Prigožin zastavil postup wagnerovců na Moskvu, dohodl se s Lukašenkem

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Šéf wagnerovců Prigožin potvrdil, že zastavil postup konvoje směřujícího na Moskvu. „Obrátíme naše jednotky a vyšleme je druhým směrem,“ stojí v prohlášení Prigožinovy firmy Concord. Doplnil, že se jeho jednotky vrátí na frontu, jak bylo v plánu po celou dobu.

Prigožin tak souhlasil s návrhem Lukašenka, aby postup skupiny zastavil. O úspěšném jednání mezi nimi informovalo na Telegramu tiskové oddělení běloruského vůdce. Rozhovory s Lukašenkem podle ruské agentury RIA Novosti vedl na základě své předchozí domluvy s ruským vládcem Vladimirem Putinem. 

Prigožinova tisková služba ve svém vlastním vyjádření uvedla, že za 24 hodin se wagnerovci dokázali dostat až na dvě stě kilometrů od Moskvy. „Za celou dobu nebyla prolita ani kapka krve našich bojovníků. Nyní přišla chvíle, kdy krev prolita být může,“ upozornila tisková služba Wagnerovy skupiny. 

Kreml: Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni

Prigožin ani jeho muži, kteří se pochodu na Moskvu účastnili, podle Kremlu nebudou stíháni. „Nikdo nebude pronásledovat (bojovníky) vzhledem k jejich zásluhám na ukrajinské frontě,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Jsme vděčni prezidentovi Běloruska za toto úsilí,“ řekl Peskov a uvítal, že díky dohodě, která je podle něj důležitější než potrestání lidí, nedošlo k prolévání krve. „Večerní rozhovor mezi oběma prezidenty byl velmi dlouhý, upřímně řečeno vřelý,“ dodal mluvčí Kremlu.

Tiskové agentury informovaly, že se šéf wagnerovců podle dohody přesune do Běloruska, kde bude pod ochranou, kterou mu přislíbil Putin. Kreml však dodal, že neví, kde se nyní Prigožin nachází.

Konvoj žoldáků Wagnerovy skupiny v sobotu ovládl dvě klíčová města. Rostov na Donu a Voroněž, kde obsadili vojenská stanoviště. Odtamtud pak postupovali přes Lipeck směrem k Moskvě. Podle agentury Reuters bylo v konvoji mířícím na Moskvu zhruba pět tisíc mužů, které údajně vedl zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Uvedla to s odkazem na zdroj blízký vedení okupované části ukrajinské Doněcké oblasti.  

Ruská státem kontrolovaná televizní stanice RT okolo deváté hodině večer hlásila, že wagnerovci se v Rostově balí, videa z místa podle webu deníku The Guardian také ukázaly, že se připravovali k odchodu. Agentura Reuters po jedenácté hodině v noci s odkazem na gubernátora oblasti Vasilije Golubeva informovala, že žoldáci již město opustili a míří zpět do polních táborů. 

Podle agentury AFP desítky obyvatel Rostova na Donu skandovali slovo Wagner u místního sídla vojenského velitelství, které ráno obsadili Prigožinovi vojáci a které se nyní chystají opustit. Mnozí obyvatelé, kteří se shromáždili na hlavní ulici v centru města, vytáhli své telefony, aby natočili záběry bojovníků polovojenské skupiny, a zároveň jim tleskali, píše AFP.

Špatná zpráva pro Prigožina, soudí Šír

„Jestli to tak skutečně je, myslím, že se jedná o mimořádně špatnou zprávu pro samotného Prigožina. Vladimir Putin ho v dopoledním projevu označil za zrádce, a zatím každý, kdo byl Putinem označen za zrádce, byl fyzicky zlikvidován,“ míní Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud je pravda, že byl běloruský prezident Alexandr Lukašenko hlavním vyjednavačem mezi Jevgenijem Prigožinem a Vladimirem Putinem, tak by to bylo velmi překvapivé, soudí také. „Ukazovalo by to, že k řešení domácích problémů potřebuje Putin někoho ze zahraničí, a to rozhodně nezapadá do stylu vládnutí, který Putin poslední čtvrt století razí, jak se snaží prezentovat navenek,“ konstatoval Šír. 

Nahrávám video

Prigožin říkal, že se vzdát nehodlá

V Moskvě byla v sobotu zavedena protiteroristická opatření, která posléze byla podle ruské agentury TASS rozšířena na celou Moskevskou a také Voroněžskou oblast. Také moskevský starosta Sergej Sobjanin vyzval obyvatele, aby co nejméně vycházeli ven, na pondělí vyhlásil volný den v zájmu minimalizace rizika.

„Na lidech v Moskvě bylo vidět, že určitá nervozita zde je. Na druhou stranu bylo město zcela průjezdné i přes to, že na každém kroku byly policejní hlídky včetně speciálních sil OMON. Byli také vidět muži, kteří měli neprůstřelné vesty, samopaly nebo brokovnice,“ popsal situaci v hlavním městě zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Obrněnce či barikády Rožánek nezaznamenal.

„Ti, kdo zorganizovali a provedli ozbrojenou vzpouru a zvedli zbraně proti svým druhům, zradili Rusko. Budou se za to zodpovídat,“ uvedl v dopoledním projevu přenášeném televizí ruský vládce Vladimir Putin. Ruské úřady nabízeli žoldákům mířícím na Moskvu amnestii, pokud složí zbraně. 

Prigožin v reakci na Putinův odsuzující projev podle agentury Reuters původně řekl, že žádný z jeho mužů se nehodlá vzdát, k čemuž šéf Kremlu vyzýval. Wagnerovce Prigožin označil za patrioty, kteří jen nechtějí, aby země nadále žila „v korupci, klamu a byrokracii“. Obvinění ze zrady považuje za chybu. 

Nahrávám video

Spekulace o místě Putinova pobytu

Ruským internetem se také začaly šířit spekulace o tom, zda Putin neopustil Moskvu, založené mimo jiné na sledování cest letounů a vrtulníků ruské prezidentské letky. Zpravodajský portál Nexta zaznamenal, že Putinovo speciálně upravené letadlo Il-96-300PU, které je vybavené k řízení ruských ozbrojených sil, odstartovalo z Moskvy ve 14:16 tamního času (13:16 SELČ) směrem na Petrohrad, stroj ale o své poloze přestal informovat v blízkosti města Tver.

„Na to konto se poté začala ozývat i ukrajinská rozvědka (…), která informovala o tom, že se ruský prezident údajně ukryl ve městě Voldaj, což je pod Novgorodem,“ sdělila zpravodajka České televize Darja Stomatová.

Na to reagovala ruská agentura RIA Novosti, která s odkazem na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova tvrdí, že ruský vládce je v Kremlu a pracuje tam. Zpravodaj ČT v Rusku Rožánek ale upozornil, že nad kremelským palácem nevlaje ruská vlajka. „Jestliže Vladimir Putin je v Kremlu, tak nad tímto palácem vlajka vlaje,“ podotkl.

Video útoku může být zinscenované

Prigožin svou výzvu zdůvodnil tím, že ruská armáda zaútočila na jeho muže a mnoho jich zabila. Avšak video, které údajně ukazuje následky útoku ruské armády na wagnerovce, je podle Meduzy s největší pravděpodobností zinscenované.

Není na něm vidět žádný kráter ani další typické prvky, které by ukazovaly na explozi rakety. Lidé, které je na záznamu slyšet, navíc prakticky okamžitě dojdou k závěru, že za útokem nemohla být ukrajinská armáda, ale ta ruská. Na záběrech také není vidět velké množství zabitých, o němž se zmiňoval Prigožin.

Ruská tajná služba FSB jeho slova a činy označila za výzvy k občanskému konfliktu. Generální prokuratura proti Prigožinovi zahájila trestní řízení za organizování ozbrojeného povstání, za což hrozí až dvacetileté vězení. Prigožin ruské armádní velení opakovaně kritizoval i v minulosti – obvinil ho například z toho, že jeho mužům útočícím na ukrajinský Bachmut nedodává dostatek munice. Tažení wagnerovců bylo první ozbrojenou vzpourou v Rusku od válek v Čečensku před 20 lety.

Ruská armáda Prigožina obvinila z toho, že jeho „provokace“ využívá Kyjev, který podle ní koncentruje síly pro ofenzivu ve směru na východoukrajinský Bachmut. Někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij podle BBC naopak vyzval Rusy k podpoře wagnerovců. Sám Prigožin podle Reuters řekl, že jeho akce nijak neohrožují průběh speciální vojenské operace na Ukrajině. Tímto termínem Moskva označuje agresi vůči sousední zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled