Novinář Muratov vydražil Nobelovu medaili, rekordní sumu pošle dětským uprchlíkům z Ukrajiny

Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov za rekordní sumu vydražil medaili spojenou s tímto pacifistickým oceněním. V aukci v New Yorku za ni získal rekordních 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy korun). Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

Muratov získal prestižní cenu v říjnu 2021 spolu s filipínskou novinářkou Marií Ressaovou za svůj boj za svobodu slova. Šedesátiletý novinář je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta.

S nápadem vydražit cenu přišel sám Muratov. Smyslem daru je podle něj „dát dětem uprchlíků šanci na budoucnost“. „Nejdůležitějším poselstvím dneška je, aby lidé pochopili, že probíhá konflikt. Je třeba pomoci lidem, kteří trpí nejvíce,“ uvedl Muratov. Doufá prý, že výsledek aukce motivuje ostatní lidi, aby vydražili své cennosti, a pomohli tak Ukrajincům.

Novinář také zmínil, že mezinárodní sankce uvalené na Rusko by neměly bránit tomu, aby se k potřebným dostala humanitární pomoc, jako jsou léky na vzácná onemocnění a transplantace kostní dřeně.

Zájemci přihazovali po stovkách tisíc dolarů. Když se nabídka dostala nad 16 milionů, přišel neznámý kupec na telefonu s jedním z největších příhozů v aukční historii. Rovnou nabídl 103,5 milionu dolarů.

Dmitrij Muratov obří sumou zaskočen nebyl. „To nejsou peníze za medaili, za ocenění, za zlato. Jsou to peníze, které pomohou lidem. Je to akt veliké lidské vzájemnosti,“ řekl.

Jde o rekord aukční síně i nejvyšší částku, za jakou kdy byla vydražena medaile Nobelovy ceny. „Věděl jsem, že se prodá za miliony. Čekal jsem tři, možná osm milionů dolarů,“ připustil licitátor Mike Sadler. 

Nahrávám video

Reálná hodnota medaile: deset tisíc dolarů

Výtěžek z dražby půjde na program Dětského fondu OSN (UNICEF) pro ukrajinské děti vysídlené válkou, uvedla společnost Heritage Auctions, která dražbu pořádala. Kdyby se medaile, která se vydražila za více než sto milionů dolarů, roztavila, měla by podle Reuters hodnotu asi deset tisíc dolarů.

Dražby se mohli účastnit jen předem prověření zájemci. Suma na účet UNICEF dorazí v nejbližších dnech a aukční síň si nevezme žádné poplatky.

Držitelem předchozího rekordu byl laureát Nobelovy ceny z roku 1962 James Watson, který v roce 2014 vydražil svou medaili za 4,8 milionu dolarů. Watson získal Nobelovu cenu za lékařství jako spoluobjevitel struktury DNA. Jednalo se tehdy o vůbec první Nobelovu medaili draženou dosud žijícím držitelem.

Novaja gazeta přerušila činnost

Při přebírání Nobelovy ceny míru ji Dmitrij Muratov symbolicky věnoval šesti svým zavražděný kolegům. Především vzpomněl na uznávanou novinářku Annu Politkovskou, od jejíž vraždy letos uplyne už 16 let.

List si vydobyl uznání investigativní žurnalistikou, která v minulosti stála život několik jejích novinářů, kromě Politkovské například také redaktora Igora Domnikova.

Novaja gazeta musela pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny“, jak Rusko oficiálně nazývá invazi, kterou v rámci své dlouholeté agresi vůči sousední zemi zahájilo před téměř čtyřmi měsíci.

Muratova na začátku dubna napadl neznámý pachatel, který novináře polil olejovitou barvou s acetonem a údajně přitom křičel: „Muratove, to máš za naše chlapce!“, čímž myslel ruské vojenské jednotky. Podle Washingtonu za útokem stála ruská tajná služba, uvedly s odkazem na své zdroje deníky The Washington Post a The New York Times. 

O reakci Kremlu se nemluvilo

Šéfredaktor Muratov odmítá mluvit o obavách z reakce ruského režimu. Do Moskvy se plánuje brzy vrátit.

Dražbu v New Yorku pozorně sledovali v Moskvě Muratovovi spolupracovníci z Nové Gazety. Rekordní suma je mile překvapila.

„Doufali jsme, že zájem bude veliký, že kupujících bude hodně. Nakonec to předčilo všechna naše očekávání,“ řekla zástupkyně šéfredaktora Naděžda Prusenkovová.

Novináři se nyní rozhodli založit nový časopis. „Nebude vysloveně politický, ale spíš zaměřený humanitně a společensky. Taková ta obecná a věčná témata. Otázkou zůstává, jak psát o válce, když stále probíhá,“ uvedla Prusenkovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled