V politickém zákulisí na Ukrajině se bohatí podnikatelé pohybovali od rozpadu Sovětského svazu. Díky svému vlivu byli s pomocí loajálních politiků schopni prosadit zákony, které jim přinášely výhody. Po únorové invazi však země čelí dramatickému poklesu ekonomiky, který postihl i oligarchy. Přestože se postavili poměrně jasně na stranu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, jejich vliv se zřejmě dramaticky snížil. Stejně jako výše jejich majetku, na který dopadají ruské střely.
Před začátkem únorové invaze byla Ukrajina považována za jednu z nejzkorumpovanějších evropských zemí – v roce 2021 získala v indexu vnímání korupce sestavovaném Transparency International nejnižší místo na kontinentu. Tamní oligarchové k bohatství přišli často nevybíravým způsobem po rozpadu Sovětského svazu, kdy ovládli bývalé státní podniky. Kontrolovali velkou část národního bohatství, vlastnili doly, banky, televizní stanice, nemovitosti či zemědělské firmy. A jejich vliv sahal i do politiky.
Jeden z významných podnikatelů se postavil také do čela země. Petru Porošenkovi, vlastníku mimo jiné firmy na výrobu sladkostí a prezidentovi, který předcházel Volodymyru Zelenskému, se kvůli jeho podnikatelským aktivitám přezdívá čokoládový král.
Byli to právě ukrajinští oligarchové, kteří významně přispívali k vysoké korupci v zemi, napsal server Politico. Britská veřejnoprávní BBC připomněla, že v roce 2017 označil londýnský think-tank Chatham House ukrajinské oligarchy za „největší hrozbu“ země.
„Ukrajinská politika se stala kolotočem intrik, bojů a zkorumpovaných zákulisních dohod, které byly vedeny především osobními zájmy. Potřebám běžných občanů se často věnovala jen okrajově,“ uvedl The Guardian.
Zelenskyj oligarchy podle BBC označil jako „skupinu lidí, kteří si myslí, že jsou důležitější než zákonodárci, státní úředníci nebo soudci“. I Zelenskyj však bývá spojován s podnikatelem Ihorem Kolomojským, který mu před prezidentskými volbami v roce 2019 poskytl prostor na své televizní stanici. Po obvinění Kolomojského z praní špinavých peněz však Zelenskyj údajně podnikl kroky k odebrání oligarchova ukrajinského občanství.
V roce 2014 se někteří oligarchové zapojili do obrany
Vlivní muži, kteří byli před únorem zvyklí ovlivňovat politický a hospodářský život země, však po loňském obnoveném vpádu ruského vojska utichli. Experti to přičítají faktu, že se nyní musí spoléhat na ochranu vojáků a diplomatů, tedy sfér, které nemají pod kontrolou.
Události loňského roku tak stojí v protikladu vůči dění po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. Tehdy se například oligarcha Kolomojskyj zapojil do obrany Dněpropetrovské oblasti. „Nyní je tu někdo, kdo to má dělat – stát, regionální správa,“ uvedl ukrajinský poslanec Mykyta Poturajev pro list The Guardian.
A stejně jako mnohé další obyvatele země, i podnikání oligarchů ovlivňuje válka – na jejich továrny dopadají rakety, v oblastech, které dočasně okupuje ruská armáda, přišli o kontrolu nad doly, zemědělskými podniky a poli, jejich firmy postihují výpadky elektřiny.
Před válkou Ukrajina zavedla registr oligarchů
Ke změnám ale došlo už před loňským vypuknutím války v plném rozsahu. Vliv majetných podnikatelů před únorovou invazí kritizovala jak Evropská unie, tak Mezinárodní měnový fond. Tlačily na Kyjev, aby přijal potřebné reformy. Zelenskyj v září 2021 přijal zákon, který definoval, kdo je oligarchou, a vytvořil registr těchto osob.
Oligarchou je podle zákona člověk, který splňuje tři ze čtyř kritérií: účastní se politického dění, má významný vliv na média, vlastní monopol anebo majetek přesahující hodnotu milionového násobku ukrajinské minimální mzdy.
Například nejbohatší muž v zemi Rinat Achmetov, který nálepku odmítá, kvůli zákonu předal státu svůj mediální holding, a to jen týden před začátkem platnosti předpisu. Uvedl, že tak učinil, protože se nechtěl „stát oligarchou“.
Achmetov, kterému se přezdívá král Donbasu, kvůli válce přišel o značnou část jmění. Jeho páteří je metalurgický konglomerát Metinvest. Společnost provozovala například ocelárny Azovstal v Mariupolu, ve kterých se během těžkých bojů o město ukrývali bojovníci pluku Azov. Rusko tuto továrnu, stejně jako druhou největší ocelárnu spadající pod Metinvest, rozstřílelo na prach.
BBC uvádí, že zatímco v únoru 2022 dosahovalo Achmetovovo jmění 13,7 miliardy dolarů, v prosinci mělo hodnotu 4,3 miliardy dolarů. Podle mluvčího podnikatele však nelze ztráty způsobené válkou zatím přesně spočítat. „Protože intenzivní vojenské akce a raketové útoky na Ukrajině bohužel pokračují téměř denně, není v této fázi možný přesný a úplný výpočet ztrát a odhady mohou být nesprávné a neprůkazné,“ citoval vyjádření server Politico.
Achmetov se, stejně jako většina významných ukrajinských podnikatelů, po invazi postavil jasně na stranu Kyjeva. Podle britského deníku The Guardian za touto jednotou může být i schůzka, kterou svolal Zelenskyj těsně před vypuknutím plnohodnotné války.
Když ruské síly po překročení hranic postupovaly Donbasem, nařídil Achmetov ve svých továrnách na protest spustit sirény. „Achmetovovy společnosti poskytly hotovost a prostředky na pomoc válečnému úsilí, více než 100 milionů dolarů na neprůstřelné vesty a přilby, materiál na opevnění, vozidla pro armádu, potravinové balíčky a léky pro civilisty,“ vyjmenoval Politico.
Tyto kroky podle serveru vynesly Achmetovovi vzrůst podpory ve společnosti, „král Donbasu“ však podle BBC stále čelí kritice, že ve svém domovském regionu na východě země měl udělat už před rokem 2014 více pro potlačení Ruskem živených separatistických tendencí.
Zuřící boje ale postihují celou zemi. Ekonomika loni kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu klesla o 30,4 procenta. Musely zavřít podniky a snížil se vývoz, válka také znemožnila ekonomickou aktivitu v rozsáhlé části země a narušila pěstování zemědělských plodin i následnou sklizeň.
Achmetov tak není jediným byznysmenem, jehož jmění se s válkou značně snížilo. Podle odhadů časopisu Forbes přišel o více než polovinu majetku také exprezident Porošenko, bohatství Kolomojského kleslo z 1,8 na jednu miliardu dolarů.
Vliv oligarchů upadl, politici se sjednotili
Rostoucí ztráty přitom znamenají snižování vlivu oligarchů. Podle analytika Volodymyra Fesenka se také ukrajinští politici dohodli, že zatímco bude nepřítel útočit, budou jednotní. Politický život je tak napůl zmražený, řekl pro The Guardian. Parlament, před únorem proslulý nejen řečnickými, ale i pěstními souboji, se proto během invaze shodl i na jindy sporných bodech, jako je Istanbulská smlouva o domácím násilí.
Otázka však je, zda se po skončení bojů nevrátí politický život do starých kolejí. „Teprve po válce se dozvíme, zda se (oligarchové) pokusí znovu získat svůj vliv,“ řekl Fesenko.
Dění bude záviset zejména na výsledku války. Pokud z ní Ukrajina vyjde jako vítěz, popularita Zelenského zřejmě zůstane vysoká. Pokud však Kyjev přistoupí na kompromisní příměří, lze předpokládat, že se společnost rozdělí, a proti Zelenskému tak vyvstane opozice, předpokládá Fesenko. Taková situace by poté mohla znovu nahrát oligarchům.
