Kyjev s obtížemi doplňuje vojáky, povolává i vysílené zajatce. Šéf mobilizace si na úplatcích za výjimky přišel na miliony

Ukrajinou hýbe aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Podle vyšetřovatelů bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli do boje proti ruským okupantům. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost ve Španělsku. O případu informoval britský Telegraph. Kyjev se obtížně snaží nahradit tisíce padlých vojáků, do boje tak často míří i nedávno propuštění zajatci nebo lidé bez řádného výcviku. Náboráři oslovují civilisty i na ulicích. Skandál vyvolal rozkaz k odvodu pro Ukrajince bez rukou, na něhož se měla vztahovat automatická výjimka. Bojovat proti Rusům nakonec nemusel.

Jevhen Borisov měl donedávna na starosti mobilizaci a odvod v Oděské oblasti. V květnu ho ukrajinští vyšetřovatelé obvinili z přijímání úplatků ve výši přes 188 milionů hřiven (111,7 milionu korun) od místních obyvatel výměnou za vydání výjimek z mobilizace. Do armády se od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru hlásí řada Ukrajinců i Ukrajinek dobrovolně, jiní se ale snaží povinnosti vyhnout.

Borisov obvinění z korupce veřejně odmítl. O funkci vojenského komisaře přišel v červnu, když vyšlo najevo, že si krátce po začátku ruské invaze spolu s dalšími příbuznými pořídil nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella spolu s luxusními automobily v hodnotě čtyř milionů dolarů. O případu tehdy informovala jako první Ukrajinska pravda, jejíž reportéři aféru rozplétali. 

Podle serveru přitom oficiální společné příjmy rodiny Borisových tyto výdaje nemohly pokrýt. Ukrajina ve věci požádala o mezinárodní právní pomoc Španělsko, Moldavsko, Rumunsko a Turecko.

Vyšetřovatelé se zaměřili také na možné Borisovovo vyhýbání se vojenské službě, jelikož trávil čas v zahraničí – údajně na léčení. Podle Ukrajinske pravdy úřady zjišťují, zda existují zákonné důvody, aby vojenský činitel odpovědný za mobilizaci v regionu opustil zemi během trvání stanného práva.

Sám Borisov nejprve prohlásil, že nemá ponětí, jestli a co vlastní jeho rodina ve Španělsku. Po naléhání ze strany reportérů Ukrajinské pravdy, kteří se dostali k místním registrům majetku, uvedl, že jeho manželka se tam zabývala maloobchodem a že to šlo mimo něj. Ohledně zakoupení nemovitosti řekl, že manželka v té době vyřizovala dokumenty a bude s ním o tom hovořit později. K luxusním autům pouze podotkl, že jeho rodinní příslušníci si pořídili nové vozy.

Protikorupční tažení

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj letos v červnu osobně nařídil veliteli ozbrojených sil Veleriji Zalužnému, aby šéfa mobilizace v Oděse zbavil funkce. Prezident zdůraznil, že dal pokyn ke zřízení komise, která prověří všechna vojenská velitelství ve všech oblastech Ukrajiny, „aby nedělala ostudu našemu státu a památce hrdinů, kteří umírají na frontě“.

Kyjev vede v současné době protikorupční ofenzivu v řadě oblastí – čistí justici a snaží se oslabit také oligarchy. Zelenskyj potřebuje omezit úplatkářství i kvůli snahám země o členství v Evropské unii. Podle korupčních žebříčků je ale posun k lepšímu zatím minimální. V nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 116. místě ze 180 zemí. Oproti roku 2022 si polepšila pouze o jednu pozici.

Státní úřad pro vyšetřování (SBI), který se obvykle zabývá významnými zločiny, uvedl, že Borisov byl nakonec zatčen na rušné ulici v Kyjevě, jak ukazuje i video zveřejněné SBI. Podle úřadů se snažil uprchnout ze země. SBI ho už v sobotu obvinila z nedovoleného obohacování, ale policie ho dva dny nemohla vypátrat, protože se přemisťoval, neustále měnil telefonní čísla a také poznávací značky aut, píše Telegraph.

Borisov by mohl stanout před soudem už tento týden. Kromě obvinění z nezákonného obohacování čelí rovněž obvinění ze zanedbávání povinností a vyhýbání se vojenské službě. Podle vyšetřovatelů je podezření z trestného činu u Borisova natolik závažné, že bylo vyloučeno možné propuštění na kauci. Bývalý vojenský komisař může strávit za mřížemi deset let.

Tvrdší přístup ukrajinských náborářů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze si boje vyžádaly těžké ztráty na obou stranách. Z uniklých dokumentů amerických tajných služeb vyplynulo, že počet zabitých nebo zraněných ukrajinských vojáků od začátku konfliktu by mohl přesáhnout 130 tisíc. V Kyjevě navíc panují obavy, aby konflikt nezamrzl a netrval další roky, pokud se Ukrajině brzy nepodaří větší průlom. Dodávky západních zbraní totiž bez lidské síly, která je bude ovládat, nic neznamenají.

Ruský vládce Vladimir Putin už spustil několik vln mobilizací, v nichž povolal do zbraně statisíce lidí. Rovněž ukrajinská armáda již měsíce před plánovanou protiofenzivou přitvrdila v náboru nových posil, aby nahradila padlé a zraněné.

Na frontu se tak vracejí i válkou unavení ukrajinští váleční zajatci, upozornil letos v květnu Telegraph. Náboráři také přešli od posílání oznámení poštou ke klepání na dveře u možných branců a namátkovým kontrolám civilistů na ulicích, kteří by mohli být vhodní k odvodu, píše britský server.

Jeden zdroj blízký ukrajinské armádě řekl Telegraphu, že mnoho případných dobrovolníků se obává, že budou posláni na drsné bojiště jako u Bachmutu bez řádného výcviku, případně zcela bez něj. Někteří muži se záměrně vyhýbají předvolání tak, že zůstávají na jiných adresách, než kde jsou oficiálně registrováni.

Podle stanného práva, které platí na Ukrajině od února 2022, je mužům ve věku mezi 18 a 60 lety zakázáno opustit zemi bez platného důvodu. Teoreticky může být do boje povolán každý muž v tomto věkovém rozmezí. Výjimky platí pro studenty, rodiče se třemi nebo více dětmi, muže pečující o zdravotně postižené závislé osoby a osoby považované za zdravotně nezpůsobilé sloužit.

Plakát s nápisem mobilizace v Kyjevě
Zdroj: Vladimír Pryček/ČTK

Handicapovaný dostal obsílku

Ani tyto výjimky ale neznamenají stoprocentní jistotu, ukázal případ Ruslana Kubaje, na něhož letos v únoru upozornil The Economist. Kubaje překvapilo, když v lednu obdržel oznámení, že má jít do války, přestože byl od dětství evidován jako vážně zdravotně postižený, jelikož mu chybí obě ruce.

Ještě větším překvapením však pro Ukrajince byla reakce úředníků místního registračního úřadu v Drohobyči u Lvova, kteří místo toho, aby uznali chybu, situaci ještě zhoršili, protože jej prohlásili za způsobilého pro službu. Jejich rozhodnutí pomohl zvrátit až kritický příspěvek na sociálních sítích a následný celostátní skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Informují o tom chilská média s odvoláním na volební orgán Servel. Po sečtení více než 98 procent okrsků získal Kast 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Jaraová už uznala porážku a Kastovi již telefonoval současný prezident Gabriel Boric, který se s ním sejde k domluvě o předání úřadu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také 50letý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 6 hhodinami

Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Súdánu jsou mrtví po dronovém úderu na nemocnici

Sedm lidí zemřelo a dalších dvanáct utrpělo zranění při dronovém útoku na vojenskou nemocnici v rebely obléhaném městě Dilling na jihu Súdánu. Mezi oběťmi jsou pacienti i jejich příbuzní, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotníky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolemjdoucí bleskově odzbrojil střelce v Sydney

Jeden z kolemjdoucích v Sydney nejspíš zabránil většímu masakru, když se mu během krátké chvíle podařilo připlížit k jednomu ze střelců a odzbrojit ho. Video, jež se rychle šíří na sociálních sítích, zveřejnila australská média či britský Telegraph. Útok si vyžádal mnoho mrtvých, podle úřadů střelci cílili na účastníky židovské akce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa za agenty pro Madura. Zabavený tanker měl pomoci Kubě, píše NYT

Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
před 15 hhodinami
Načítání...