Novinář Muratov vydražil Nobelovu medaili, rekordní sumu pošle dětským uprchlíkům z Ukrajiny

Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov za rekordní sumu vydražil medaili spojenou s tímto pacifistickým oceněním. V aukci v New Yorku za ni získal rekordních 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy korun). Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

Muratov získal prestižní cenu v říjnu 2021 spolu s filipínskou novinářkou Marií Ressaovou za svůj boj za svobodu slova. Šedesátiletý novinář je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta.

S nápadem vydražit cenu přišel sám Muratov. Smyslem daru je podle něj „dát dětem uprchlíků šanci na budoucnost“. „Nejdůležitějším poselstvím dneška je, aby lidé pochopili, že probíhá konflikt. Je třeba pomoci lidem, kteří trpí nejvíce,“ uvedl Muratov. Doufá prý, že výsledek aukce motivuje ostatní lidi, aby vydražili své cennosti, a pomohli tak Ukrajincům.

Novinář také zmínil, že mezinárodní sankce uvalené na Rusko by neměly bránit tomu, aby se k potřebným dostala humanitární pomoc, jako jsou léky na vzácná onemocnění a transplantace kostní dřeně.

Zájemci přihazovali po stovkách tisíc dolarů. Když se nabídka dostala nad 16 milionů, přišel neznámý kupec na telefonu s jedním z největších příhozů v aukční historii. Rovnou nabídl 103,5 milionu dolarů.

Dmitrij Muratov obří sumou zaskočen nebyl. „To nejsou peníze za medaili, za ocenění, za zlato. Jsou to peníze, které pomohou lidem. Je to akt veliké lidské vzájemnosti,“ řekl.

Jde o rekord aukční síně i nejvyšší částku, za jakou kdy byla vydražena medaile Nobelovy ceny. „Věděl jsem, že se prodá za miliony. Čekal jsem tři, možná osm milionů dolarů,“ připustil licitátor Mike Sadler. 

Nahrávám video

Reálná hodnota medaile: deset tisíc dolarů

Výtěžek z dražby půjde na program Dětského fondu OSN (UNICEF) pro ukrajinské děti vysídlené válkou, uvedla společnost Heritage Auctions, která dražbu pořádala. Kdyby se medaile, která se vydražila za více než sto milionů dolarů, roztavila, měla by podle Reuters hodnotu asi deset tisíc dolarů.

Dražby se mohli účastnit jen předem prověření zájemci. Suma na účet UNICEF dorazí v nejbližších dnech a aukční síň si nevezme žádné poplatky.

Držitelem předchozího rekordu byl laureát Nobelovy ceny z roku 1962 James Watson, který v roce 2014 vydražil svou medaili za 4,8 milionu dolarů. Watson získal Nobelovu cenu za lékařství jako spoluobjevitel struktury DNA. Jednalo se tehdy o vůbec první Nobelovu medaili draženou dosud žijícím držitelem.

Novaja gazeta přerušila činnost

Při přebírání Nobelovy ceny míru ji Dmitrij Muratov symbolicky věnoval šesti svým zavražděný kolegům. Především vzpomněl na uznávanou novinářku Annu Politkovskou, od jejíž vraždy letos uplyne už 16 let.

List si vydobyl uznání investigativní žurnalistikou, která v minulosti stála život několik jejích novinářů, kromě Politkovské například také redaktora Igora Domnikova.

Novaja gazeta musela pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny“, jak Rusko oficiálně nazývá invazi, kterou v rámci své dlouholeté agresi vůči sousední zemi zahájilo před téměř čtyřmi měsíci.

Muratova na začátku dubna napadl neznámý pachatel, který novináře polil olejovitou barvou s acetonem a údajně přitom křičel: „Muratove, to máš za naše chlapce!“, čímž myslel ruské vojenské jednotky. Podle Washingtonu za útokem stála ruská tajná služba, uvedly s odkazem na své zdroje deníky The Washington Post a The New York Times. 

O reakci Kremlu se nemluvilo

Šéfredaktor Muratov odmítá mluvit o obavách z reakce ruského režimu. Do Moskvy se plánuje brzy vrátit.

Dražbu v New Yorku pozorně sledovali v Moskvě Muratovovi spolupracovníci z Nové Gazety. Rekordní suma je mile překvapila.

„Doufali jsme, že zájem bude veliký, že kupujících bude hodně. Nakonec to předčilo všechna naše očekávání,“ řekla zástupkyně šéfredaktora Naděžda Prusenkovová.

Novináři se nyní rozhodli založit nový časopis. „Nebude vysloveně politický, ale spíš zaměřený humanitně a společensky. Taková ta obecná a věčná témata. Otázkou zůstává, jak psát o válce, když stále probíhá,“ uvedla Prusenkovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.