„Putin je kat z Beslanu“. Ruské matky dostaly za troufalý protest veřejné práce

Několik žen, které ve čtvrtek před ruinami školy v Beslanu protestovaly proti ruskému prezidentovi, poslal soud na veřejné práce. Dalším pak uložil jen pokuty. Ženy se v den 12. výročí tragické události shromáždily před školou v tričkách s nápisem „Putin je kat z Beslanu“.

Soud v pátek odsoudil tři ženy k dvaceti hodinám prospěšných prací a další dvě odešly s pokutou 305 dolarů. Podle soudu demonstrantky porušily zákon o veřejném shromažďování uspořádáním nepovoleného protestu. Podle kritiků zákon upírá Rusům ústavní právo na svobodu shromažďování.

Většinou šlo o matky zabitých děti, jedna z nich přišla v Beslanu i o manžela. „Koho chcete zastrašovat? Nemůžeme ztratit víc, než jsme už ztratily. Pokud mě chcete zabít, zabijte mě, koho se bojíte? Jenom posloucháte rozkazy, stejně jako ti, kteří stříleli ve škole. Byly to bezpečnostní složky! Jaký zločin tu páchám?“ křičela jedna z matek.

Další z žen na sobě sice neměla kontroverzní tričko, ale demonstrantkám vyjádřila podporu, takže ji soud rovněž poslal na veřejné práce. Zadrženi byli rovněž dva novináři, kteří se protest snažili natočit. Ruské úřady je zadržovaly několik hodin a jejich dokumenty sloužící k identifikaci označili za podezřelé.

Vzpomínkové akce v Beslanu
Zdroj: Anton Podgaiko/ČTK/ITAR-TASS

Většina dětí zemřela při přestřelce nebo je zabily výbušniny

K útoku na školu v Beslanu došlo 1. září 2004. Ozbrojení islámští radikálové, převážně z ruských regionů Čečenska a Ingušska, tehdy vzali 1200 dětí, jejich rodičů a učitelů jako rukojmí. Po Kremlu požadovali stažení ruských vojsk z Čečenska.

Vzpomínkové akce v Beslanu
Zdroj: Anton Podgaiko/ČTK/ITAR-TASS

Zemřelo nakonec 334 lidí včetně 186 školáků - většina z nich ve chvíli, kdy na místo vtrhly bezpečnostní ruské bezpečnostní síly s obrněnými vozidly, aby rukojmí zachránily.

Radikálové je drželi skoro 60 hodin v tělocvičně, kde nastražili past s výbušninami. Vzpomínkové akce v Beslanu začaly ve čtvrtek a potrvají tři dny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...