Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.
Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence. A to právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.
Autoritářské režimy se v současnosti sbližují v jejich zájmu, kterým je podkopat řád založený na pravidlech a potlačit opozici a občanskou společnost. I v 21. století existují země, které se nezdráhají otrávit či zavraždit vlastní občany, zdůraznil prezident. V této souvislosti zmínil kritiky ruského vůdce Vladimira Putina – Annu Politkovskou, Borise Němcova či Alexeje Navalného. „To jsou někteří z těch, kteří zaplatili tu nejvyšší cenu za svůj sen o demokracii a lidských právech,“ podotkl Pavel.
Pavel: Hybridní hrozby jsou nebezpečím i pro nejsilnější demokracie
Prezident hovořil také o početných politických vězních, kteří žijí v hrozných podmínkách a zachází se s nimi krutě a nelidsky. Na rozdíl od režimů, které je uvěznily, tito lidé podle něj nepřistoupili k násilí či vydírání. „Jejich jedinou zbraní byla svoboda projevu a jejich pevná víra, že demokratická vláda je nejlepší z dostupných možností,“ poznamenal.
Hybridní hrozby v současnosti činí křehčími a zranitelnějšími i další demokratické režimy, domnívá se hlava českého státu. Šíření dezinformací zasévá nenávist a podkopává soudržnost společností, což podle prezidenta slouží nepřátelům, jejichž cílem je rozložit důvěru občanů v demokratické instituce. Ani ty nejvíce tradiční a nejsilnější demokracie nejsou podle něj této hrozby ušetřeny.
Africké státy by měly mít větší zastoupení, míní prezident
Svět už není ideologicky rozdělen na Východ a Západ, ale na skupinu zemí, které respektují pravidla, a tu, která respektuje pouze sílu, konstatoval Pavel v debatě na téma globální demokratická partnerství. Je podle něj potřeba vést diskusi na co nejširší úrovni a zapojit i státy, které mají „demokratický deficit“, ale jsou na straně těch, co respektují pravidla.
Například k zemím v Africe a Latinské Americe je podle českého prezidenta potřeba zaujmout otevřenější a méně mentorský přístup. „Měli bychom mluvit se všemi zeměmi, které jsou ochotné respektovat pravidla, o tom, v jakém světě chtějí žít,“ nastínil. Pavel souhlasí s tím, že by mimo jiné africké státy měly mít větší zastoupení v mezinárodních institucích.
Dalšími účastníky konference, která potrvá do úterý, jsou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Ta v pondělním projevu uvedla, že „světové demokracie v minulých letech čelily výzvám a autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí“. Zmínila také, že „Tchaj-wan čelí víc než půl století čínskému zastrašování a hrozby vůči ostrovu zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity“.
Z českých politiků vystoupí ministr zahraničí Jan Lipavský (zvolen za Piráty) nebo šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Letošní ročník nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“, mezi hlavní témata patří Ukrajina, technologie nebo křehké demokracie.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.
