První z pronásledovaných čečenských gayů se v Německu dočkal azylu

Německé úřady udělily humanitární vízum prvnímu čečenskému homosexuálovi poté, co opoziční ruský list Novaja gazeta upozornil na mučení gayů v autonomní muslimské republice. Čečensko nařčení odmítá.

Několik dalších žadatelů o azyl dostalo pozvánku na německou ambasádu v Moskvě. „Jsme potěšeni, že můžeme v těchto složitých případech pomoci,“ sdělilo německé ministerstvo zahraničí listu Tagesspiegel.

Cizinci mohou získat povolení k pobytu na základě urgentní humanitární potřeby, ale tyto případy jsou velmi vzácné, uvedl list s tím, že ochranu dotyčného posuzuje německá vláda. Pronásledovaným Čečenců nabídlo pomoc již více zemí včetně Litvy.

Zpráva o brutálním zásahu proti homosexuálům v autonomní republice na jihu Ruské federace se poprvé objevily na počátku dubna prostřednictvím opozičního listu Novaja gazeta.

Podle zprávy bylo poblíž města Argun asi dvacet kilometrů od Grozného zadržováno a mučeno nejméně 100 lidí kvůli jejich údajné homosexualitě. Tři z nich zemřeli. Vláda většinově muslimské republiky to popřela s tím, že homosexuálové v Čečensku vůbec neexistují.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Svět ale zpráva šokovala. Po vyšetřování volají aktivisté z organizace Amnesty International, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i vysoký komisař OSN pro lidská práva.

Tři francouzské skupiny hájící práva homosexuálů podaly na Čečensko stížnost u Mezinárodního trestního soudu kvůli genocidě vůči homosexuálům. Organizace požadují skoncovat s pronásledováním sexuálních menšin v Rusku.

Při mučení některých vězňů byl údajně přítomen i předseda čečenského parlamentu Magomed Daudov, uvedla ve své zprávě organizace Human Rights Watch (HRW). Vězňům prý věnoval několik ponižujících poznámek.

Čečenský parlament to odmítl komentovat. Představitel sekretariátu parlamentu Zelimchan Džamaldinov podle rozhlasové stanice Rádio Svoboda řekl, že čečenští poslanci na zprávu ochránců lidských práv „kašlou“ a její autory nazval „evropskými prodejnými novináři“.

obrázek
Zdroj: ČT24



Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.

Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko

Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.

Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...