Kyjev s obtížemi doplňuje vojáky, povolává i vysílené zajatce. Šéf mobilizace si na úplatcích za výjimky přišel na miliony

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Jevhen Borisov měl donedávna na starosti mobilizaci a odvod v Oděské oblasti. V květnu ho ukrajinští vyšetřovatelé obvinili z přijímání úplatků ve výši přes 188 milionů hřiven (111,7 milionu korun) od místních obyvatel výměnou za vydání výjimek z mobilizace. Do armády se od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru hlásí řada Ukrajinců i Ukrajinek dobrovolně, jiní se ale snaží povinnosti vyhnout.

Borisov obvinění z korupce veřejně odmítl. O funkci vojenského komisaře přišel v červnu, když vyšlo najevo, že si krátce po začátku ruské invaze spolu s dalšími příbuznými pořídil nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella spolu s luxusními automobily v hodnotě čtyř milionů dolarů. O případu tehdy informovala jako první Ukrajinska pravda, jejíž reportéři aféru rozplétali. 

Podle serveru přitom oficiální společné příjmy rodiny Borisových tyto výdaje nemohly pokrýt. Ukrajina ve věci požádala o mezinárodní právní pomoc Španělsko, Moldavsko, Rumunsko a Turecko.

Vyšetřovatelé se zaměřili také na možné Borisovovo vyhýbání se vojenské službě, jelikož trávil čas v zahraničí – údajně na léčení. Podle Ukrajinske pravdy úřady zjišťují, zda existují zákonné důvody, aby vojenský činitel odpovědný za mobilizaci v regionu opustil zemi během trvání stanného práva.

Sám Borisov nejprve prohlásil, že nemá ponětí, jestli a co vlastní jeho rodina ve Španělsku. Po naléhání ze strany reportérů Ukrajinské pravdy, kteří se dostali k místním registrům majetku, uvedl, že jeho manželka se tam zabývala maloobchodem a že to šlo mimo něj. Ohledně zakoupení nemovitosti řekl, že manželka v té době vyřizovala dokumenty a bude s ním o tom hovořit později. K luxusním autům pouze podotkl, že jeho rodinní příslušníci si pořídili nové vozy.

Protikorupční tažení

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj letos v červnu osobně nařídil veliteli ozbrojených sil Veleriji Zalužnému, aby šéfa mobilizace v Oděse zbavil funkce. Prezident zdůraznil, že dal pokyn ke zřízení komise, která prověří všechna vojenská velitelství ve všech oblastech Ukrajiny, „aby nedělala ostudu našemu státu a památce hrdinů, kteří umírají na frontě“.

Kyjev vede v současné době protikorupční ofenzivu v řadě oblastí – čistí justici a snaží se oslabit také oligarchy. Zelenskyj potřebuje omezit úplatkářství i kvůli snahám země o členství v Evropské unii. Podle korupčních žebříčků je ale posun k lepšímu zatím minimální. V nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 116. místě ze 180 zemí. Oproti roku 2022 si polepšila pouze o jednu pozici.

Státní úřad pro vyšetřování (SBI), který se obvykle zabývá významnými zločiny, uvedl, že Borisov byl nakonec zatčen na rušné ulici v Kyjevě, jak ukazuje i video zveřejněné SBI. Podle úřadů se snažil uprchnout ze země. SBI ho už v sobotu obvinila z nedovoleného obohacování, ale policie ho dva dny nemohla vypátrat, protože se přemisťoval, neustále měnil telefonní čísla a také poznávací značky aut, píše Telegraph.

Borisov by mohl stanout před soudem už tento týden. Kromě obvinění z nezákonného obohacování čelí rovněž obvinění ze zanedbávání povinností a vyhýbání se vojenské službě. Podle vyšetřovatelů je podezření z trestného činu u Borisova natolik závažné, že bylo vyloučeno možné propuštění na kauci. Bývalý vojenský komisař může strávit za mřížemi deset let.

Tvrdší přístup ukrajinských náborářů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze si boje vyžádaly těžké ztráty na obou stranách. Z uniklých dokumentů amerických tajných služeb vyplynulo, že počet zabitých nebo zraněných ukrajinských vojáků od začátku konfliktu by mohl přesáhnout 130 tisíc. V Kyjevě navíc panují obavy, aby konflikt nezamrzl a netrval další roky, pokud se Ukrajině brzy nepodaří větší průlom. Dodávky západních zbraní totiž bez lidské síly, která je bude ovládat, nic neznamenají.

Ruský vládce Vladimir Putin už spustil několik vln mobilizací, v nichž povolal do zbraně statisíce lidí. Rovněž ukrajinská armáda již měsíce před plánovanou protiofenzivou přitvrdila v náboru nových posil, aby nahradila padlé a zraněné.

Na frontu se tak vracejí i válkou unavení ukrajinští váleční zajatci, upozornil letos v květnu Telegraph. Náboráři také přešli od posílání oznámení poštou ke klepání na dveře u možných branců a namátkovým kontrolám civilistů na ulicích, kteří by mohli být vhodní k odvodu, píše britský server.

Jeden zdroj blízký ukrajinské armádě řekl Telegraphu, že mnoho případných dobrovolníků se obává, že budou posláni na drsné bojiště jako u Bachmutu bez řádného výcviku, případně zcela bez něj. Někteří muži se záměrně vyhýbají předvolání tak, že zůstávají na jiných adresách, než kde jsou oficiálně registrováni.

Podle stanného práva, které platí na Ukrajině od února 2022, je mužům ve věku mezi 18 a 60 lety zakázáno opustit zemi bez platného důvodu. Teoreticky může být do boje povolán každý muž v tomto věkovém rozmezí. Výjimky platí pro studenty, rodiče se třemi nebo více dětmi, muže pečující o zdravotně postižené závislé osoby a osoby považované za zdravotně nezpůsobilé sloužit.

Plakát s nápisem mobilizace v Kyjevě
Zdroj: Vladimír Pryček/ČTK

Handicapovaný dostal obsílku

Ani tyto výjimky ale neznamenají stoprocentní jistotu, ukázal případ Ruslana Kubaje, na něhož letos v únoru upozornil The Economist. Kubaje překvapilo, když v lednu obdržel oznámení, že má jít do války, přestože byl od dětství evidován jako vážně zdravotně postižený, jelikož mu chybí obě ruce.

Ještě větším překvapením však pro Ukrajince byla reakce úředníků místního registračního úřadu v Drohobyči u Lvova, kteří místo toho, aby uznali chybu, situaci ještě zhoršili, protože jej prohlásili za způsobilého pro službu. Jejich rozhodnutí pomohl zvrátit až kritický příspěvek na sociálních sítích a následný celostátní skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
17:38Aktualizovánopřed 22 mminutami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval.
18:51Aktualizovánopřed 56 mminutami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 1 hhodinou

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Washington údajně navrhuje třístranné rozhovory, podle Kremlu nejsou na stole

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 9 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...