Novaju Gazetu jsme byli nuceni pozastavit, ale nevzdali jsme se, říkají novináři ruského nezávislého listu

Nahrávám video

Rusku už víc než dva měsíce chybí místní nezávislá média. Většina lidí tak nemá přístup k nezávislému zpravodajství, objektivním informacím a je pod vlivem propagandy státní televize a dalších prokremelských médií. Jako poslední nezávislý celostátní list skončila koncem března Novaja gazeta.

„Rusko bombarduje Ukrajinu“, „Tygři jedou na Kyjev“. Tak vypadaly hlavní titulky listu Novaja gazeta na začátku ruské invaze.

Noviny také odmítaly nazývat válku speciální vojenskou operací. „Publikovali jsme prostě prázdné strany bez textu s malou poznámkou, že zde měla být informace o válce. Jak se pak ukázalo, naši čtenáři to plně chápali,“ popisuje zástupkyně šéfredaktora Naděžda Prusenkovová.

Ani to se ruským úřadům nelíbilo. Novináři dostali dvě varování od státního cenzora. Rozhodli se proto vydávání listu Novaja Gazeta dočasně zastavit. „Válku s nezávislými médii, která přinášejí alternativní úhel pohledu, vláda bezpochyby vyhrála. Nepřítel, tedy svobodná média, je zničený,“ uvedl šéfredaktor Dmitrij Muratov.

Novináři chtějí zase pracovat

„V zemi, která válčí, je zakázáno slovo válka, tím pádem jsme prohráli,“ dodává zástupce šéfredaktora Vitalij Jaroševskij. Ten v Československu v 70. letech studoval žurnalistiku a později v Praze pracoval jako zpravodaj agentury TASS. V Rusku chce navzdory stávající situaci zůstat. „Byli jsme nuceni pozastavit vydávání novin, to ale neznamená, že bychom se vzdali. Nevzdali jsme se, pokračujeme, scházíme se tu,“ ujišťuje Jaroševskij.

Nezávislí novináři v Rusku chtějí zase normálně pracovat. Hlavní je ale pro ně teď to, aby boje na Ukrajině skončily. „Když si pomyslím, kolik lidí muselo opustit svoje domovy a pod palbou utíkat z Ukrajiny, tak je těžké si stěžovat,“ uznává Prusenkovová.

Od roku 1993 bylo zavražděno šest novinářů tohoto listu. Jednou z obětí je i Anna Politkovská. Neznámý útočník ji zastřelil v roce 2006.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled