Za nezávislost se v Rusku platí vysoká cena. Unáší nám kolegy a posílají prasečí hlavy, popisuje Dmitrij Muratov

1 minuta
Newsroom ČT24 nabídne rozhovor s Dmitrijem Muratovem
Zdroj: ČT24

Novináři z ruského opozičního deníku Novaja Gazeta denně riskují svůj život kvůli pravdě. Za posledních dvacet let ztratili šest kolegů. Nový dokument, který se představí na letošním ročníku festivalu Jeden svět, mapuje 18 měsíců přímo v redakci prestižního listu. Newsroom ČT24 mluvil s bývalým šéfredaktorem Dmitrijem Muratovem, který vedl tento list celých 22 let. Je podle něj vůbec možné dělat v Rusku nezávislou žurnalistiku? Jak taková snaha změnila život jemu a jeho kolegům? Více v Newsroomu ČT24 v neděli od 22:00.

„Máme řadu mocných podnikatelů, kteří si myslí, že můžou do redakce posílat uřezané prasečí hlavy. Nebo posílat ovce a ukazovat, že s námi naloží jako s ovcemi. Mimochodem, ty ovce jsme předali do dobrých rukou. Teď žijí na pěkné farmě. Někdy nám hrozí soudem, soudními žalobami. Ale to patří k naší práci. Nevyvádí nás to z míry,“ popisuje současný předseda redakční rady listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

Do Česka přijel představit dokument s názvem Novaja. Dokumentaristé sledovali redakci přímo při její práci. Osmnáct měsíců byli u toho, co probírají na redakčních poradách a jak vybírají svá témata. Film ale zachytil i moment, kdy došlo k únosu jednoho z novinářů.

Kvůli svému liberálnímu postoji a snaze zůstat neutrální sice čelí Novaja Gazeta útokům neustále, v roce 2000 vše ale zašlo až příliš daleko. Z redakce začali mizet novináři. Pravda a svoboda projevu už stála život šest z nich.

Zavražděná byla například známá kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová. Od koho zrovna nebezpečí hrozí a kdy jde jen o zastrašování, ale rozlišit nejde. „Jak je známo, vážná hrozba se poznat nedá,“ komentuje Muratov. 

Nominace na Nobelovu cenu

Novaja Gazeta funguje od roku 1993. Za dobu své existence získala přes šedesát prestižních žurnalistických cen i opakované nominace na Nobelovu cenu. Vydobyla si uznání investigativní žurnalistikou. Uveřejnila třeba reportáže týkající se jednoho z nejpalčivějších problémů Ruska – situace v Čečensku, nebo kritizovala proces s kdysi nejbohatším mužem Ruska Michailem Chodorkovským. 

„Víte, za 26 let existence našich novin jsme ani jednou neprozradili svůj informační zdroj. Právě díky tomu se nám daří kauzy odhalovat a lidé nám věří,“ vysvětluje Muratov. Co podle Muratova nejvíc ohrožuje budoucnost nezávislé žurnalistiky v Rusku? „Nemožnost vyměnit představitele státní moci a korupce,“ shrnuje ruský novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...