Dvacet let od masakru v Beslanu trvá frustrace pozůstalých z přístupu Kremlu

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Čečenské komando 1. září 2004 přepadlo školu v Beslanu, když rodiče doprovázeli děti první den nového školního roku. Přes 1100 lidí vzali teroristé jako rukojmí. Po dvou dnech se ruské bezpečnostní síly pokusily zajatce osvobodit, došlo ale k explozi a přestřelce s tragickými následky. Zemřely stovky lidí včetně teroristů, z nichž přežil jen jeden.

Dosud nejsou k dispozici jasné informace, jak dlouho a kolik lidí teroristický útok plánovalo, uvedl zpravodaj ČT Karel Rožánek. Podle ruských tajných služeb za útokem stál jeden z čečenských povstaleckých velitelů Šamil Basajev, který to ovšem popřel a tvrdil, že v plánu byl útok jinde v Severní Osetii.

3 minuty
Události: Dvacet let od útoku v ruském Beslanu
Zdroj: ČT24

Spekulace kolem masakru

„Jsou spekulace, že byly dvě skupiny. Jedna z nich přijela do Beslanu ukradeným policejním autem a ještě v jednom nákladním autě, zatímco ta první skupina už se stačila infiltrovat mezi děti, rodiče a učitele,“ popsal Rožánek.

Teroristé přitom vedli útok za použití těžké techniky, připomněl redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup. „Na střeše vedlejšího domu byly nalezeny prázdné tubusy od raketometů,“ upřesnil. „Vypadá to, že na vině byl velký chaos v silových složkách, které tam byly různé. A koordinace zřejmě nebyla úplně ideální,“ hodnotí novinář. „Jsou i svědectví, že první údery přišly ze strany ruských silových jednotek,“ upozornil Soukup.

11 minut
Zpravodaj ČT Rožánek k výročí útoku na škole v Beslanu
Zdroj: ČT24

Svíčky i modlitby

Pietní akce probíhají v Beslanu už od neděle. „Přicházejí sem příbuzní, pamětníci, přeživší. Do tělocvičny ve škole, kde teroristé shromáždili stovky rukojmí, přinášejí květiny, zapalují svíčky, probíhají zde modlitby. Místo stále dýchá tragickými událostmi, i po dvaceti letech to působí smutně,“ popsal Rožánek z místa.

Důležitá svědectví z Beslanu přinesl v roce 2014 dokument Neumlčené hlasy Beslanu. Jednou z těch, kdo sbíral výpovědi, byla tehdy právě i Skálová.

Všechny příběhy považuje za silné, jeden byl ale trochu jiný. „Byla to paní, jejíž syn šel tehdy do první třídy a jeho tělo nebylo rodičům nikdy předáno. Ona dodnes věří, že ti teroristé jejich syna odvedli a je stále někde živý a čekají každý den, kdy se objeví za dveřmi. Dodnes neuvěřili tomu, že tam zahynul,“ říká Skálová.

7 minut
Události, komentáře: Dvacet let od útoku na školu v Beslanu
Zdroj: ČT24

Nedostatek pozornosti

Lidé o události chtěli hovořit, protože měli pocit, že se jim nedostalo příliš pozornosti, vzpomíná Skálová. „Měli pocit, že to je proto, že se o té jejich tragédii vlastně neví, takže vyhledávali jakoukoli příležitost své příběhy vyprávět. A my jsme jim to tímto způsobem chtěli umožnit. Během rozhovorů i po nich bylo vidět, jakou úlevu prožívají, jak to ze sebe mohli trochu setřást,“ uvedla pracovnice Člověka v tísni.

Od dokumentu uplynulo deset let, pro příbuzné obětí se ale mnoho nezměnilo, soudí Skálová. „Asi jedině to, že je navštívil (ruský vůdce Vladimir) Putin, který se do této doby ukázal v Beslanu pouze dvakrát, a to dosud ani jednou ve dny vzpomínek, takže to je možná jediný posun. Ale nemyslím si, že to cokoli může změnit na jejich pocitech frustrace, že nikdo nebyl nikdy potrestán za celou tu nepodařenou akci,“ konstatovala.

Vladimir Putin při pietní akci v Beslanu
Zdroj: Reuters/Sputnik/Vyacheslav Prokofyev

Přestože Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch pozůstalých a nařídil ruskému státu nové vyšetřování, tak k němu nikdy nedošlo, připomíná Skálová. Příbuzní obětí dostali podle Soukupa minimální odškodnění v hodnotě několika tisíc eur.

„Tyto ženy ztratily to nejcennější, co měly, a ony to celých dvacet let vyčítají Putinovi a celému vedení Ruska. Vyčítají mu to klidně i do očí a vlastně skoro nic je nezastaví, přestože perzekuce, kterými si prošly, jsou pro nás nepředstavitelné. Ony říkají, že nemají co víc ztratit,“ podotkla pracovnice Člověka v tísni.

Šéf Kremlu se na ženy ani nepodíval

Putin přicestoval na severní Kavkaz 20. srpna a památku obětí masakru ve škole v Beslanu uctil s dvoutýdenním předstihem. Při této příležitosti se ruský vládce setkal se zástupkyněmi sdružení Matky Beslanu, s nimiž se až dosud sešel pouze jedinkrát, a to v roce 2005 v Moskvě.

Na záběrech, které zveřejnil Kreml, hovoří pouze ruský vládce. Putin se přitom ani jednou nepodíval přímo na přítomné ženy, napsal server Meduza. Dodal, že si ve svém projevu popletl počet dětských obětí (hovořil o 136) a tvrdil, že teroristé měli podporu ze zahraničí.

Otázky žen Putinovi se do videa nedostaly. Spolupředsedkyně spolku Aneta Gadijevová řekla novinářům, že ženy si stěžovaly na vyšetřování teroristického útoku, které dodnes nebylo uzavřeno a vedlo se jen formálně, a také Putinovi připomněly slib z roku 2005, že jim prozradí „celou pravdu“. Šéf Krmelu odpověděl, že nezná podrobnosti z vyšetřování, a přítomným poradil, ať se obrátí na šéfa ruských vyšetřovatelů Alexandra Bystrykina.

Ženy podle Gadijevové řekly hlavě státu, že kdyby ve své době byla vyvozena odpovědnost vůči lidem, kteří měli na starosti bezpečnost, pak by patrně v současnosti bezpečnostní složky pracovaly mnohem efektivněji a teroristické útoky by se neopakovaly. Naléhaly také na přijetí zákona, který by zajistil pomoc obětem teroristických útoků, dodala Meduza.

8 minut
Redaktor ČRo Ondřej Soukup k výročí masakru v Beslanu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump podepsal příkazy na podporu těžby uhlí

Americký prezident Donald Trump v úterý večer středoevropského času podepsal exekutivní příkazy, jejichž cílem je podpořit těžbu uhlí. „Vracíme zpět odvětví, které bylo opuštěno,“ řekl Trump v Bílém domě, zatímco za ním stálo několik desítek horníků.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po zřícení střechy diskotéky v Dominikánské republice zemřelo nejméně 58 lidí

Nejméně 58 lidí zemřelo a asi 160 dalších utrpělo zranění v noci na úterý na diskotéce v hlavním městě Dominikánské republiky poté, co se tam zřítila část střechy. Uvedly to agentury AP a AFP s odvoláním na šéfa místních záchranářů Juana Manuela Méndeze. Dřívější informace hovořily o 44 obětech. Týmy na místě neštěstí pokračují v práci. Mezi mrtvými je i guvernérka jedné z provincií této karibské ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby zatím zůstane ve funkci, rozhodl nejvyšší soud

Izraelský nejvyšší soud v úterý večer vydal předběžné opatření, podle kterého musí šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar zůstat ve funkci, dokud soud nestanoví jinak. Vládě Benjamina Netanjahua a generální prokurátorce dal zároveň čas do 20. dubna na nalezení „kompromisu“ v právním sporu ohledně bezprecedentního odvolání Bara vládou z čela vnitřní bezpečnostní služby, informuje agentura AFP či server The Times of Israel (ToI). Netanjahu označil rozhodnutí soudu za „podivné“.
před 3 hhodinami

Americké akcie po přechodném růstu opět skončily ve ztrátě

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Hlavně, aby byla práce.“ Čínské podniky věří, že vyšší cla z USA zvládnou

Do Spojených států míří dvacet procent čínské produkce. Americký prezident Donald Trump přitom v úterý opět zvýšil cla na dovoz z tohoto státu, čímž pohrozil o den dříve. Zpravodajka České televize ještě před tímto nejaktuálnějším vývojem mapovala situaci v exportní základně v provincii Kuang-tung na jihu asijské země. To tamní firmy veskrze věřily, že celní bitvu ustojí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci zajali čínské občany bojující na straně Ruska, řekl Zelenskyj

Ukrajinští vojáci se v boji v Doněcké oblasti střetli se šesti čínskými občany bojujícími v rámci ruských sil, dva z nich zajali, řekl podle agentur v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo čínského chargé d'affaires.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tuzemské firmy chtějí posílit vazby v západní Africe, region navštívil Pavel

České firmy chtějí obnovit své projekty v Ghaně. Většinu z nich před třemi lety zastavila finanční krize a platební neschopnost západoafrického státu. Zajímají se o výstavbu mostů a nemocnic nebo spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Pomoci k novým vazbám má také cesta prezidenta Petra Pavla, který navštívil i Mauritánii a tamní českou jednotku.
před 5 hhodinami

Evropské akcie posílily, zpevnily i burzy v Asii

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...