Zavražděný ruský karikaturista zesměšňoval Putina, kritizoval ale i Zelenského

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.

K vraždě došlo ve městě Biala Podlaska na východě Polska, zhruba čtyřicet kilometrů od hranice s Běloruskem. Střelec zastihl Skrepeckého u parkoviště, nedaleko běloruského konzulátu. Vypálil na něj zblízka několik výstřelů a poté znovu vystřelil do již ležícího těla. Lékaři oběti již nemohli pomoci.

Vyšetřovatelé se snaží zjistit vrahův motiv. „Vypadalo to jako poprava. Několik výstřelů zblízka a jeden, kterým jej ‚dorazil‘,“ sdělil serveru Onet nejmenovaný policista.

„Všechno ukazuje na to, že šlo o politickou vraždu,“ prohlásil Tusk na středečním brífinku ve Varšavě. „Musíme si ale počkat na důkazy nebo konkrétnější náznaky. Protože, pokud by tomu tak bylo, pokud by to bylo nařízeno Ruskem, šlo by o mezinárodně nanejvýš závažnou záležitost. Představovalo by to státní terorismus,“ prohlásil polský premiér.

Tusk zdůraznil, že orgány činné v trestním řízení stále shromažďují důkazy. „Případ je složitý. Pokud byl zapojen nájemný vrah, není bohužel snadné takovou osobu identifikovat,“ dodal premiér.

Vyšetřování

Vraha do města na východě Polska podle běloruského exilového serveru DzikMedia přivezl běloruský taxikář, který se stal svědkem zločinu. Pachatel měl na řidiče po zastřelení Skrepeckého namířit pistoli a nařídit mu, aby se schoval v areálu běloruském konzulátu, načež z místa činu utekl. V pozdějším příspěvku DziMedia zveřejnila video z místa s popiskem, že „neznámý muž“ se pokusil přelézt plot do zahrady konzulátu, ale policie ho zatkla.

Město Biala Podlaska
Zdroj: Grzegorz W. Tężycki/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0/podrobnosti licence níže

V souvislosti se Skrepeckého smrtí zadržela ve městě Biala Podlaska polská policie dva běloruské občany a intenzivně zkoumá jejich spojení s vraždou, informovalo v úterý okresní státní zastupitelství v Lublinu.

Po pachateli ale policisté dál pátrají, uvedla ve stejný den rozhlasová stanice RMF 24 s tím, že existuje mnoho hypotéz: od čistě kriminálních motivů až po zapojení zahraničních tajných služeb. Jde ovšem o spekulace, protože vyšetřovatelé v oficiálním vyjádření vzkázali, že vzhledem k „mnoha aspektům“ případu si zatím zvažované verze nechává pro sebe. Na vyšetřování případu se podle stanice podílí též polská kontrarozvědka.

Kadyrov jako prase, Putin v náručí Stalina

Skrepeckij, vlastním jménem Robert Kuzovkov, byl znám zejména svými politickými karikaturami. V nich se nevyhýbal zesměšnění kremelského vůdce Vladimira Putina a také dalších autoritářských vládců, jako je Alexandr Lukašenko v Bělorusku a Ramzan Kadyrov v Čečensku.

Ve vymezování vůči jejich politice pokračoval i poté, co v roce 2021 kvůli obavám z trestního stíhání odešel do polského exilu. Nový domov našel právě v Bielé Podlaské, městě s necelými šedesáti tisíci obyvateli.

Naopak po odchodu z Ruska se jeho opoziční aktivity ještě zintenzivnily. Pár dní před svou smrtí 12. června, tedy na Den Ruska – připomínající přijetí deklarace, která vedla k nezávislosti Ruska – odjel do Berlína, kde před ruským velvyslanectvím demonstroval s obrazem namalovaným ve stylu pravoslavných ikon. Na dvojportrétu někdejší sovětský diktátor Josif Stalin chová v náručí současného ruského vůdce Putina.

Skrepeckij ve svých dílech také satiricky zobrazoval Lukašenka jako Adolfa Hitlera s kyblíkem brambor nebo přimaloval Kadyrovi a jeho synovi a možnému nástupci Adamovi prasečí rypák. Tepal do korupce mocných, útlaku společnosti, chudoby i imperialistických tendencí současného Ruska, vyjmenovává polský zpravodajský kanál TVN24.

Kritický i k Zelenskému

Vysmíval se nicméně rovněž ruskému opozičníkovi Alexeji Navalnému, připomíná BBC. Jeho kritika směřovala i na adresu ukrajinských úřadů, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského a členů kabinetu. Zelenského mimo jiné označil za „moskevského agenta“ nebo „škůdce“.

Údajně nezávislý ukrajinský web Mírotvůrce – zveřejňující od roku 2014, tedy od ruské anexe Krymu, jména nepřátel Ukrajiny – Skrepeckého vinil z „šíření narativů rusko-fašistické propagandy“.

Bagatelizoval výhrůžky

Svá díla Skrepeckij zveřejňoval sociálních sítích. Jeho kanál na YouTube přitahoval diváky svou upřímností a nekompromisností.

Často se objevoval v roli komentátora, který svět nejen popisuje, ale také ho odhaluje, píše o Skrepeckého tvorbě Onet. Podotýká, že obrazy se zkreslenými tvářemi, hybridy lidí a zvířat a scénami na hraně snu a noční míry vystihovaly svět, který v umělcových očích ztratil rovnováhu. V jeho karikaturách lze postřehnout zoufalství, ale i černý humor, který mu pomáhal přežít útlak v realitě.

Skrepeckij podle Onetu zveřejnil, že dostává výhrůžky od Čečenců, Kadyrovových stoupenců, kteří vypátrali, kde žije podle jeho IP adresy, a chtěli, aby se omluvil za své obrazy. BBC uvádí, že informace o umělcově polském bydlišti byly volně dostupné na internetu. Autory výhrůžných vzkazů byli také „ruští vlastenci“ a lidé označující se za Putinovy příznivce.

Karikatura od Semjona Skrepeckého
Zdroj: Facebook/Semjon Skrepeckij

Stanice RMF 24 doplnila, že karikaturista údajně výhrůžky nebral vážně, a když ho kvůli nim kontaktovala policie, bagatelizoval je. Exilový ruský server Meduza poznamenal, že Skrepeckij už dříve odmítl i ochranu nabízenou polskou vládou.

O motivu se spekuluje

Britský list The Guardian zmiňuje názor části ruských umělců a komentátorů v exilu, že vražda ruského karikaturisty nesla znaky operace nařízené Kadyrovem. Podle deníku Gazeta Wyborcza je otázkou, zda je Skrepeckého smrt součástí širšího plánu na umlčení kritiků Kremlu za pomoci najatých zločinců.

Ruská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda si všímá, že řada reakcí na Skrepeckého vraždu se pozastavují nad skutečností, jak snadno je možné za bílého dne v unijní zemi „prakticky provést veřejnou popravu“ někoho, kdo se objednavatelům činu nelíbil, ale nebyl ani bývalým příslušníkem ruské vojenské tajné služby GRU jako Sergej Skripal, ani čečenský polský velitel v rusko-gruzínském konfliktu jako Zelimchan Changošvili. Changošvili byl v roce 2019 zastřelen v Německu, Skripal o rok dříve otráven v Británii, nicméně pokus o svou likvidaci přežil.

Semjon Skrepeckij
Zdroj: Reuters/Facebook/Semyon Skrepetsky

Ruská státní zpravodajská agentura TASS přinesla jen informační článek o zastřeleném Rusovi v Polsku, vycházela přitom ze zprávy lublinského státní zastupitelství. Zdůrazňuje, že „verze o údajné nájemní vraždě zatím nebyla potvrzena“.

Polsko se obává, že jeho role jako distribučního uzlu pro vojenské a jiné dodávky na Ukrajinu z něj učinila cíl ruských špionů, kteří se snaží shromažďovat informace a zároveň se dopouštějí sabotážních činů, upozorňuje agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Typograf musí mít rád knížky, říká Solpera. Jedna vyšla i o něm

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.
před 15 mminutami

Zavražděný ruský karikaturista zesměšňoval Putina, kritizoval ale i Zelenského

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.
16:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Olivia Rodrigová se vyzpívala z krachu lásky

Americká popová zpěvačka Olivia Rodrigová vydala své třetí studiové album. Deska You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love emotivně mapuje zamilovanost i následný krach jednoho vztahu. Na albu vystupuje jako host i zpěvák kapely The Cure Robert Smith.
včera v 16:56

Konec jara prožívají na Zábradlí Brežněv i Dubček

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.
včera v 16:46

Spor o vysílání filmu Sbormistr končí, strany uzavřely smír

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také zástupce mluvčího České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.
včera v 15:43

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026
Načítání...