Kyjev s obtížemi doplňuje vojáky, povolává i vysílené zajatce. Šéf mobilizace si na úplatcích za výjimky přišel na miliony

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Jevhen Borisov měl donedávna na starosti mobilizaci a odvod v Oděské oblasti. V květnu ho ukrajinští vyšetřovatelé obvinili z přijímání úplatků ve výši přes 188 milionů hřiven (111,7 milionu korun) od místních obyvatel výměnou za vydání výjimek z mobilizace. Do armády se od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru hlásí řada Ukrajinců i Ukrajinek dobrovolně, jiní se ale snaží povinnosti vyhnout.

Borisov obvinění z korupce veřejně odmítl. O funkci vojenského komisaře přišel v červnu, když vyšlo najevo, že si krátce po začátku ruské invaze spolu s dalšími příbuznými pořídil nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella spolu s luxusními automobily v hodnotě čtyř milionů dolarů. O případu tehdy informovala jako první Ukrajinska pravda, jejíž reportéři aféru rozplétali. 

Podle serveru přitom oficiální společné příjmy rodiny Borisových tyto výdaje nemohly pokrýt. Ukrajina ve věci požádala o mezinárodní právní pomoc Španělsko, Moldavsko, Rumunsko a Turecko.

Vyšetřovatelé se zaměřili také na možné Borisovovo vyhýbání se vojenské službě, jelikož trávil čas v zahraničí – údajně na léčení. Podle Ukrajinske pravdy úřady zjišťují, zda existují zákonné důvody, aby vojenský činitel odpovědný za mobilizaci v regionu opustil zemi během trvání stanného práva.

Sám Borisov nejprve prohlásil, že nemá ponětí, jestli a co vlastní jeho rodina ve Španělsku. Po naléhání ze strany reportérů Ukrajinské pravdy, kteří se dostali k místním registrům majetku, uvedl, že jeho manželka se tam zabývala maloobchodem a že to šlo mimo něj. Ohledně zakoupení nemovitosti řekl, že manželka v té době vyřizovala dokumenty a bude s ním o tom hovořit později. K luxusním autům pouze podotkl, že jeho rodinní příslušníci si pořídili nové vozy.

Protikorupční tažení

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj letos v červnu osobně nařídil veliteli ozbrojených sil Veleriji Zalužnému, aby šéfa mobilizace v Oděse zbavil funkce. Prezident zdůraznil, že dal pokyn ke zřízení komise, která prověří všechna vojenská velitelství ve všech oblastech Ukrajiny, „aby nedělala ostudu našemu státu a památce hrdinů, kteří umírají na frontě“.

Kyjev vede v současné době protikorupční ofenzivu v řadě oblastí – čistí justici a snaží se oslabit také oligarchy. Zelenskyj potřebuje omezit úplatkářství i kvůli snahám země o členství v Evropské unii. Podle korupčních žebříčků je ale posun k lepšímu zatím minimální. V nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 116. místě ze 180 zemí. Oproti roku 2022 si polepšila pouze o jednu pozici.

Státní úřad pro vyšetřování (SBI), který se obvykle zabývá významnými zločiny, uvedl, že Borisov byl nakonec zatčen na rušné ulici v Kyjevě, jak ukazuje i video zveřejněné SBI. Podle úřadů se snažil uprchnout ze země. SBI ho už v sobotu obvinila z nedovoleného obohacování, ale policie ho dva dny nemohla vypátrat, protože se přemisťoval, neustále měnil telefonní čísla a také poznávací značky aut, píše Telegraph.

Borisov by mohl stanout před soudem už tento týden. Kromě obvinění z nezákonného obohacování čelí rovněž obvinění ze zanedbávání povinností a vyhýbání se vojenské službě. Podle vyšetřovatelů je podezření z trestného činu u Borisova natolik závažné, že bylo vyloučeno možné propuštění na kauci. Bývalý vojenský komisař může strávit za mřížemi deset let.

Tvrdší přístup ukrajinských náborářů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze si boje vyžádaly těžké ztráty na obou stranách. Z uniklých dokumentů amerických tajných služeb vyplynulo, že počet zabitých nebo zraněných ukrajinských vojáků od začátku konfliktu by mohl přesáhnout 130 tisíc. V Kyjevě navíc panují obavy, aby konflikt nezamrzl a netrval další roky, pokud se Ukrajině brzy nepodaří větší průlom. Dodávky západních zbraní totiž bez lidské síly, která je bude ovládat, nic neznamenají.

Ruský vládce Vladimir Putin už spustil několik vln mobilizací, v nichž povolal do zbraně statisíce lidí. Rovněž ukrajinská armáda již měsíce před plánovanou protiofenzivou přitvrdila v náboru nových posil, aby nahradila padlé a zraněné.

Na frontu se tak vracejí i válkou unavení ukrajinští váleční zajatci, upozornil letos v květnu Telegraph. Náboráři také přešli od posílání oznámení poštou ke klepání na dveře u možných branců a namátkovým kontrolám civilistů na ulicích, kteří by mohli být vhodní k odvodu, píše britský server.

Jeden zdroj blízký ukrajinské armádě řekl Telegraphu, že mnoho případných dobrovolníků se obává, že budou posláni na drsné bojiště jako u Bachmutu bez řádného výcviku, případně zcela bez něj. Někteří muži se záměrně vyhýbají předvolání tak, že zůstávají na jiných adresách, než kde jsou oficiálně registrováni.

Podle stanného práva, které platí na Ukrajině od února 2022, je mužům ve věku mezi 18 a 60 lety zakázáno opustit zemi bez platného důvodu. Teoreticky může být do boje povolán každý muž v tomto věkovém rozmezí. Výjimky platí pro studenty, rodiče se třemi nebo více dětmi, muže pečující o zdravotně postižené závislé osoby a osoby považované za zdravotně nezpůsobilé sloužit.

Plakát s nápisem mobilizace v Kyjevě
Zdroj: Vladimír Pryček/ČTK

Handicapovaný dostal obsílku

Ani tyto výjimky ale neznamenají stoprocentní jistotu, ukázal případ Ruslana Kubaje, na něhož letos v únoru upozornil The Economist. Kubaje překvapilo, když v lednu obdržel oznámení, že má jít do války, přestože byl od dětství evidován jako vážně zdravotně postižený, jelikož mu chybí obě ruce.

Ještě větším překvapením však pro Ukrajince byla reakce úředníků místního registračního úřadu v Drohobyči u Lvova, kteří místo toho, aby uznali chybu, situaci ještě zhoršili, protože jej prohlásili za způsobilého pro službu. Jejich rozhodnutí pomohl zvrátit až kritický příspěvek na sociálních sítích a následný celostátní skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...