Nobelisté Muratov a Ressaová varovali před rozpínavostí Ruska a nenávistí na internetu

Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín v pátek v norské metropoli Oslu převzali Nobelovu cenu za mír, kterou získali za boj za svobodu slova. Norský Nobelův výbor předal na slavnostním obřadu medaili s portrétem Alfreda Nobela a diplom také Davidovi Beasleymu, šéfovi Světového potravinového programu (WFP), který Nobelovu cenu za mír dostal loni. Kvůli pandemii covidu-19 nemohla být v roce 2020 cena předána osobně.

Muratov ve svém projevu na ceremoniálu uvedl, že Rusko aktivně propaguje myšlenku války. „V Rusku je běžný názor, že politici, kteří se vyhýbají krveprolití, jsou slabí, zatímco povinností skutečných patriotů je vyhrožovat světu válkou,“ prohlásil Muratov.

„Mocní aktivně propagují válku. V hlavách některých šílených geopolitiků teď navíc válka mezi Ruskem a Ukrajinou není ničím nemožným,“ dodal. Před možnou invazí ruské armády na Ukrajinu v poslední době varovali američtí představitelé v souvislosti s rozmístěním desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinské hranice. Moskva ale plánování invaze popřela.

Muratov na pátečním ceremoniálu rovněž prohlásil, že žurnalistika v Rusku „prochází temným údolím“. „Více než stovka novinářů, médií, obránců lidských práv a nevládních organizací již byla označena za zahraniční agenty, což v Rusku znamená nepřátele lidu,“ uvedl novinář. Ocenění přitom věnoval „celé obci investigativních žurnalistů“ a svým kolegům v opozičním listu Novaja gazeta, kteří přišli o život. Pro list Novaja Gazeta pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, zavražděná v Moskvě v roce 2006.

Internetové společnosti vydělávají na šíření nenávisti, řekla laureátka

Ressaová ve své řeči na slavnostním obřadu v Oslu zopakovala požadavek reformy sociálních sítí. „Největší potřebou dneška je změnit nenávist a násilí, ono toxické bahno proudící naším informačním ekosystémem, které je upřednostňováno americkými internetovými společnostmi, jež vydělávají víc peněz na šíření nenávisti a aktivování toho nejhoršího, co v nás je,“ prohlásila Ressaová.

Ressaová v roce 2012 spoluzaložila a stále řídí zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu. Společně s Muratovem jsou prvními novináři, kteří získali Nobelovu cenu za mír od roku 1935, kdy výbor ocenil německého novináře a pacifistu Carla von Ossietzkého, kterého nacisté uvěznili v koncentračním táboře za to, že odhalil tajné znovuvyzbrojování Německa.

Ressaová ve svém projevu připomněla, že von Ossietzkému nacisté nedovolili Nobelovu cenu převzít. „Oceněním novinářů Nobelův výbor naznačuje podobný historický okamžik, další existenční bod pro demokracii,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 40 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.