Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.
Nálepku „zahraničního agenta“ dostala od úřadů už řada nezávislých ruských médií a novinářů kritických vůči Kremlu. Toto označení, které si z dob Sovětského svazu nese hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace.
Rusko kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
„Pokud neporuší ruský zákon a nezavdá příčinu k tomu, aby byl prohlášen za zahraničního agenta – pak se to nestane,“ odpověděl Putin během diskuze na energetické konferenci v Moskvě na dotaz moderátora, zda se může na seznamu „zahraničních agentů“ objevit i letošní laureát Nobelovy ceny za mír.
„Ale jestli se bude schovávat za Nobelovu cenu jako za štít proto, aby dělal něco, co poruší ruský zákon – znamená to, že to dělá záměrně, aby na sebe upozornil nebo z jiných důvodů,“ dodal šéf Kremlu podle agentury Ria Novosti.
Muratovovy noviny zatím přežívají
Novaja Gazeta, kterou v roce 1993 Muratov spoluzakládal, je jedním z posledních přežívajících nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku.
Šest žurnalistů nebo spolupracovníků listu bylo v minulosti zavražděno, včetně známé investigativní novinářky Anny Politkovské. Muratov po vyhlášení letošní Nobelovy ceny za mír věnoval ocenění mimo jiné právě zavražděným kolegům.
Zároveň se Muratov nechal slyšet, že si není jist tím, jak by mohlo ocenění ovlivnit cenzuru v Rusku. Ještě týž den pak ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam „zahraničních agentů“ další tři média a několik novinářů.
Obhájci lidských práv zákon dlouhodobě kritizují a označují ho za prostředek ruské moci k potlačení opozice a pronásledování občanské společnosti. Putin ve středu zákon hájil a tvrdí, že jde o odpověď na podobnou americkou normu, kterou úřady v USA využívají proti ruským médiím.
