Novinář strana 3 z 4

O válce proti svojí zemi informují nepřetržitě už přes dva měsíce, hrozí jim přitom větší nebezpečí než civilistům. Ukrajinští novináři patří mezi hlavní cíle ruských vojáků a na okupovaných územích tak musí svou identitu tajit. Jejich osud i práci ve válce popsali ukrajinští novináři v pořadu Newsroom ČT24.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Svět na začátku týdne šokovaly záběry z oblastí v okolí Kyjeva, odkud se stáhla ruská okupační vojska. Ukrajinské jednotky zde objevily zavražděné civilisty, někteří měli spoutané ruce. Reportér ukrajinské televize ICTV Oleg Kornienko byl jedním z prvních novinářů, kteří se dostali do Buči. „Po mnoha ulicích se nedalo projet, viděli jsme tam miny. Nejhorší byla zaminovaná škola. Okupanti si tam zřídili něco jako štáb, namalovali si tam terče a stříleli po zdech. Místní mluvili o zvěrstvech okupantů a ponižování místních obyvatel. Jedna paní nám vyprávěla, že její známou už vedli ke zdi, aby ji zastřelili. Naštěstí to jenom hráli,“ popisuje novinář v rozhovoru pro ČT. Záznam rozhovoru je simultánně tlumočen.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Policie na pařížském letišti Charlese de Gaullea zatkla muže podezřelého z vraždy saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Informovala o tom francouzská rozhlasová stanice RTL. Členové komanda ze Saúdské Arábie Chášakdžího brutálně zavraždili v říjnu 2018 na konzulátu této blízkovýchodní země v Istanbulu.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Bývalý novinář Éric Zemmour potvrdil očekávání a oznámil svou kandidaturu na francouzského prezidenta. Veřejnosti v projevu mimo jiné vzkázal, že chce „zachránit Francii“. Během října a listopadu v několika průzkumech předstihl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Do televize nenastoupil, ale narukoval, a ještě v 90. letech odjel jako zpravodaj do Ruska. Dnes Zdeněk Šámal v ČT vede zpravodajství a sport, a místo vlastních reportáží a vstupů přemýšlí nad inovacemi ve vysílání. Odráží také útoky na ČT, stejně jako otázky na platy redaktorů a moderátorů. „Naší nejlepší obranou je kvalita naší práce,“ opakuje často na televizních poradách i na veřejnosti. Jaké to je šéfovat zpravodajskému kanálu a zvyšovat mu sledovatelnost, proč má každá reportáž obsahovat lidský příběh a proč si zrušil Twitter, o tom mluvil v dalším díle podcastu Background ČT24.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Novinařinu se naučila v Československém rozhlase, kde její tehdejší šéfové ještě během listopadu 1989 zabavovali pásky s nevhodným materiálem. Když probíhala generální stávka, novinářka Barbora Tachecí si s kolegy prosadila, že z ní bude dělat přímý přenos. „Když jsme si sedli na dvouhodinové vysílání, měla jsem pocit historického okamžiku,“ vzpomíná. Později, když se pustila do politických rozhovorů, se pro ni vžilo, že je ostrá, tvrdá a nekompromisní. A byla to právě ona, kdo v české žurnalistice formoval žánr politického rozhovoru. Co vše se od revoluce v práci Barbory Tachecí změnilo, popisuje ve druhém dílu podcastu Background ČT24.

Místo internetu používal výstřižkovou službu, vstával ve čtyři ráno a do sedmi se učil psát na stroji, aby mohl v redakci pracovat na svých textech. Dnes přitom běžně kromě počítače a internetu používá i aplikace k šifrované komunikaci. Jaroslav Spurný je jedním z mála stále píšících českých novinářů, kteří své první články vydávali ještě v samizdatu. Své novinářské začátky, vznik novodobé české žurnalistiky i její vývoj v posledních třech dekádách reportér přibližuje v premiérovém díle podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace.

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

Policie zadržela v Moskvě v sobotu večer dvanáct novinářů, kteří před sídlem tajné služby FSB protestovali proti zařazování ruských nezávislých médií na seznam „zahraničních agentů“. Všichni kromě jednoho, který strávil noc na policejní stanici, byli opět propuštěni, informoval list Kommersant.

V Nizozemsku zemřel známý novinář Peter de Vries, podle rodiny podlehl střelným zraněním z minulého týdne. De Vries se proslavil svými reportážemi o nizozemském kriminálním podsvětí a v minulosti opakovaně čelil kvůli některým kauzám výhrůžkám, píše o tom agentura Reuters. Minulé úterý jej postřelili na ulici krátce po jeho pravidelném vystoupení v televizi. Čin tehdy odsoudili politici z Nizozemska i z dalších evropských zemí. Policie drží ve vazbě dva podezřelé.

Ústavní soud vyhověl stížnosti novináře, policie po něm chtěla miliony za informace. Úhrada za vyhledávání dat nesmí znemožnit přístup, řekl soud. Stanovením vysoké úhrady prezidium vytvořilo umělou bariéru, která novináři znemožnila přístup k informacím, uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Ústavní soud tak zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, kam se spor nyní vrací. Novinář v roce 2016 podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o podrobná policejní data o kriminalitě.

Na ulici v Amsterdamu někdo postřelil známého novináře Petera R. de Vriese, který se už několik desetiletí věnuje kriminálním kauzám. Incident potvrdila policie, dle médií je žurnalista hospitalizován. De Vries v minulosti opakovaně čelil výhrůžkám od kriminálního podsvětí.

Její témata rozhýbala společnost, zvedla vlnu solidarity, změnila zákony, pomohla spravedlnosti. Dokumentaristka a režisérka Šárka Maixnerová je autorkou série Infiltrace. Upozornila na metody léčitelů, zveřejnila příběh Adama Vyčítala, který po operaci mandlí zůstal v kómatu, medializovala umírání doma i život na ulici. Respondenti jí vypráví silné příběhy, každý den tak řeší dilema, jestli je spíš novinářkou, dokumentaristkou, nebo někým, kdo může pomoct. Svůj styl práce se společensky závažnými tématy popsala v rozhovoru pro Newsroom ČT24.

Odkloněný let do běloruského Minsku znovu připoutal pozornost k režimu Alexandra Lukašenka. Cílem bylo zatknout běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. On a jeho přítelkyně byli zadrženi a jsou ve vězení. Proti Lukašenkovi protestoval Pratasevič už v patnácti letech a už tehdy chtěl být novinář, vzpomínají jeho rodiče a věří, že se situace v Bělorusku změní k lepšímu.

Moskevský městský soud uložil tresty odnětí svobody od pěti do dvanácti let pěti policistům, kteří předloni v červnu podstrčili známému novináři Ivanu Golunovovi drogy, aby jej mohli obvinit a dosáhnout jeho uvěznění. Soud zároveň rozhodl, že Golunov, jehož případ byl vykonstruován, má právo požadovat od policistů odškodné v celkové výši pět milionů rublů (zhruba 1,4 milionu Kč), informuje agentura TASS.

Práce válečné novinářky je podle Terezy Engelové, která sama reportuje z válečných zón, náročná z mnoha ohledů. Nachází se na nebezpečném místě, informace má většinou pouze od jedné strany konfliktu a kromě válečné propagandy na ni působí i emotivní příběhy vojáků a civilistů. Dobrý novinář by tomu všemu měl umět odolat. Jak můžou žurnalisté na frontách chybovat, popsala současná redaktorka serveru HlídacíPes.org pořadu Newsroom ČT24.

Pro většinu novinářů je ministerstvo zdravotnictví poslední měsíce nejčastějším a nejdůležitějším zdrojem informací. Komunikace s úřadem ale často vázla, dosavadní zkušenosti teď proto žurnalisté srovnávají s novým vedením ministerstva. Pozici Petra Arenbergera (za ANO) a jeho mluvčí v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24 popsal zdravotnický novinář a někdejší mluvčí resortu Tomáš Cikrt. Nový ministr je podle něj zkušený komunikátor, který je ale ve specifické situaci.

Muže podezřelé z toho, že v pátek zavraždili známého řeckého televizního novináře Jorgose Karaivaze, zachytila bezpečnostní kamera. Informoval o tom v neděli deník Kathimerini s odvoláním na řeckou policii. Na snímcích jsou vidět dva muži na motocyklu, jeden z nich má helmu a druhý zahalenou tvář. Premiér Kyriakos Mitsotakis nařídil rychlé vyšetřování případu.

Nedaleko Atén byl zavražděn známý řecký televizní novinář, který se zabýval kriminálními kauzami. Podle prvních zpráv zastřelily padesátiletého Jorgose Karaivaze při cestě domů dvě zakuklené osoby na motocyklu, informovala agentura AFP. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová napsala na twitteru, že je vraždou hluboce otřesená.