Ukrajinci v zahraničí na vlastní pěst nakupují obrněnce a zbraně, hledají třeba v aukcích

Ukrajinští dobrovolníci nakupují starší západní vojenskou techniku pro boj na frontě. Ve Velké Británii už ve vojenských aukcích za loňský rok zájemci koupili více než 150 vyřazených obrněných transportérů. O posílení dodávek na vlastní pěst se snaží i Ukrajinci v Kanadě, kde pomáhají přestavovat terénní auta na obrněná vozidla. Podporu pro ukrajinskou armádu ale dál oficiálně plánuje i britská vláda, která přislíbila dodávky raket s doletem až 300 kilometrů.

Dodávky zbraní na frontu pro ukrajinské vojáky berou po víc než roce plnohodnotné ruské invaze do vlastních rukou také občané napadeného státu žijící v zahraničí. Ve Velké Británii využívají ukrajinské neziskové organizace otevřené politiky pro výkup vyřazené armádní techniky.

Spojené království po stažení svých vojsk z misí v Iráku a Agháhistánu snížilo počet vojáků a začalo prodávat obrněná vozidla. Protože do služby přicházejí nové obrněnce, jsou staré transportéry zbavovány výzbroje a komunikačního vybavení, které pak armáda prodává v aukcích. Jejich benevolentní pravidla umožňují komukoliv si vyřazené zbraně koupit, čehož se ve válce proti Rusku snaží využít ukrajinští emigranti, jak informuje Ukrajinska pravda. 

Transportéry často končí v rukou velkých společností nebo soukromých sbírkách. Právě tam ukrajinské spolky pátrají po funkčních kusech této obranné techniky, aby je poté převezly na Ukrajinu. Podle portálu Army Technology bylo tímto způsobem ve Velké Británii v roce 2022 vydraženo více než 150 pásových obrněných vozidel a velká část z nich už skončila ve válkou postižené zemi. 

Na hraní i na svatbu

„Viděli jsme lidi, kteří používali obrněná vozidla třeba na paintball. Můžete se tam sejít s přáteli, vzít si obrněné vozidlo a hrát si na válku. Bylo nám to trapné, protože jsme sháněli vybavení na frontu a pro ně to byla jen hračka,“ vzpomíná na první myšlenku pro výkup těchto zbraní ředitel iniciativy Ukrajinského světového kongresu (UWC) Unite With Ukraine (v překladu Sjednoťte se s Ukrajinou) Andrij Potichnyj. 

Několik dalších společností využívalo aukcí starých transportérů také pro zážitkové vyjížďky pro nadšence do armády a military tematiky, což kritizuje právě Potichného spolek. Některé z nich využívaly také na narozeninové oslavy, svatby, setkání vojenských fanoušků a natáčení filmových klipů.

Jedním z největších soukromých dodavatelů se ze stejného důvodu jako ukrajinské spolky stal britský podnikatel a sběratel tanků Nick Mead, který stihl nakoupit a na Ukrajinu poslat více než sto obrněných vozidel a několik tanků. „Rozesmálo mě, když jsem viděl, jak všichni ti politici tleskali prezidentu Zelenskému v parlamentu, když souhlasili s vysláním čtrnácti tanků Challenger,“ uvedl pro bulvární deník The Sun s tím, že na Ukrajinu dlouhodobě kromě tanků poslal i další zbraně.  

Ze sbírky na frontu za deset dní

Stav vozidel a jejich bojeschopnost v aukcích kontrolují důstojníci z oddělení logistiky ukrajinských sil teritoriální obrany pod záštitou Ukrajinského světového kongresu. „Nejlepší je nakupovat obrněná vozidla od sběratelů nebo profesionálních dodavatelů, kteří je opravují, mění olej a filtry a znají podmínky, ve kterých budou používána,“ upřesnil šéf spolku Potichnyj. 

UWC už nakoupil a dodal pětadvacet obrněných vozidel prostřednictvím fundraisingu v sedmdesáti zemích. Dalších patnáct nyní připravuje k odeslání. Nadace bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pak v zahraničí objednala čtrnáct těchto vozidel. Nejvíc pak vybrala Nadace ukrajinského politika Serhije Prytuly, který na začátku plnohodnotné invaze za jeden den vybral víc než šest milionů dolarů a dosud v zahraničí podle webu Ukrajinska pravda nakoupil 101 vozů. 

Samotní dobrovolníci pak zakoupili ve Velké Británii celkem 155 obrněných vozidel pro ukrajinské obránce. Nejčastěji podle ukrajinských médií šlo o vozidlo FV103 Spartan. K dispozici na frontě mají vojáci ale také FV105 Sultan, FV104 Samaritan nebo FV432 Bulldogs a Stormers.

Zařízení převážela UWC z ostrovní země na nákladních automobilech. Z Nizozemska se potom dostaly transportéry do Varšavy. Tam byla obrněná vozidla pomocí jeřábů přemístěna na nákladní automobily ukrajinských dopravců, kteří je dodali velitelům brigád. Jedna podobná cesta podle dobrovolníků trvá zhruba deset dní. 

Tisíc obrněnců z Kanady

Výpomoc krajanů v zahraničí využívá ukrajinská armáda také na druhé straně Atlantického oceánu. Kanadská veřejnoprávní stanice CBC na konci února informovala o tom, jak zbrojařská firma Roshel najala osmdesát zaměstnanců pocházejících z Ukrajiny, kteří nyní pomáhají vyrábět obrněné vozy připravené k boji na východní frontě. 

„Mohu podporovat naši armádu a zároveň být v bezpečí,“ říká emigrant Vladyslav Utkin, který v kanadské továrně drátuje součásti vozidel, jako jsou zámky dveří a světlomety. Podobně jako on do Kanady od loňského 24. února přijelo víc než 167 tisíc Ukrajinců. 

Model obrněného vozidla Senator vyrábí zaměstnanci továrny pro kanadskou státní správu na hlídání hranic, pro policisty nebo pro pracovníky NASA. Novou klientelu ale nyní našli na Ukrajině. Továrna vyrábí čtyři taková vozidla za den. Zakladatel společnosti Roman Šimonov uvedl, že torontská společnost plánuje do napadené země poslat „velmi brzy“ tisíc těchto vozů.

Dodávky raket dlouhého doletu

Na Ukrajinu z Velké Británie v nejbližší době ale podle oficiálních informací nebudou putovat pouze obrněné transportéry ze soukromých aukcí, ale také další dodávky vojenského materiálu na státní úrovni. V seznamu zveřejněném britskou vládou na konci dubna figurují také rakety s doletem až 300 kilometrů, informuje agentura Ukrinform.

Na dodávkách těchto raket spolupracují už zmíněné neziskové společnosti, které na Ukrajinu převáží zbraně. Britské ministerstvo obrany prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) vyzývá dodavatele z celého světa k dodání raket, které splňují specifické požadavky, jako například dolet mezi sty a třemi sty kilometry, možnost jejich odpálení ze země, z moře nebo ze vzduchu a nosnost mezi dvaceti až 490 kilogramy. 

Fond podporující obránce Ukrajiny spravuje britské ministerstvo obrany jménem výkonného panelu složeného ze Spojeného království, Norska, Nizozemska, Dánska a Švédska. Tito partneři spolu s Islandem a Litvou doposud do fondu přispěli celkovou částkou více než 520 milionů liber (v přepočtu téměř 19 miliard českých korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 19 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 26 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...