Novinář strana 3 z 4

„Dlouhodobý ruský zájem je budovat v zahraničí silnou podnikatelskou základnu,“ napsal v roce 2015 web HlídacíPes.org. Autorem textu byl jeho šéfredaktor Robert Břešťan a s odstupem let uvádí, že tehdy sice byli trochu za exoty, ale jejich upozorňování na ruskou vlivovou síť se v současnosti jeví jako případné. Břešťan sám se v novinářské branži pohybuje už 25 let, v minulosti pracoval v české redakci BBC a také v Českém rozhlase na stanici Rádio Česko. V novém díle podcastu Background ČT24 přiznává, že ho víc baví psaní, i to, že mu nejspíš nikdy nedojdou nápady na nová témata.

Ve věku sedmasedmdesáti let zemřel rozhlasový novinář a publicista Jan Jůn. S odkazem na rodinné příslušníky o tom informoval web iRozhlas.cz Českého rozhlasu, s jehož vysíláním Jůn dlouhodobě spolupracoval jako korespondent ze Spojeného království.

Nizozemská policie v pondělí zatkla sedmadvacetiletého Poláka, kterého podezírá z organizace vraždy investigativního novináře Petera R. de Vriese. S odvoláním na prokuraturu o tom informoval list De Telegraaf. Novinář byl loni v červenci zastřelen na ulici. V červnu začal v Nizozemsku soud s dvojicí mužů obžalovaných z jeho vraždy.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Šest let vězení uložil běloruský soud Sofiji Sapegaové, ruské přítelkyni běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Informovaly o tom ruské tiskové agentury TASS a Interfax. Běloruské úřady ženu zadržely loni v květnu spolu s žurnalistou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

V novinářské branži se člověk spoustu věcí naučí praxí. Jedna vlastnost by ale žádnému novináři neměla chybět, a to je zvědavost. „Novináře musí zajímat nejen povrch, ale i co je za tím,“ říká šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Petr Šabata. V minulosti vedl osm let slovenský deník Pravda v Bratislavě a zároveň bydlel v Praze. Dodnes tak trochu pendluje mezi Slovenskem a Českem. Jeho komentáře se objevují jak na webu rozhlasu, tak i ve slovenském deníku SME. Tématem je často politika. Čapí hnízdo je proti obviněním Fica a Kaliňáka čajíček, zvraty na Slovensku jsou drsnější, říká v novém díle podcastu Background ČT24 Šabata.

O válce proti svojí zemi informují nepřetržitě už přes dva měsíce, hrozí jim přitom větší nebezpečí než civilistům. Ukrajinští novináři patří mezi hlavní cíle ruských vojáků a na okupovaných územích tak musí svou identitu tajit. Jejich osud i práci ve válce popsali ukrajinští novináři v pořadu Newsroom ČT24.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Svět na začátku týdne šokovaly záběry z oblastí v okolí Kyjeva, odkud se stáhla ruská okupační vojska. Ukrajinské jednotky zde objevily zavražděné civilisty, někteří měli spoutané ruce. Reportér ukrajinské televize ICTV Oleg Kornienko byl jedním z prvních novinářů, kteří se dostali do Buči. „Po mnoha ulicích se nedalo projet, viděli jsme tam miny. Nejhorší byla zaminovaná škola. Okupanti si tam zřídili něco jako štáb, namalovali si tam terče a stříleli po zdech. Místní mluvili o zvěrstvech okupantů a ponižování místních obyvatel. Jedna paní nám vyprávěla, že její známou už vedli ke zdi, aby ji zastřelili. Naštěstí to jenom hráli,“ popisuje novinář v rozhovoru pro ČT. Záznam rozhovoru je simultánně tlumočen.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Policie na pařížském letišti Charlese de Gaullea zatkla muže podezřelého z vraždy saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Informovala o tom francouzská rozhlasová stanice RTL. Členové komanda ze Saúdské Arábie Chášakdžího brutálně zavraždili v říjnu 2018 na konzulátu této blízkovýchodní země v Istanbulu.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Bývalý novinář Éric Zemmour potvrdil očekávání a oznámil svou kandidaturu na francouzského prezidenta. Veřejnosti v projevu mimo jiné vzkázal, že chce „zachránit Francii“. Během října a listopadu v několika průzkumech předstihl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Do televize nenastoupil, ale narukoval, a ještě v 90. letech odjel jako zpravodaj do Ruska. Dnes Zdeněk Šámal v ČT vede zpravodajství a sport, a místo vlastních reportáží a vstupů přemýšlí nad inovacemi ve vysílání. Odráží také útoky na ČT, stejně jako otázky na platy redaktorů a moderátorů. „Naší nejlepší obranou je kvalita naší práce,“ opakuje často na televizních poradách i na veřejnosti. Jaké to je šéfovat zpravodajskému kanálu a zvyšovat mu sledovatelnost, proč má každá reportáž obsahovat lidský příběh a proč si zrušil Twitter, o tom mluvil v dalším díle podcastu Background ČT24.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Novinařinu se naučila v Československém rozhlase, kde její tehdejší šéfové ještě během listopadu 1989 zabavovali pásky s nevhodným materiálem. Když probíhala generální stávka, novinářka Barbora Tachecí si s kolegy prosadila, že z ní bude dělat přímý přenos. „Když jsme si sedli na dvouhodinové vysílání, měla jsem pocit historického okamžiku,“ vzpomíná. Později, když se pustila do politických rozhovorů, se pro ni vžilo, že je ostrá, tvrdá a nekompromisní. A byla to právě ona, kdo v české žurnalistice formoval žánr politického rozhovoru. Co vše se od revoluce v práci Barbory Tachecí změnilo, popisuje ve druhém dílu podcastu Background ČT24.

Místo internetu používal výstřižkovou službu, vstával ve čtyři ráno a do sedmi se učil psát na stroji, aby mohl v redakci pracovat na svých textech. Dnes přitom běžně kromě počítače a internetu používá i aplikace k šifrované komunikaci. Jaroslav Spurný je jedním z mála stále píšících českých novinářů, kteří své první články vydávali ještě v samizdatu. Své novinářské začátky, vznik novodobé české žurnalistiky i její vývoj v posledních třech dekádách reportér přibližuje v premiérovém díle podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace.

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.

V Nizozemsku zemřel známý novinář Peter de Vries, podle rodiny podlehl střelným zraněním z minulého týdne. De Vries se proslavil svými reportážemi o nizozemském kriminálním podsvětí a v minulosti opakovaně čelil kvůli některým kauzám výhrůžkám, píše o tom agentura Reuters. Minulé úterý jej postřelili na ulici krátce po jeho pravidelném vystoupení v televizi. Čin tehdy odsoudili politici z Nizozemska i z dalších evropských zemí. Policie drží ve vazbě dva podezřelé.

Ústavní soud vyhověl stížnosti novináře, policie po něm chtěla miliony za informace. Úhrada za vyhledávání dat nesmí znemožnit přístup, řekl soud. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ústavní soud tak zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, kam se spor nyní vrací. Novinář v roce 2016 podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o podrobná policejní data o kriminalitě.

Na ulici v Amsterdamu někdo postřelil známého novináře Petera R. de Vriese, který se už několik desetiletí věnuje kriminálním kauzám. Incident potvrdila policie, dle médií je žurnalista hospitalizován. De Vries v minulosti opakovaně čelil výhrůžkám od kriminálního podsvětí.

Její témata rozhýbala společnost, zvedla vlnu solidarity, změnila zákony, pomohla spravedlnosti. Dokumentaristka a režisérka Šárka Maixnerová je autorkou série Infiltrace. Upozornila na metody léčitelů, zveřejnila příběh Adama Vyčítala, který po operaci mandlí zůstal v kómatu, medializovala umírání doma i život na ulici. Respondenti jí vypráví silné příběhy, každý den tak řeší dilema, jestli je spíš novinářkou, dokumentaristkou, nebo někým, kdo může pomoct. Svůj styl práce se společensky závažnými tématy popsala v rozhovoru pro Newsroom ČT24.