Zadržený novinář Gershkovich zůstane ve vazbě, ruský soud zamítl jeho odvolání

Nahrávám video
Události: Americký novinář zůstane ve vazbě
Zdroj: ČT24

Americký novinář Evan Gershkovich, jenž v Rusku čelí obvinění ze špionáže, zůstane ve vazbě. Moskevský soud v úterý podle světových agentur zamítl odvolání reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ), ve kterém rozporoval své zadržování. Soud už dříve nařídil, aby zůstal v moskevské vazební věznici přinejmenším do 29. května. Žurnalista obvinění odmítá.

Gershkovich byl v soudní síni v prosklené kleci vyhrazené pro obžalované. Před začátkem slyšení mlčky sledoval novináře, kteří ho přišli natáčet nebo fotografovat, popsala agentura AFP, podle níž to bylo poprvé od jeho zadržení, co ho média mohla spatřit. Komunikovat s Gershkovichem novináři v soudní síni nesměli.

Soud zamítl žádost Gershkovichova právního týmu, aby byl propuštěn do domácího vězení na kauci ve výši 50 milionů rublů (asi 13 milionů korun), uvedla jeho právní zástupkyně.

Reuters píše, že v úterý byl v Jekatěrinburgu zadržen a obviněn z podněcování k terorismu Jaroslav Širšikov, politický aktivista, který Gershkovichovi v polovině března poskytl rozhovor a se kterým se americký novinář měl znovu sejít. Jeho právník řekl, že ho úřady stíhají kvůli tomu, že dal veřejně najevo své názory na nedávnou vraždu proruského válečného komentátora Vladlena Tatarského. Širšikov přiznává, že své názory zveřejnil, ale popírá, že by někdy ospravedlňoval nebo podporoval terorismus.

Ve vazbě nejméně do 29. května

Žurnalistu zadržela v Jekatěrinburgu na Urale na konci března ruská tajná služba FSB. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, shromaždoval podle ní informace o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Následně ho ruští vyšetřovatelé obvinili ze špionáže.

Krátce po zadržení ho bezpečnostní složky odvezly do moskevské vazební věznice Lefortovo a soud nařídil, aby zůstal ve vazbě nejméně do 29. května. Americká velvyslankyně v Rusku Lynne Tracyová v pondělí uvedla, že USA k němu poprvé od jeho zadržení získaly konzulární přístup a ona ho mohla navštívit. Cítí se dobře a drží se, napsala na Telegramu.

Jednatřicetiletý novinář i WSJ obvinění ze špionáže opakovaně odmítli jako zcela nepodložená. Gershkovich je prvním americkým korespondentem od doby studené války, který byl v Rusku zadržen kvůli obvinění ze špionáže.

Redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž připomněl, že americké basketbalistce Brittney Grinerové, zadržené v minulém roce, hrozilo devět let za přechovávání drog. Reportérovi WSJ hrozí teoreticky přes dvacet let, protože jde o obvinění ze špionáže.

Grinerová pak byla vyměněna za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Kreml přitom využil toho, že držel cennou vězenkyni, protože šlo o známou sportovkyni, „miláčka mládeže v USA“, dvojnásobnou olympijskou vítězku. Výměna však byla poté kritizována částí republikánské opozice. Nyní však na americké straně není pochyb, že u Ruska jde o provokaci. Podpora reportéra je v USA nadstranická a zdůrazňuje, že „novinařina není zločin“, a apeluje na jeho propuštění. 

Anýž dodal, že o reportérovi už určitě spolu jednali americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. Zmínil také, že nedávno byl v Brazílii zadržen ruský občan, který se předtím vydával v USA za brazilského studenta žurnalistiky a novináře, ale šlo o Rusa pracujícího pro ruské tajné služby. To by tedy mohl být jeden z možných adeptů na výměnu. „Ale možná je to jen malá ryba, Rusové by také mohli chtít někoho cennějšího.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...