Kuba odhalila obchodníky s lidmi, kteří verbují vojáky pro Rusko

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

„Ministerstvo vnitra odhalilo a pracuje na rozbití sítě obchodníků s lidmi, která operuje z Ruska s cílem začlenit tam žijící kubánské občany, a dokonce i některé osoby žijící na Kubě, do vojenských sil, které se účastní vojenských operací na Ukrajině. Pokusy tohoto druhu byly zneškodněny a proti osobám zapojeným do těchto aktivit bylo zahájeno trestní řízení,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. Pro válku na Ukrajině rozpoutanou loni v únoru Ruskem přitom Havana použila označení „vojenská operace“, které používá Moskva.

Server America TeVe v pátek zveřejnil příběh devatenáctiletého Kubánce, který se ocitl jako rekrut poblíž ruské Rjazaně, ačkoliv podepsal smlouvu, že bude na Ukrajině pracovat jako stavební dělník. Spolu s dalším kubánským vrstevníkem poslali video, v němž prosí o pomoc, stěžují si na mučení a vyjadřují obavy o své životy. Server uvedl, že video pochází z autobusu, v němž byli mladí Kubánci převáženi spolu s ruskými vojáky.

Agentura Reuters také připomíná zprávy ruských médií z konce května o tom, že Kubánci odjíždějí na Ukrajinu bojovat dobrovolně výměnou za příslib ruského občanství.

Rusko potřebuje víc vojáků

Rusko loni oznámilo plán navýšit počet příslušníků ozbrojených sil o více než 30 procent na 1,5 milionu příslušníků bojových jednotek, připomíná Reuters. Úkol je to o to těžší, že se Rusko potýká s velkými ztrátami na bojištích na Ukrajině, o nichž však Moskva informuje jen velmi zřídka.

Moskva a Havana od loňského roku posílily své diplomatické vztahy. Na konci roku 2022 se prezident Miguel Díaz-Canel setkal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a letos obě země navštívily delegace podnikatelů a politických představitelů. V červnu přijal kubánského ministra obrany Alvara Lopeze Miera jeho ruský protějšek Sergej Šojgu, píše AFP.

Komunistická Kuba zažívá nejzávažnější ekonomickou krizi za několik posledních desetiletí. Výkon jejího hospodářství negativně ovlivňují dopady pandemie covidu-19, americké sankce platné více než 60 let i centrální plánování ekonomiky. Rusko Kubě v únoru poskytlo „nouzový“ dar 25 tisíc tun pšenice, šlo o druhou takovou pomoc během jednoho roku. Agentura Reuters to označuje za známku prohlubování vazeb mezi těmito dlouhodobými spojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...