Ukrajinci v zahraničí na vlastní pěst nakupují obrněnce a zbraně, hledají třeba v aukcích

Ukrajinští dobrovolníci nakupují starší západní vojenskou techniku pro boj na frontě. Ve Velké Británii už ve vojenských aukcích za loňský rok zájemci koupili více než 150 vyřazených obrněných transportérů. O posílení dodávek na vlastní pěst se snaží i Ukrajinci v Kanadě, kde pomáhají přestavovat terénní auta na obrněná vozidla. Podporu pro ukrajinskou armádu ale dál oficiálně plánuje i britská vláda, která přislíbila dodávky raket s doletem až 300 kilometrů.

Dodávky zbraní na frontu pro ukrajinské vojáky berou po víc než roce plnohodnotné ruské invaze do vlastních rukou také občané napadeného státu žijící v zahraničí. Ve Velké Británii využívají ukrajinské neziskové organizace otevřené politiky pro výkup vyřazené armádní techniky.

Spojené království po stažení svých vojsk z misí v Iráku a Agháhistánu snížilo počet vojáků a začalo prodávat obrněná vozidla. Protože do služby přicházejí nové obrněnce, jsou staré transportéry zbavovány výzbroje a komunikačního vybavení, které pak armáda prodává v aukcích. Jejich benevolentní pravidla umožňují komukoliv si vyřazené zbraně koupit, čehož se ve válce proti Rusku snaží využít ukrajinští emigranti, jak informuje Ukrajinska pravda. 

Transportéry často končí v rukou velkých společností nebo soukromých sbírkách. Právě tam ukrajinské spolky pátrají po funkčních kusech této obranné techniky, aby je poté převezly na Ukrajinu. Podle portálu Army Technology bylo tímto způsobem ve Velké Británii v roce 2022 vydraženo více než 150 pásových obrněných vozidel a velká část z nich už skončila ve válkou postižené zemi. 

Na hraní i na svatbu

„Viděli jsme lidi, kteří používali obrněná vozidla třeba na paintball. Můžete se tam sejít s přáteli, vzít si obrněné vozidlo a hrát si na válku. Bylo nám to trapné, protože jsme sháněli vybavení na frontu a pro ně to byla jen hračka,“ vzpomíná na první myšlenku pro výkup těchto zbraní ředitel iniciativy Ukrajinského světového kongresu (UWC) Unite With Ukraine (v překladu Sjednoťte se s Ukrajinou) Andrij Potichnyj. 

Několik dalších společností využívalo aukcí starých transportérů také pro zážitkové vyjížďky pro nadšence do armády a military tematiky, což kritizuje právě Potichného spolek. Některé z nich využívaly také na narozeninové oslavy, svatby, setkání vojenských fanoušků a natáčení filmových klipů.

Jedním z největších soukromých dodavatelů se ze stejného důvodu jako ukrajinské spolky stal britský podnikatel a sběratel tanků Nick Mead, který stihl nakoupit a na Ukrajinu poslat více než sto obrněných vozidel a několik tanků. „Rozesmálo mě, když jsem viděl, jak všichni ti politici tleskali prezidentu Zelenskému v parlamentu, když souhlasili s vysláním čtrnácti tanků Challenger,“ uvedl pro bulvární deník The Sun s tím, že na Ukrajinu dlouhodobě kromě tanků poslal i další zbraně.  

Ze sbírky na frontu za deset dní

Stav vozidel a jejich bojeschopnost v aukcích kontrolují důstojníci z oddělení logistiky ukrajinských sil teritoriální obrany pod záštitou Ukrajinského světového kongresu. „Nejlepší je nakupovat obrněná vozidla od sběratelů nebo profesionálních dodavatelů, kteří je opravují, mění olej a filtry a znají podmínky, ve kterých budou používána,“ upřesnil šéf spolku Potichnyj. 

UWC už nakoupil a dodal pětadvacet obrněných vozidel prostřednictvím fundraisingu v sedmdesáti zemích. Dalších patnáct nyní připravuje k odeslání. Nadace bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka pak v zahraničí objednala čtrnáct těchto vozidel. Nejvíc pak vybrala Nadace ukrajinského politika Serhije Prytuly, který na začátku plnohodnotné invaze za jeden den vybral víc než šest milionů dolarů a dosud v zahraničí podle webu Ukrajinska pravda nakoupil 101 vozů. 

Samotní dobrovolníci pak zakoupili ve Velké Británii celkem 155 obrněných vozidel pro ukrajinské obránce. Nejčastěji podle ukrajinských médií šlo o vozidlo FV103 Spartan. K dispozici na frontě mají vojáci ale také FV105 Sultan, FV104 Samaritan nebo FV432 Bulldogs a Stormers.

Zařízení převážela UWC z ostrovní země na nákladních automobilech. Z Nizozemska se potom dostaly transportéry do Varšavy. Tam byla obrněná vozidla pomocí jeřábů přemístěna na nákladní automobily ukrajinských dopravců, kteří je dodali velitelům brigád. Jedna podobná cesta podle dobrovolníků trvá zhruba deset dní. 

Tisíc obrněnců z Kanady

Výpomoc krajanů v zahraničí využívá ukrajinská armáda také na druhé straně Atlantického oceánu. Kanadská veřejnoprávní stanice CBC na konci února informovala o tom, jak zbrojařská firma Roshel najala osmdesát zaměstnanců pocházejících z Ukrajiny, kteří nyní pomáhají vyrábět obrněné vozy připravené k boji na východní frontě. 

„Mohu podporovat naši armádu a zároveň být v bezpečí,“ říká emigrant Vladyslav Utkin, který v kanadské továrně drátuje součásti vozidel, jako jsou zámky dveří a světlomety. Podobně jako on do Kanady od loňského 24. února přijelo víc než 167 tisíc Ukrajinců. 

Model obrněného vozidla Senator vyrábí zaměstnanci továrny pro kanadskou státní správu na hlídání hranic, pro policisty nebo pro pracovníky NASA. Novou klientelu ale nyní našli na Ukrajině. Továrna vyrábí čtyři taková vozidla za den. Zakladatel společnosti Roman Šimonov uvedl, že torontská společnost plánuje do napadené země poslat „velmi brzy“ tisíc těchto vozů.

Dodávky raket dlouhého doletu

Na Ukrajinu z Velké Británie v nejbližší době ale podle oficiálních informací nebudou putovat pouze obrněné transportéry ze soukromých aukcí, ale také další dodávky vojenského materiálu na státní úrovni. V seznamu zveřejněném britskou vládou na konci dubna figurují také rakety s doletem až 300 kilometrů, informuje agentura Ukrinform.

Na dodávkách těchto raket spolupracují už zmíněné neziskové společnosti, které na Ukrajinu převáží zbraně. Britské ministerstvo obrany prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU) vyzývá dodavatele z celého světa k dodání raket, které splňují specifické požadavky, jako například dolet mezi sty a třemi sty kilometry, možnost jejich odpálení ze země, z moře nebo ze vzduchu a nosnost mezi dvaceti až 490 kilogramy. 

Fond podporující obránce Ukrajiny spravuje britské ministerstvo obrany jménem výkonného panelu složeného ze Spojeného království, Norska, Nizozemska, Dánska a Švédska. Tito partneři spolu s Islandem a Litvou doposud do fondu přispěli celkovou částkou více než 520 milionů liber (v přepočtu téměř 19 miliard českých korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 25 mminutami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...