Kuba odhalila obchodníky s lidmi, kteří verbují vojáky pro Rusko

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

„Ministerstvo vnitra odhalilo a pracuje na rozbití sítě obchodníků s lidmi, která operuje z Ruska s cílem začlenit tam žijící kubánské občany, a dokonce i některé osoby žijící na Kubě, do vojenských sil, které se účastní vojenských operací na Ukrajině. Pokusy tohoto druhu byly zneškodněny a proti osobám zapojeným do těchto aktivit bylo zahájeno trestní řízení,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. Pro válku na Ukrajině rozpoutanou loni v únoru Ruskem přitom Havana použila označení „vojenská operace“, které používá Moskva.

Server America TeVe v pátek zveřejnil příběh devatenáctiletého Kubánce, který se ocitl jako rekrut poblíž ruské Rjazaně, ačkoliv podepsal smlouvu, že bude na Ukrajině pracovat jako stavební dělník. Spolu s dalším kubánským vrstevníkem poslali video, v němž prosí o pomoc, stěžují si na mučení a vyjadřují obavy o své životy. Server uvedl, že video pochází z autobusu, v němž byli mladí Kubánci převáženi spolu s ruskými vojáky.

Agentura Reuters také připomíná zprávy ruských médií z konce května o tom, že Kubánci odjíždějí na Ukrajinu bojovat dobrovolně výměnou za příslib ruského občanství.

Rusko potřebuje víc vojáků

Rusko loni oznámilo plán navýšit počet příslušníků ozbrojených sil o více než 30 procent na 1,5 milionu příslušníků bojových jednotek, připomíná Reuters. Úkol je to o to těžší, že se Rusko potýká s velkými ztrátami na bojištích na Ukrajině, o nichž však Moskva informuje jen velmi zřídka.

Moskva a Havana od loňského roku posílily své diplomatické vztahy. Na konci roku 2022 se prezident Miguel Díaz-Canel setkal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a letos obě země navštívily delegace podnikatelů a politických představitelů. V červnu přijal kubánského ministra obrany Alvara Lopeze Miera jeho ruský protějšek Sergej Šojgu, píše AFP.

Komunistická Kuba zažívá nejzávažnější ekonomickou krizi za několik posledních desetiletí. Výkon jejího hospodářství negativně ovlivňují dopady pandemie covidu-19, americké sankce platné více než 60 let i centrální plánování ekonomiky. Rusko Kubě v únoru poskytlo „nouzový“ dar 25 tisíc tun pšenice, šlo o druhou takovou pomoc během jednoho roku. Agentura Reuters to označuje za známku prohlubování vazeb mezi těmito dlouhodobými spojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...