Za nezávislost se v Rusku platí vysoká cena. Unáší nám kolegy a posílají prasečí hlavy, popisuje Dmitrij Muratov

1 minuta
Newsroom ČT24 nabídne rozhovor s Dmitrijem Muratovem
Zdroj: ČT24

Novináři z ruského opozičního deníku Novaja Gazeta denně riskují svůj život kvůli pravdě. Za posledních dvacet let ztratili šest kolegů. Nový dokument, který se představí na letošním ročníku festivalu Jeden svět, mapuje 18 měsíců přímo v redakci prestižního listu. Newsroom ČT24 mluvil s bývalým šéfredaktorem Dmitrijem Muratovem, který vedl tento list celých 22 let. Je podle něj vůbec možné dělat v Rusku nezávislou žurnalistiku? Jak taková snaha změnila život jemu a jeho kolegům? Více v Newsroomu ČT24 v neděli od 22:00.

„Máme řadu mocných podnikatelů, kteří si myslí, že můžou do redakce posílat uřezané prasečí hlavy. Nebo posílat ovce a ukazovat, že s námi naloží jako s ovcemi. Mimochodem, ty ovce jsme předali do dobrých rukou. Teď žijí na pěkné farmě. Někdy nám hrozí soudem, soudními žalobami. Ale to patří k naší práci. Nevyvádí nás to z míry,“ popisuje současný předseda redakční rady listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

Do Česka přijel představit dokument s názvem Novaja. Dokumentaristé sledovali redakci přímo při její práci. Osmnáct měsíců byli u toho, co probírají na redakčních poradách a jak vybírají svá témata. Film ale zachytil i moment, kdy došlo k únosu jednoho z novinářů.

Kvůli svému liberálnímu postoji a snaze zůstat neutrální sice čelí Novaja Gazeta útokům neustále, v roce 2000 vše ale zašlo až příliš daleko. Z redakce začali mizet novináři. Pravda a svoboda projevu už stála život šest z nich.

Zavražděná byla například známá kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová. Od koho zrovna nebezpečí hrozí a kdy jde jen o zastrašování, ale rozlišit nejde. „Jak je známo, vážná hrozba se poznat nedá,“ komentuje Muratov. 

Nominace na Nobelovu cenu

Novaja Gazeta funguje od roku 1993. Za dobu své existence získala přes šedesát prestižních žurnalistických cen i opakované nominace na Nobelovu cenu. Vydobyla si uznání investigativní žurnalistikou. Uveřejnila třeba reportáže týkající se jednoho z nejpalčivějších problémů Ruska – situace v Čečensku, nebo kritizovala proces s kdysi nejbohatším mužem Ruska Michailem Chodorkovským. 

„Víte, za 26 let existence našich novin jsme ani jednou neprozradili svůj informační zdroj. Právě díky tomu se nám daří kauzy odhalovat a lidé nám věří,“ vysvětluje Muratov. Co podle Muratova nejvíc ohrožuje budoucnost nezávislé žurnalistiky v Rusku? „Nemožnost vyměnit představitele státní moci a korupce,“ shrnuje ruský novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...