Rusko se snaží získat do svých řad další vojáky, rozšířilo proto maximální věk pro odvody a zvyšuje platy vojáků. Do svých řad ale přijímá také cizince – ať už migranty, kteří již v zemi byli, nebo ty, kteří přijdou přímo narukovat. Ukrajina se ale obává také toho, že se chystá mobilizace na částech jejího území, které Moskva okupuje.
Rusko se snaží posílit armádu i pomocí migrantů. Kyjev se obává, že bude nabírat též na okupovaných územích
Ukrajinský generální štáb vydal zprávu, v níž tvrdí, že Rusko chce mobilizovat 400 až 700 tisíc lidí, dalších čtyřicet tisíc osob by prý chtělo získat přímo z Čečenska. Rozsáhlá nucená mobilizace údajně nastane kvůli velkým ztrátám na frontě.
Generální štáb zmínil, že Čečenci budou pravděpodobně použiti jako „zátarasový oddíl“ za ruskými jednotkami – praxe ze sovětské éry, kdy linie vojáků za útočícími silami zastřelí všechny vlastní vojáky, kteří se pokusí o ústup.
Další síly by mohlo zkoušet brát z populace okupovaných ukrajinských území. V souvislosti s komunálními volbami, které Rusko nelegálně pořádalo i v těchto zabraných oblastech, vyzvalo vedení ukrajinských ozbrojených sil dopředu tamní obyvatele, aby se neúčastnili. Soupisy hlasujících prý totiž mohou posloužit jako seznam pro další vlnu mobilizace. Obyvatelstvo okupovaných částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti by mohli dostat povolávací dopis do ruské armády.
Mobilizace na Krymu
Taková hrozba se ale týká i nelegálně anektovaného Krymu. Mise ukrajinského prezidenta na Krymu, která má za úkol udržovat vztahy místních se zbytkem země a monitorovat místní situaci, přinesla zprávu o tom, že se Rusko chystá mobilizovat tamní obyvatele. Podle zprávy z konce srpna okupační úřady otevírají v krymských městech mobilizační body.
Ruský vojenský odvodní úřad v největším městě poloostrova Sevastopolu instruuje své zaměstnance o rozdávání výzev obyvatelům v koordinaci s policií nebo ruskou národní gardou, napsala mise. Podle ukrajinských úřadů plánuje Moskva na Krymu mobilizovat až třicet tisíc lidí a povolat deset tisíc dříve odvedených vojáků.
Ruští instruktoři prý také na Krymu provádějí vojenský výcvik na základě svých „zkušeností“ z bojů proti ukrajinským silám, učí místní obyvatele polní medicíně, střeleckým dovednostem, ovládání dronů a horolezectví, napsal list The Kyiv Independent.
Přesné statistiky toho, o kolik vojáků už Rusko v rámci agrese na Ukrajině přišlo, pochopitelně nejsou k dispozici. Američtí představitelé nicméně minulý měsíc vyčíslili, že množství ruských ztrát se blíží 300 tisícům, z čehož až 120 tisíc mají tvořit mrtví a až 180 tisíc zranění.
Rekruti ze zahraničí
Podle britské tajné služby se Rusko snaží posily čerpat také ze zahraničí. Tento krok „umožňuje Kremlu získat další personál pro své válečné úsilí tváří v tvář rostoucím ztrátám“ a „vyhnout se nepopulárním mobilizačním opatřením na domácí půdě v období před prezidentskými volbami v roce 2024“, uvádí britské ministerstvo obrany.
Ruské vojenské náborové inzeráty se od konce června zaměřují na arménské a kazašské obyvatele – především na etnické Rusy z Kostanajské oblasti. Inzeráty nabízejí zálohy ve výši 495 tisíc rublů (asi 120 tisíc korun) a nástupní plat 190 tisíc rublů (46 tisíc korun), píše Business Insider.
Zaměřuje se také na lidi se statusem migrujících pracovníků, těm se nabízí zrychlené získání občanství a vysoké platy, pokud se zapojí do boje na Ukrajině. Někteří migranti jsou zneužíváni, uzbeckým pracovníkům jsou údajně v Ruskem okupovaném Mariupolu zabavovány pasy a je na ně vyvíjen nátlak, aby se přidali k armádě a bojovali proti Ukrajině.
Podle britského resortu obrany je v Rusku až šest milionů středoasijských migrantů, kteří jsou v očích Kremlu „potenciálními rekruty“.
Bojovníci ale přicházejí i ze zemí, které přímo nespadají pod ruskou sféru vlivu. V srpnu odhalila kubánská vláda síť obchodníků s lidmi, kteří dodávali Rusku vojáky. Server Meduza napsal, že to byli většinou mladí muži, kteří doufali, že si vydělají peníze.
Vládní opatření
Rusku se stále nedaří dostatečně obsadit zejména vysoké funkce v armádě, i když několikrát zvýšilo platy vojáků, píše Ukrajinska pravda. Analytici si všimli, že od začátku loňské otevřené invaze se ruské úřady snaží službu v armádě finančně zatraktivnit v naději, že přilákají více lidí.
Nestačí to však, vláda tak zvýšila i věk pro povinné odvody. Schválila sérii zákonů, které výrazně rozšiřují okruh mužů způsobilých k vojenské službě.
Od roku 2024 bude armáda nabírat muže do věku třiceti let, na rozdíl od dosavadních sedmadvaceti.
Ruská Státní duma také přijala nový zákon, který zvyšuje maximální věk možného odvodu mužů, kteří dříve absolvovali vojenskou službu.
S tímto zvýšení věkového limitu pro záložáky mohou muži s nejvyššími hodnostmi být nyní povoláni do svých sedmdesáti let, zatímco muži s nižšími hodnostmi mohou být povoláni do svých šedesáti let. Všeobecní záložníci mohou být povoláni zpět do služby až do věku pětapadesáti let, dříve to bylo pětačtyřicet let.
Podle nového zákona také nesmí lidé opustit zemi poté, co dostanou povolávací dopis, který bude doručován elektronicky.
