První z pronásledovaných čečenských gayů se v Německu dočkal azylu

Německé úřady udělily humanitární vízum prvnímu čečenskému homosexuálovi poté, co opoziční ruský list Novaja gazeta upozornil na mučení gayů v autonomní muslimské republice. Čečensko nařčení odmítá.

Několik dalších žadatelů o azyl dostalo pozvánku na německou ambasádu v Moskvě. „Jsme potěšeni, že můžeme v těchto složitých případech pomoci,“ sdělilo německé ministerstvo zahraničí listu Tagesspiegel.

Cizinci mohou získat povolení k pobytu na základě urgentní humanitární potřeby, ale tyto případy jsou velmi vzácné, uvedl list s tím, že ochranu dotyčného posuzuje německá vláda. Pronásledovaným Čečenců nabídlo pomoc již více zemí včetně Litvy.

Zpráva o brutálním zásahu proti homosexuálům v autonomní republice na jihu Ruské federace se poprvé objevily na počátku dubna prostřednictvím opozičního listu Novaja gazeta.

Podle zprávy bylo poblíž města Argun asi dvacet kilometrů od Grozného zadržováno a mučeno nejméně 100 lidí kvůli jejich údajné homosexualitě. Tři z nich zemřeli. Vláda většinově muslimské republiky to popřela s tím, že homosexuálové v Čečensku vůbec neexistují.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Svět ale zpráva šokovala. Po vyšetřování volají aktivisté z organizace Amnesty International, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i vysoký komisař OSN pro lidská práva.

Tři francouzské skupiny hájící práva homosexuálů podaly na Čečensko stížnost u Mezinárodního trestního soudu kvůli genocidě vůči homosexuálům. Organizace požadují skoncovat s pronásledováním sexuálních menšin v Rusku.

Při mučení některých vězňů byl údajně přítomen i předseda čečenského parlamentu Magomed Daudov, uvedla ve své zprávě organizace Human Rights Watch (HRW). Vězňům prý věnoval několik ponižujících poznámek.

Čečenský parlament to odmítl komentovat. Představitel sekretariátu parlamentu Zelimchan Džamaldinov podle rozhlasové stanice Rádio Svoboda řekl, že čečenští poslanci na zprávu ochránců lidských práv „kašlou“ a její autory nazval „evropskými prodejnými novináři“.

obrázek
Zdroj: ČT24



Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.

Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko

Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.

Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 2 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 5 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 11 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 11 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 16 hhodinami
Načítání...