z kojeneckého ústavu v Sumách. „Při první příležitosti evakuovat je humanitárním koridorem jsme děti odvezli ze specializovaného sirotčince v bojové zóně,“ uvedl Žyvyckyj.
I ukrajinská armáda se hlásí k některým úspěchům, tvrdí například, že se jí podařilo zastavit ruský nástup u města Izjum na východě země. Přihlásila se také k zabití dalšího vysokého ruského důstojníka – zástupce velitele černomořské flotily Andreje Palije.
Podle ředitele ukrajinské železniční společnosti Ukrzaliznycja Oleksandra Kamyšina také dokázali běloruští železničáři přerušit železniční spojení mezi oběma zeměmi, což způsobí ruským vojákům další logistické problémy. Kamyšin k tomu Bělorusy vyzval.
„Mohu říct, že neexistuje železniční spojení mezi Běloruskem a Ukrajinou,“ řekl s tím, že je pracovníkům běloruských železnic vděčný. Podrobnosti sdělit nechtěl.
Přesto se Ukrajina podle generálního štábu obává, že by z běloruského území mohla začít další ofenziva směřující na západ Ukrajiny, který byl zatím ušetřen vážnějších útoků. Podle úřadu je vysoké riziko vpádu na Volyň.
Agentura Unian uvedla s odkazem na zdroj z generálního štábu, že invaze může přijít v horizontu jednoho až dvou dnů. Tentokrát by se do ní zřejmě zapojili i běloruští vojáci, kteří zatím na Ukrajinu nezaútočili, i když Bělorusko nechá přes své území procházet ruské vojáky.
Podle politologa Emila Aslana by zapojení Běloruska přineslo ukrajinským obráncům velké problémy. Především by hrozilo částečné obklíčení Kyjeva nasazením Bělorusů v Žytomyrské oblasti. Zapojení Minsku by podle něj nic nezměnilo ve vztahu k reakci NATO na válku.
Oděsa čerpá z minulosti
Jeden z největších ukrajinských symbolů – černomořský přístav Oděsa – se zatím stále opevňuje před případným ruským útokem. Historikům tanou na mysli vzpomínky na rok 1941, kdy se město podobně opevňovalo před nacisty. Navzdory přípravám na nejhorší řada Oděsanů včetně starosty doufá, že historie se opakovat nebude a že město nepadne.
Ze zabarikádované opery se v posledních týdnech znovu stal symbol města. V roce 1941 Oděsané s obavami vyhlíželi německé lodě. Dnes se stejnými obavami vyhlížejí ruské lodě, které podle nich zřejmě čekají na povel k útoku.
Starosta je přesvědčen, že útok nepřijde už proto, že Oděsa je město, které milují i samotní Rusové. Přesto místní lidé dobrovolně stavějí barikády na mořském břehu – stejně jako je stavěli za druhé světové války. Tehdy nacisté Oděsu obléhali 73 dní, než ji dobyli.
V takzvané Perle Černomoří žije dnes asi milion obyvatel. Někteří z nich spoléhají na to, že obrana města případný ruský útok vydrží. Jiní hledají oporu právě v historii.
„Během války proti fašismu tady působila civilní domobrana. Žádní vojáci, ale civilisté z Oděsy. Proto jsme stateční a proto se nebojíme,“ řekla obyvatelka Oděsy Alexandra Širtutová.
Ukrajina: Zemřelo přes 14 tisíc ruských vojáků
Ukrajinská diplomacie tvrdí, že od začátku invaze na Ukrajině zemřelo skoro čtrnáct a půl tisíce ruských vojáků. Údaje ale není možné nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že některé ruské jednotky byly zničeny z 80 až 90 procent, jejich ztráty označil za bezprecedentní.
Velké ztráty byly podle tvrzení ukrajinského generálního štábu také důvodem, proč desítka ruských vojáků, kteří bojovali u Charkova, nechtěla v bojích pokračovat a vyzývala i další spolubojovníky, aby se vrátili domů. Vojáky nyní vyšetřuje jejich velitelství.
Rádio svoboda uvedlo s odvoláním na ukrajinskou kontrarozvědku SBU, že se z Ukrajiny stáhly čečenské jednotky, které ztratily stovky vojáků. SBU podle Rádia svoboda také popřela, že by se byl na Ukrajině vyskytl čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.
Moskva o svých ztrátách na bojišti mlčí, naposledy je zveřejnila před dvěma týdny. Tehdy mluvila o pěti stovkách mrtvých ruských vojáků od počátku války.
Podle úřadu vysoké komisařky OSN Michelle Bacheletové také od zahájení ruské invaze zahynulo 847 civilistů, včetně 64 dětí. Úmrtí těchto lidí má úřad zadokumentovaná, připouští však, že skutečný počet bude patrně mnohem vyšší. Ukrajinské úřady tvrdí, že obětí ruské invaze, která začala 24. února, se staly už tisíce civilistů.
Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišyné jsou civilní ztráty „mnohem větší než ty v ukrajinských ozbrojených silách“. V rozhovoru pro Sky obvinila Rusko z genocidy, Vladimira Putina a další ruské špičky označila za válečné zločince.
Zelenskyj v rozhovoru pro CNN prohlásil, že je připravený jednat s Putinem: „Jestliže by existovala i jen jednoprocentní šance, jak bychom mohli válku zastavit, myslím, že ji musíme využít.“
Ruské jednotky mají podle Zelenského za cíl Ukrajince „zabít a vyhubit“. Ukrajinští vojáci sice dokázali, že jsou schopní se Rusům bránit a vracet jim úder, nicméně znamená to ztrátu dalších životů. „Takže si myslím, že musíme využít jakýkoli formát, jakoukoli šanci k tomu, aby se uskutečnila jednání, k tomu, abychom mohli mluvit s Putinem. Jestliže ale tyto pokusy selžou, bude to znamenat třetí světovou válku,“ dodal ukrajinský prezident.
Zákaz proruských stran na Ukrajině
Do konce války zakázala ukrajinská bezpečnostní rada fungování politických stran s vazbami na Rusko. „Činnosti politiků směřující k rozkolu nebo kolaboraci nebudou úspěšné a dočkají se tvrdé odpovědi,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj v pravidelném videovzkazu.
Zákaz se týká jedenácti partají – parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok a devíti dalších mimoparlamentních uskupení.
Fungovat opět budou moci, až Ukrajina zruší válečný stav. Ten vyhlásila v den zahájení ruské invaze 24. února. Původně byl vyhlášen na 30 dní do 26. března. Parlament jej však již prodloužil o dalších 30 dní do 25. dubna.
Podle agentury Interfax-Ukrajina bylo také zablokováno patnáct set médií šířících ruskou propagandu. Ukrajinská policie uvedla, že tato média četlo odhadem 15 milionů lidí na Ukrajině. Prezident Zelenskyj navíc podepsal dekret, který sjednocuje vysílání celostátních televizí. Deklarovaným cílem je vytvoření „jednotné informační politiky“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov oznámil, že Rusko očekává konec války na Ukrajině podepsáním komplexní dohody o bezpečnostních záležitostech, včetně neutrality Ukrajiny a záruky jejího nepřistoupení k NATO. Moskva také požaduje, aby Kyjev uznal nezávislost okupovaných území v Donbasu. Lavrov dodal, že vztahy Ruska s Čínou se kvůli současné politické situaci posílí.
