Za nezávislost se v Rusku platí vysoká cena. Unáší nám kolegy a posílají prasečí hlavy, popisuje Dmitrij Muratov

Nahrávám video

Novináři z ruského opozičního deníku Novaja Gazeta denně riskují svůj život kvůli pravdě. Za posledních dvacet let ztratili šest kolegů. Nový dokument, který se představí na letošním ročníku festivalu Jeden svět, mapuje 18 měsíců přímo v redakci prestižního listu. Newsroom ČT24 mluvil s bývalým šéfredaktorem Dmitrijem Muratovem, který vedl tento list celých 22 let. Je podle něj vůbec možné dělat v Rusku nezávislou žurnalistiku? Jak taková snaha změnila život jemu a jeho kolegům? Více v Newsroomu ČT24 v neděli od 22:00.

„Máme řadu mocných podnikatelů, kteří si myslí, že můžou do redakce posílat uřezané prasečí hlavy. Nebo posílat ovce a ukazovat, že s námi naloží jako s ovcemi. Mimochodem, ty ovce jsme předali do dobrých rukou. Teď žijí na pěkné farmě. Někdy nám hrozí soudem, soudními žalobami. Ale to patří k naší práci. Nevyvádí nás to z míry,“ popisuje současný předseda redakční rady listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

Do Česka přijel představit dokument s názvem Novaja. Dokumentaristé sledovali redakci přímo při její práci. Osmnáct měsíců byli u toho, co probírají na redakčních poradách a jak vybírají svá témata. Film ale zachytil i moment, kdy došlo k únosu jednoho z novinářů.

Kvůli svému liberálnímu postoji a snaze zůstat neutrální sice čelí Novaja Gazeta útokům neustále, v roce 2000 vše ale zašlo až příliš daleko. Z redakce začali mizet novináři. Pravda a svoboda projevu už stála život šest z nich.

Zavražděná byla například známá kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová. Od koho zrovna nebezpečí hrozí a kdy jde jen o zastrašování, ale rozlišit nejde. „Jak je známo, vážná hrozba se poznat nedá,“ komentuje Muratov. 

Nominace na Nobelovu cenu

Novaja Gazeta funguje od roku 1993. Za dobu své existence získala přes šedesát prestižních žurnalistických cen i opakované nominace na Nobelovu cenu. Vydobyla si uznání investigativní žurnalistikou. Uveřejnila třeba reportáže týkající se jednoho z nejpalčivějších problémů Ruska – situace v Čečensku, nebo kritizovala proces s kdysi nejbohatším mužem Ruska Michailem Chodorkovským. 

„Víte, za 26 let existence našich novin jsme ani jednou neprozradili svůj informační zdroj. Právě díky tomu se nám daří kauzy odhalovat a lidé nám věří,“ vysvětluje Muratov. Co podle Muratova nejvíc ohrožuje budoucnost nezávislé žurnalistiky v Rusku? „Nemožnost vyměnit představitele státní moci a korupce,“ shrnuje ruský novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 49 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled