První z pronásledovaných čečenských gayů se v Německu dočkal azylu

Německé úřady udělily humanitární vízum prvnímu čečenskému homosexuálovi poté, co opoziční ruský list Novaja gazeta upozornil na mučení gayů v autonomní muslimské republice. Čečensko nařčení odmítá.

Několik dalších žadatelů o azyl dostalo pozvánku na německou ambasádu v Moskvě. „Jsme potěšeni, že můžeme v těchto složitých případech pomoci,“ sdělilo německé ministerstvo zahraničí listu Tagesspiegel.

Cizinci mohou získat povolení k pobytu na základě urgentní humanitární potřeby, ale tyto případy jsou velmi vzácné, uvedl list s tím, že ochranu dotyčného posuzuje německá vláda. Pronásledovaným Čečenců nabídlo pomoc již více zemí včetně Litvy.

Zpráva o brutálním zásahu proti homosexuálům v autonomní republice na jihu Ruské federace se poprvé objevily na počátku dubna prostřednictvím opozičního listu Novaja gazeta.

Podle zprávy bylo poblíž města Argun asi dvacet kilometrů od Grozného zadržováno a mučeno nejméně 100 lidí kvůli jejich údajné homosexualitě. Tři z nich zemřeli. Vláda většinově muslimské republiky to popřela s tím, že homosexuálové v Čečensku vůbec neexistují.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Svět ale zpráva šokovala. Po vyšetřování volají aktivisté z organizace Amnesty International, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i vysoký komisař OSN pro lidská práva.

Tři francouzské skupiny hájící práva homosexuálů podaly na Čečensko stížnost u Mezinárodního trestního soudu kvůli genocidě vůči homosexuálům. Organizace požadují skoncovat s pronásledováním sexuálních menšin v Rusku.

Při mučení některých vězňů byl údajně přítomen i předseda čečenského parlamentu Magomed Daudov, uvedla ve své zprávě organizace Human Rights Watch (HRW). Vězňům prý věnoval několik ponižujících poznámek.

Čečenský parlament to odmítl komentovat. Představitel sekretariátu parlamentu Zelimchan Džamaldinov podle rozhlasové stanice Rádio Svoboda řekl, že čečenští poslanci na zprávu ochránců lidských práv „kašlou“ a její autory nazval „evropskými prodejnými novináři“.

obrázek
Zdroj: ČT24



Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.

Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko

Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.

Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 11 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...