„Klasickou chybou západního novináře, který působí v Rusku, je to, že si do něj promítá příliš evropských zkušeností. Je to svět sám o sobě, lidé žijí jinak,“ říká bývalý zpravodaj ČT v Rusku a Polsku Josef Pazderka. S Ruskem má bohaté zkušenosti, ať už jako humanitární pracovník, nebo jako novinář. Posledních šest let pracoval v redakci Aktuálně.cz, kde ale na konci srpna skončil na pozici šéfredaktora. O své budoucnosti i o rozhovoru s nedávno zesnulým Michailem Gorbačovem mluví v podcastu Background ČT24.
Rusko má závažnější problém, než jsem si chtěl připustit, Gorbačov mě zklamal, říká Pazderka
Vzděláním historik začal po studiu pracovat jako humanitární pracovník v organizaci Člověk v tísni. Vydal se s ní mimo jiné do Ruska, kam později zamířil i jako zahraniční zpravodaj České televize.
Ve stejné roli, tentokrát z Polska, pokrýval anexi Krymu a konflikt na východní Ukrajině. „Ale nepředpokládal jsem, že se stane to, co se stalo,“ přiznává Pazderka s odkazem na začátek ruské invaze v únoru tohoto roku.
Nejen Pazderku připravila válka o pocit, že Rusům rozumí, navíc ale podle něj padl předpoklad, že se lidé v Kremlu chovají racionálně. Západ proto musí počítat s tím, že se může stát cokoliv. „Jaderný konflikt nebo limitovaný jaderný útok. Do debaty patří všechny scénáře, protože nic už dnes nejde v Rusku racionálně odhadnout,“ vysvětluje novinář, který se v březnu na Ukrajinu vydal s fotografem Jakubem Plíhalem.
Konflikt má ale pro něj osobní rozměr i kvůli tomu, že má řadu přátel v Rusku. „Některých bych se ale nechtěl ptát, co si o Ukrajině myslí. Myslím, že by to naše přátelství úplně zničilo. Jsem rád, že se neozvali,“ přiznává s tím, že jiní ruští přátelé však invazi odsuzují.
„Velká většina současných Rusů, s výjimkou těch, kteří jsou v zahraničí, a těch, kteří dávají najevo svůj protest, je skutečně přesvědčena o tom, že Ukrajině bylo potřeba takzvaně pomoci,“ poukazuje zejména na vliv ruské propagandy.
Právě po začátku války Pazderka podle svých slov pochopil, že je Rusko odlišnější, než si myslel. „Uvědomil jsem si, že problém, který jsem tam viděl a cítil, je daleko závažnější, než jsem si chtěl připustit. Klasickou chybou západního novináře, který působí v Rusku, je to, že si do něj promítá příliš evropských zkušeností,“ objasňuje.
Zároveň to ale podle něj neznamená, že by evropské hodnoty neměly v zemi šanci. „Nic není rozhodnuto dopředu,“ dodává s tím, že tamější lidé ale zkrátka žijí jinak.
Gorbačov byl hlavně bytostný komunista
Přestože poslední roky strávil jako šéfredaktor spíše v kanceláři než v terénu, tak během své kariéry zpravodaje zažil řadu zajímavých okamžiků. V Rusku například prezentoval svoji knihu o sovětské invazi z roku 1968, v roce 2008 dokonce natočil rozhovor s bývalým sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem, který zemřel na konci srpna.
„Dva roky usilovných telefonátů naší moskevské produkční a poté mých osobních telefonátů do Fondu Michaila Gorbačova,“ vzpomíná Pazderka na to, jak složité bylo se k bývalému sovětskému vůdci dostat.
O to víc ho zklamala jeho první odpověď na otázku, jak vzpomíná na někdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka. „Gorbačov, ikona perestrojky a pro mě velký symbol, začal pronášet slova o tom, jaký to byl inteligentní soudruh. Najednou jsem si uvědomil, že sice sedíme před člověkem, který znamenal hodně pro nenásilný rozpad Sovětského svazu, ale že hlavně sedíme před generálním sekretářem a bytostným komunistou,“ popisuje s tím, že ho to hodně zklamalo.
Zatímco pro Západ a bývalé sovětské satelity sehrál Gorbačov podle Pazderky pozitivní roli, tak v Rusku bude navždy vnímán jako symbol rozpadu Sovětského svazu.
„Druhá stránka věci je, že to proběhlo tak trochu navzdory Gorbačovovým původním myšlenkám. Jeho upřímnou snahou bylo zachovat Sovětský svaz a komunismus. To, že to nedopadlo, byl souběh řady naivních předpokladů,“ domnívá se.
Dokážu se představit ledackde
V současné době je Pazderka na volné noze, na konci srpna totiž po čtyřech letech skončil jako šéfredaktor webu Aktuálně.cz. „Z řady důvodů, které mají zůstat v Economii, byl tento krok nezbytný,“ odpovídá nejdříve stručně, ale poté dodává, že měl s vedením vydavatelství jinou představu o směřování redakce. „Předávám to do nejlepších rukou, co to jde,“ naráží na povýšení svého dosavadního zástupce Jana Nevyhoštěného.
Při odchodu dostal od kolegů symbolickou neprůstřelnou vestu, kam s ní zamíří, ale zatím neví. „Září mám na to, abych se rozhlédl po trhu a zjistil, kam můžou vést mé kroky,“ odpovídá.
„Sám sebe si dokážu představit ledackde. Práce se nebojím, dokonce nelpím na to, že bych musel pokračovat v šéfredaktorování,“ říká, ale podotýká, že chce být platný a využít to, co se za poslední roky naučil.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na YouTube, Spotify, Soundclound, Podcasty Google a Apple Podcasts.