Zadržení amerického reportéra v Rusku osobně schválil Putin, píše Bloomberg

Zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche osobně schválil ruský vládce Vladimir Putin, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Jedenatřicetiletý novinář listu Wall Street Journal (WSJ) čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. V rusko-amerických vztazích je to první podobný případ za téměř čtyřicet let. O výměně Gershkoviche za ruského vězně bude prý Rusko uvažovat nejdříve po soudním procesu.

Agentura Bloomberg uvádí, že Putinův souhlas s krokem zadržet Gershkoviche odráží rostoucí vliv kremelských zastánců tvrdé linie, kteří prosazují prohloubení konfrontace s Washingtonem. S iniciativou podle Bloombergu přišli „jestřábi“ z řad nejvyšších činitelů ruských bezpečnostních složek. 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že zadržení novináře nebylo Putinovým rozhodnutím, ale šlo o „naprostou výsadu“ tajných služeb, které dělaly svou práci. Ovšem jak podotýká Bloomberg, tyto služby se zodpovídají přímo ruskému vládci. „Případ nemá s prezidentem nic společného,“ prohlásil Peskov. Uvedl také, že novinář byl „přistižen při činu“.

Americké ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že „Gershkovich je Ruskem zadržován neoprávněně“. Oficiální označení navýší politický profil případu a umožní vládě USA vyčlenit další zdroje na zajištění Gershkovichova propuštění.

„Otázka výměny kohokoliv může být zvážena až poté, co soud vynese konkrétní verdikt k tomu či onomu obvinění,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. WSJ obvinil, že záležitost den za dnem čím dál tím víc stupňuje.

Novinář odmítá obvinění ze špionáže

Gershkovichovo zadržení na konci března oznámila ruská tajná služba FSB. Ta uvedla, že Američana zadržela v Jekatěrinburgu na Urale při pokusu získat tajné informace o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku, a zahájila proti němu trestní stíhání.

Novinář i WSJ obvinění ze špionáže odmítli jako zcela nepodložená. Gershkovich je prvním americkým korespondentem od doby studené války, který byl zadržen kvůli obvinění ze špionáže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...