Po první a druhé válce v Čečensku zůstalo tamní hlavní město Groznyj v troskách. Za uplynulé roky se ale změnilo k nepoznání. Proruská vláda klanu Kadyrovů zůstává, stopy krvavých konfliktů však postupně alespoň navenek mizí. Nahrazují je obchodní centra a mrakodrapy. Hospodářsky se Čečensko sice vzmáhá, aktivisté ale stále upozorňují na porušování lidských práv v severokavkazské republice.
Ruské jednotky obsadily metropoli Groznyj v druhé čečenské válce v únoru 2000. K pádu města zásadně přispělo plošné bombardování i civilních oblastí na rozkaz politicky stoupající hvězdy tehdejšího ruského premiéra Vladimira Putina.
Kreml dosadil do Čečenska proruskou vládu a zanechal Groznyj v ruinách. Osmnáct let poté vypadá ale metropole jinak. „Město se rozvíjí, roste a kvete,“ říká Abdulrašid Zelimchanov, hlavní architekt Grozného.
První a hlavně právě druhá čečenská válka se na městě trvale podepsaly, přesto se po letech tragických konfliktů změnilo k nepoznání. Staví se všude, vzniká nové obchodní centrum nebo mezinárodní univerzita.
Groznyj se zapojí do fotbalového šampionátu
V Grozném bude během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale v Rusku trénovat i národní tým Egypta, který se dohodl s čečenskou vládou Ramzana Kadyrova.
Luxusní hotel, kde budou hráči, sponzoři a další doprovod bydlet, je zatím ve výstavbě. „Vše prošlo inspekcí egyptské delegace i inspekcí výboru FIFA,“ tvrdí ale ředitel hotelu Tadž Eddin Sultan. „Místní i ruské úřady mají vizi a jsem si jistý, že toto místo má budoucnost,“ komentuje důvody, které ho vedly otevřít podobně honosné sídlo právě v Grozném.
Příležitost pro zviditelnění při důležité sportovní události si pochvalují i provozovatelé Achmat-Areny na okraji města. Uvnitř na návštěvníky seshora shlíží Putin s Kadyrovem starším, po kterém je stadion pojmenován.
„(Šampionát) nám pomůže znovu získat naši bývalou stabilitu. Je to zároveň i způsob, jak ukázat, že tu vládne právo a pořádek,“ říká ředitel areny Magamed Matsujev.
Obyvatelé cítí úlevu, lidskoprávní situace je ale tristní
Úlevu po dlouhých válkách znatelně pociťují i místní obyvatelé, kteří jsou z drtivé většiny muslimové. „Život tady se úplně změnil. Město jen kvete a daří se nám dobře,“ potvrzuje obyvatelka Grozného Sjamzi Abdullazimová.
Čečensko je pod dohledem Moskvy na cestě k postupnému hospodářskému růstu, mezinárodní humanitární organizace ale varují, že situace s lidskými právy je v republice stále tristní.
„Existuje mnoho zdokumentovaných případů, o kterých se naše noviny i ruští žalobci zajímali, které dokládají porušování lidských práv v Čečensku,“ upozorňuje Olga Bobrovová, novinářka z nezávislých novin Novaja Gazeta, které loni informovaly o brutálním pronásledování čečenských gayů.
Vedení města kritiku odmítá. „Nikde jinde nejsou lidská práva chráněna tak jako v Čečensku. Zárukou pro to i pro naši svobodu je naše ústava i náš vůdce Ramzan Kadyrov,“ tvrdí primátor Muslim Chučijev. Hlavní městský architekt Zelimchanov dodává, že to podle něj potvrzují i obličeje obyvatel na ulicích. „ Lidé žijící v diktatuře by se tak šťastně netvářili,“ myslí si.
Obyvatelé si vládní útlak nepřipouštějí. Říkají, že chtějí žít spokojené životy a nestarat se o politiku, pokud se jich nezačne dotýkat až příliš zblízka.
Šedesát mezinárodních organizací mezitím požádalo FIFA, aby Čečensko z pořádání letošního fotbalového mistrovství světa vynechala, avšak neuspěly.
