Ukrajina rozplétá historicky největší korupční kauzu v oblasti justice. Ve vazbě skončil předseda nejvyššího soudu Vsevolod Kňazev, který byl dopaden při přebírání mnohamilionového úplatku. Podle expertů by podobné rázné kroky proti vlivným činitelům mohly pomoci přesvědčit západní spojence k poskytnutí další finanční a vojenské pomoci. Kyjev potřebuje omezit úplatkářství také kvůli snahám o členství v Evropské unii. I přes větší transparentnost zakázek či databáze týkající se vlastníků a majetku se ale nedaří kořeny úplatkářství dostatečně přesekat. V současné době tak kromě blížící se vojenské protiofenzivy probíhá intenzivní protikorupční kampaň. Jedna bez druhé se totiž obejde jen těžko.
Ukrajina tvrdě zasáhla proti korupčníkům v justici. Potřebuje do EU a udržet si miliardy od spojenců
Ukrajinské úřady minulý týden zasáhly proti korupci v nejvyšších patrech tamního soudního systému. Podle expertů sice případ na jednu stranu ukazuje, jak hluboko korupce na Ukrajině sahá, na druhou stranu jde ale o krok správným směrem.
„Tento případ je pozitivním ukazatelem práce protikorupčních úřadů,“ řekla stanici Deutsche Welle (DW) Kateryna Ryženková z protikorupční organizace Transparency International Ukrajina. Zdůraznila, že úřady účinně vyšetřují korupci navzdory ruské agresi na Ukrajině a nebojí se zasáhnout ani proti vlivným činitelům nejvyššího soudu.
„To je přesně ten systém brzd a protivah, o kterém léta mluvíme,“ míní Ryženková s tím, že ve světle tohoto korupčního případu by mělo být přezkoumáno výběrové řízení na soudce nejvyššího soudu, a to i proto, že nezávislé soudy budou hrát zásadní roli v poválečné rekonstrukci země.
Ukrajinskou společnost případ Kňazev šokoval. „Překvapuje mě, kolik lidí se zdá být ohromeno tím, že u nejvyššího soudu dochází k úplatkům,“ řekl DW Mychailo Žernakov, šéf ukrajinské nadace DEJURE, která podporuje právní stát a soudní reformy.
Žernakov zasedá v Radě pro veřejnou bezúhonnost, jednom ze dvou subjektů v zemi, který určuje způsobilost kandidátů pro soudy na základě hodnocení jejich etiky a integrity. „My v Radě pro veřejnou bezúhonnost, která personální obsazení Nejvyššího soudu bedlivě sleduje, jsme na to vždy upozorňovali, a to už v roce 2017,“ zdůraznil Žernakov.
Úplatky pro soudce od oligarchy Ževaga
Třiačtyřicetiletý soudce Kňazev stál v čele nejvyššího soudu od konce předloňského roku. Zadržen byl minulé pondělí při přijetí úplatku ve výši téměř tří milionů dolarů (asi 65 milionů korun). Ukrajinský národní protikorupční úřad (NABU) posléze na Telegramu zveřejnil fotografii svazků stodolarových bankovek vyložených na gauči.
Podle úřadu se podařilo odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšším soudu, kde bylo možné za úplatu získávat různé výhody. Podle ředitele NABU se případ týká soudců, vedení nejvyššího soudu a zprostředkovatelů ze skupiny Finance and Credit, kterou vlastní miliardář a bývalý poslanec Kostantin Ževago, který je v současnosti v zahraničí a zapojení do skandálu popírá. Spolu s Kňazevem byl zadržen i další nejmenovaný zástupce soudu. Hrozí jim až dvanáct let vězení.
Podle informací DW nejvyšší soud 19. dubna vynesl verdikt ve prospěch oligarchy a prodloužil smlouvu z roku 2002. Jednalo se o nákup a prodej 40,19 procenta akcií těžebního kombinátu v ukrajinské Poltavské oblasti, který vlastní Ževagova společnost Ferrexpo, největší exportér pelet železné rudy v zemi. Akcie v kombinátu měly být převedeny na čtyři společnosti bývalých akcionářů.
Třetího května zúčastněné strany obdržely první tranši své nezákonné „odměny“, po níž následovala 15. května druhá. Jednalo se o statisíce dolarů pro zprostředkovatele a zástupce soudu.
Kňazev podle agentury Ukrinform dostal peníze od lidí, kteří zastupovali Ževaga. Ve vazbě má setrvat do 14. července. Pokud by chtěl složit kauci, musel by zaplatit 107 milionů hřiven (asi 64 milionů korun), uvedl server RBK-Ukrajina. Soudci nejvyššího soudu už vyjádřili Kňazevovi nedůvěru a předčasně ukončili pravomoci svého předsedy, který ale nadále zůstává soudcem. Tohoto postavení jej může zbavit jen soudcovská rada.
Protikorupční zásahy proti vlivným Ukrajincům
Už začátkem letošního května ukrajinská prokuratura oznámila, že v souvislosti s vyšetřováním korupce u policie zadržela starostu Oděsy Hennadije Truchanova. Ve vazbě by měl strávit dva měsíce. On a další lidé čelí obvinění ze zpronevěry 92 milionů hřiven (bezmála 53 milionů korun) kvůli plánu získat administrativní budovu ve staré průmyslové továrně v Oděse do obecního vlastnictví za nadhodnocenou cenu. V roce 2018 byl starosta obvinění zproštěn, ale o tři roky bylo vyšetřování obnoveno.
V polovině letošního května pak ukrajinská tajná služba SBU a Úřad pro hospodářskou bezpečnost (BEB) oznámily, že podezírají podnikatele Dmytra Firtaše a vrcholné manažery jeho firem z rozsáhlé zpronevěry týkající se dodávek plynu z let 2016 až 2022, přičemž škody by mohly přesáhnout osmnáct miliard hřiven (přes deset miliard korun).
„Ve skutečnosti se jedná o zpronevěru peněz běžných Ukrajinců, kteří platili účty za komunální služby,“ upozornila tajná služba. Pracovníci firem podle ní nakupovali plyn od Firtašem ovládané společnosti, ale ve skutečnosti nedostávali více než 30 procent objemu komodity. Schodek pokryl plyn vlastněný státem, zároveň státu téměř neplatili s odvoláním na „nedostatek finančních prostředků“, tvrdí SBU.
Na Firtaše Ukrajina uvalila loni v červnu sankce, přičemž ho obvinila z prodeje titanových výrobků, které podle Kyjeva nakonec používaly ruské vojenské podniky. Oligarcha obvinění popřel.
Firtaš měl za někdejšího proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče na Ukrajině díky těsným stykům s Ruskem velký vliv. Patřil také k hlavním investorům do energetického a chemického průmyslu ve střední a východní Evropě. K ruské invazi do své vlasti loni řekl, že Moskva nikdy nezvítězí. Spojené státy osmapadesátiletého Firtaše viní z korupce a podnikatel se už léta brání vydání z Vídně do USA.
Snahy přistřihnout oligarchům křídla
Tvrdý boj proti korupci opakovaně slibuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který už letos v lednu propustil řadu úředníků, včetně ministrů a guvernérů, jiní byli nuceni na své funkce rezignovat.
Kyjev se zároveň snaží omezit u některých podnikatelů jejich politický vliv, který mají prakticky od rozpadu Sovětského svazu.
„Malá skupina podnikatelů – z nichž mnozí pohádkově zbohatli díky zmanipulování procesu privatizace obrovských společností dříve vlastněných sovětským státem – si často upevnila kontrolu nad slabými vládami prostřednictvím politických manévrů, jako je kupování mediálních konglomerátů, financování politických stran, uplácení soudců, vydírání státních zástupců a upisování rozsáhlých sítí záštit, které sahají od zákonodárců a ministrů v Kyjevě až po guvernéry a byrokraty po celé zemi,“ popisuje postup ukrajinských oligarchů server Politico.
V době války vliv oligarchů klesá díky současné vlně veřejného odporu vůči korupci, ale také omezením jejich mediálního vlivu a průmyslového vlastnictví stanným právem, jedná se ale pouze o dočasnou situaci.
Podle serveru Politico je Ukrajina zatím uprostřed postupné přeměny ze sovětské oligarchie v moderní politicko-ekonomický systém. „Historici by však jen stěží hledali precedens pro rozsah, v jakém Ukrajina strávila poslední desetiletí tváří v tvář tak hrozivému sousedovi, a přitom trvala na demokratickém přechodu k budování transformačních protikorupčních institucí,“ píše Politico.
Transparentní databáze veřejných zakázek i majetku
Ukrajinské reformní snahy chválí například Americká agentura pro mezinárodní rozvoj, která ve své zprávě vyzdvihuje zejména „první rejstřík veřejně prospěšných vlastníků na světě, nejtransparentnější systém veřejných zakázek na světě, první veřejné databáze politicky exponovaných osob a nejkomplexnější a nejlépe prosazovaný systém deklarace majetku na světě.“
Kyjev zároveň vytvořil specializované protikorupční agentury, které se snaží předcházet případům velké korupce, vyšetřují je, stíhají a rozhodují o nich. Restrukturalizoval také celé ekonomické sektory, které dříve využívali oligarchové, jako je energetika, zdravotnictví, školství, půda, cla a finance, všímá si Politico.
Podle serveru ale na Ukrajině přetrvává celá řada problémů; v zemi působí mocné zájmové skupiny, které mají tendenci obcházet demokratický dohled. Podle předválečné zprávy byly například náklady na určité velké státem financované stavební projekty nafouknuté o třicet procent, včetně desetiprocentní zpětné provize pro úředníky.
„Pět protikorupčních orgánů vyžaduje dodatečné zdroje a silnější autoritu, zatímco jsou zapotřebí další reformy v klíčových oblastech vlády – od soudnictví po bezpečnostní službu – a také v sektorech ovládaných oligarchy, jako jsou média, stavebnictví a doprava,“ píše Politico.
Podle korupčních žebříčků je tak posun zatím minimální. V nejnovějším indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 116. místě ze 180 zemí. Oproti roku 2022 si polepšila pouze o jednu příčku. V roce 2021 to ještě byla 122. příčka, upozorňuje server Newsweek.
Americká nezisková organizace Freedom House dává Ukrajině skóre 50 ze 100 ve svém přehledu o stavu globální svobody. Na otázku, zda „jsou záruky proti korupci úředníků silné a účinné“, dává zemi jeden bod ze čtyř. Bere na vědomí pokrok, kterého Ukrajina v této otázce dosáhla, ale současně říká, že „korupce zůstává vážným problémem a politická vůle bojovat proti ní je nekonzistentní“.
Zájem o EU i další vojenskou pomoc
Pro Kyjev je boj s korupcí klíčový, protože se snaží ukázat, že Ukrajina je připravena na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Právě přijetí protikorupčních reforem je jedním z klíčových požadavků pro vstup východoevropské země do EU. Sedmadvacítka loni Ukrajině udělila status kandidátské země.
Vypořádat se s úplatkářstvím je pro Ukrajinu důležité také vzhledem k tomu, že skandály by mohly podkopat ochotu západních spojenců poskytovat zemi bránící se už přes rok ruské agresi vojenskou i finanční pomoc. Do země zamířily miliardy dolarů a někteří partneři Ukrajiny již vyjádřili obavy, včetně amerických republikánů, kteří požádali o audit, jak Ukrajina s penězi zachází.
V červnu se sejdou mezinárodní dárci v Londýně na šesté konferenci k obnově Ukrajiny a Kyjev bude potřebovat ukázat západním daňovým poplatníkům a podnikům, jak přesně plánuje zajistit transparentnost a odpovědnost v procesu obnovy, poznamenal server Politico.
„Chceme-li velké mezinárodní finanční injekce na obnovu, musíme ukázat, že naše justice je schopna potrestat všechny přestupky těch, kteří se chamtivě chopí velkých částek peněz přicházejících na Ukrajinu,“ podotkla Ryženková z protikorupční organizace Transparency International Ukrajina.
Touha po západních stíhačkách
Ukrajina navíc potřebuje další a další zbraně. Při svých nedávných návštěvách v Římě, Berlíně, Paříži a Londýně Zelenskyj vyzdvihl poptávku Ukrajiny po stíhačkách západní výroby, jako jsou F-16, protože Ukrajina používá stará letadla z dob sovětské éry.
Několik spojenců Kyjeva se již zavázalo k výcviku ukrajinských pilotů na stíhačkách, ale žádná země se zatím nezavázala stroje poskytnout. Odhodlání Ukrajiny odhalovat korupci by ale podle expertů oslovených Newsweekem mohlo pomoci Kyjevu v dodávkách, stejně jako užším propojení se západními institucemi.
„V některých ohledech to můžete číst jako zcela pozitivní věc,“ řekl k případu Kňazev profesor politologie David Dunn z Birminghamské univerzity. Postup Kyjeva vidí jako součást ukrajinského úsilí o začlenění do EU a o „pevné zakotvení na Západě“. „Je ve strategickém zájmu Evropy a USA pomoci Ukrajině na této cestě,“ řekl Newsweeku.
Podle Politica se obává ukrajinských reforem a transparentnosti i ruský vůdce Vladimir Putin, jelikož tyto reformy „uzavírají cesty ke skrytému vlivu Kremlu, posilují obranné schopnosti Ukrajiny a připravují zemi na euroatlantickou integraci“.
Peníze z úplatků na drony
Peníze získané z boje proti úplatkářství se Ukrajina snaží využít v obraně před ruským agresorem. Specializovaná protikorupční prokuratura (SAP) před pár dny sdělila, že úřady poslaly v letošním roce již více než 17 milionů dolarů (372 milionů korun) na vládou podporovanou kampaň nazvanou Army of Drones (Armáda dronů).
Peníze byly použity na nákup bezpilotních letounů pro armádu a vojenské zpravodajství, ale rovněž na nákup bojových vozidel pro nově vznikající brigády. Ambasadorem kampaně Army of Drones je známý herec Mark Hamill, představitel Luka Skywalkera ve Hvězdných válkách.
„Válka nejenže nezastavila náš boj proti korupci na nejvyšší úrovni, ale ještě nás víc motivovala v práci,“ uvedl ve svém prohlášení šéf prokuratury SAP Oleksandr Klymenko. Celkově protikorupční úřady od začátku ruské invaze loni v únoru zaslaly armádě přes 46 milionů dolarů (jednu miliardu korun), mimo jiné získaných při urovnání případů.
Obě protiofenzivy jdou ruku v ruce
Ukrajina se v současné době připravuje na dlouho očekávanou protiofenzivu proti ruským jednotkám. Ukrajinské síly se chtějí pokusit získat zpátky území okupované Ruskem. Ruské síly mezitím podle BBC posilují svou obranu podél fronty, která se táhne v délce 1450 kilometrů od východní Luhanské a Doněcké oblasti až po Záporožskou a Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny.
Podle profesora politologie na Státní univerzitě v San Diegu Michaila Alexsejeva je zpráva o zásahu ve vedení nejvyššího soudu „silným signálem, že Ukrajina myslí vážně nejen vítězství na bojišti, ale také co se týče uskutečnění reformy soudnictví, která by ji přiblížila standardům vyspělých demokracií“.
„Dlouhodobé smysluplné reformy budou nemožné, pokud si Rusko udrží okupovaná území, bude pokračovat ve své masové vojenské agresi a vyčerpá ukrajinskou obranu a vůli jejích spojenců Ukrajinu vojensky podporovat,“ upozornil Alexsejev v komentáři pro Newsweek.
Kdy ukrajinská protiofenziva začne, není jasné. Kyjev dosud brzdilo zejména špatné počasí a také opožděné dodávky munice a západních zbraní.