Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
Memorial krátce před vyhlášením rozsudku uvedl, že o výsledku nepochybuje. „Případ proti Memorialu je dalším pokusem zastrašit všechny jinak smýšlející lidi a donutit občanskou společnost k mlčení,“ uvedla organizace podle agentury Reuters.
Nobelovská komise dříve vydala prohlášení, v němž se staví proti „nejnovějšímu pokusu“ ruských úřadů Memorial zničit, píše ruskojazyčný server BBC.
Rozhodnutí nejvyššího soudu vstoupilo v okamžitou platnost a je vymahatelné, napsala státní agentura TASS. Nejvyšší soud rozhodoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, a pouze oznámil své rozhodnutí.
Memorial byl rozpuštěn už v roce 2021
Za vlády šéfa Kremlu Vladimira Putina se podpora Memorialu může stát trestným činem pro tisíce lidí v Rusku – a v nejhorším případě i zpětně, poznamenala agentura DPA. Čím autoritářštější se Putinovo vládnutí stává, tím méně umožňuje kritický pohled na ruské dějiny. Rusko má být vnímáno jako pravoslavná supervelmoc bez vad a zločinů, uvedla DPA.
DPA dále citovala z vyjádření exilové organizace Zukunft Memorial: „Putinův režim se obává památky obětí sovětské diktatury a státního teroru, ale tuto památku nelze umlčet.“
Organizace byla založená na konci 80. let minulého století, jejím spoluzakladatelem se na sklonku komunistického režimu stal „otec sovětské vodíkové bomby“ a disident Andrej Sacharov.
Memorial, který proslul odhalováním zločinů spáchaných za sovětského vůdce Josifa Stalina, tamní soudy už v roce 2021 zakázaly a rozpustily kvůli porušování zákona o zahraničních agentech. Tuto nálepku úřady udělily organizaci v roce 2016.
Nejvýznamnější organizace na ochranu lidských práv
Memorial, který sám sebe označoval spíše za hnutí sdružující více spolků, se postupně stal nejvýznamnější organizací na ochranu lidských práv v Rusku. Dokumentoval zvěrstva páchaná ruskými vojáky v Čečensku a Sýrii. V posledních letech se věnoval především politickým vězňům v zemi.
Během soudního procesu, který vedl k rozpuštění organizace, žalobce Alexej Žafjarov obvinil Memorial ze zkreslování historické paměti a „vytváření falešného obrazu Sovětského svazu jako teroristického státu“, připomněla agentura AFP.
Od nástupu Putina k moci jsou oběti sovětské perzekuce zatlačovány do stínu, zatímco Stalin, hlavní postava zodpovědná za sovětské represe, bývá vykreslován jako hrdina, který porazil nacismus. Tento obraz ještě zesílil po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy Kreml tvrdí, že bojuje proti „neonacistům“.
Někteří spolupracovníci Memorialu přišli o život
Memorial nadále existuje prostřednictvím sítě několika desítek organizací v Rusku a v zahraničí. Začátkem letošního roku ruská justice prohlásila dva subjekty zaregistrované ve Švýcarsku a Německu za „nežádoucí“, čímž jejich spolupracovníky v Rusku vystavila hrozbě pokut, a dokonce i uvěznění, dodala AFP.
Připomněla, že někteří spolupracovníci Memorialu zaplatili za svou oddanost ochraně lidských práv i životem. V Grozném, metropoli autonomního Čečenska na severním Kavkaze, byla v roce 2009 ze svého bytu unesena Natalja Estěmirovová, o několik hodin později ji našli zavražděnou v sousedním Ingušsku.
Jeden z historiků Memorialu, Jurij Dmitrijev, specialista na stalinistické čistky v Karélii na severozápadě země, byl v roce 2021 odsouzen k patnácti letům vězení za údajné sexuální násilí. Případ jeho příznivci označili za pokus o historikovo umlčení.
