Možná otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného není první podobnou kauzou. Podezřelé události obklopují smrt či onemocnění řady dalších politiků, novinářů či špionů kritických vůči politice Kremlu.
Na podzim roku 2004 byl během volební kampaně otráven dioxinem na schůzce s představiteli tajných služeb pozdější ukrajinský prezident z let 2005 až 2010 Viktor Juščenko. Lékařské testy prokázaly, že šlo o otravu dioxinem, která mu změnila tvář k nepoznání.
Juščenko v roce 2007 prohlásil, že je přesvědčen, že dioxin, který byl použit při jeho otrávení, byl vyroben v ruských laboratořích.
Nejřív otrava, pak kulka přímo před domovními dveřmi
V roce 2004 zkolabovala na palubě letadla cestou na Kavkaz novinářka Anna Politkovská, která dlouhodobě kritizovala politiku Ruska v Čečensku. Stejně jako v případě Navalného se Politkovské udělalo špatně po vypití čaje. Lékařské záznamy z nemocnice v Rostově na Donu, kde musela být ošetřována, se ztratily.
V říjnu 2006, v den 54. narozenin Vladimira Putina, byla Politkovská zastřelena před svým bytem v Moskvě. Případ vyvolal celosvětovou pozornost a na Západě byl označován za důkaz nátlaku, jemuž jsou v Rusku vystaveni kritici Kremlu.
Skandál vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Tři další pachatelé dostali vysoké tresty vězení. Za organizátora vraždy byl kromě Gajtukajeva označen bývalý policista Sergej Chadžikurbanov, který dostal 20 let.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v roce 2018 odsoudil Rusko za to, že případ vraždy novinářky řádně nevyšetřilo. Ruské úřady podle soudu neučinily dost, aby našly osobu či osoby, které si smrt Politkovské objednaly.
Polonium v čajové konvici
V listopadu 2006 zemřel v Londýně na následky otravy radioaktivním poloniem bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko. Před smrtí stihl ze své vraždy obvinit Vladimira Putina.
Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Polonium mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. K závěru, že vraždu „pravděpodobně schválil“ ruský prezident Putin, došel i britský soud.
Záhadná smrt ve věznici
V listopadu 2009 zemřel v moskevské vazební věznici za dosud nevyjasněných okolností auditor a právník Sergej Magnitskij, který byl zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací.
V roce 2013 bylo vyšetřování jeho smrti ukončeno s tím, že úmrtí souviselo s jeho špatným zdravotním stavem. Spojené státy po smrti právníka přijaly takzvaný Magnitského zákon, který zakazuje vstup do země a nařizuje zmrazení účtů téměř dvěma desítkám ruských představitelů, kteří jsou podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se na Magnitského smrti nějakým způsobem podílet.
Rusko zareagovalo vlastním seznamem nežádoucích Američanů, jakož i zákazem adopcí ruských sirotků do USA. V roce 2014 zahraniční výbor Evropského parlamentu vyzval země EU, aby přijaly obdobu amerického zákona.
Bývalý ruský vicepremiér zastřelen v centru Moskvy
V únoru 2015 byl v centru Moskvy zastřelen bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu pomáhající organizovat protiputinovské demonstrace Boris Němcov.
Vyšetřovatelé označili za objednavatele a organizátora vraždy bývalého důstojníka čečenského praporu Sever Ruslana Muchudinova, po kterém vyhlásili mezinárodní pátrání. Advokát pozůstalých ale označil tento krok za manévr, který má odvést pozornost od skutečných viníků z nejbližšího okolí čečenského vládce Ramzana Kadyrova. Za vraždu či podílu na ní bylo odsouzeno pět Čečenců.
V letech 2015 a 2017 byl s příznaky otravy opakovaně hospitalizován ruský opoziční aktivista Vladimir Kara-Murza. Spolupracovník a přítel zavražděného politika Borise Němcova se dlouhodobě angažuje v řadách konzervativně-liberální opozice. Údajně byl otráven kvůli své opoziční politické činnosti.
Loni získal ocenění českého Ústavu pro studium totalitních režimů za přínos v boji za demokracii a lidská práva.
Smrtící jed v parfému
V březnu 2018 byl v anglickém Salisbury otráven nervovým jedem novičok bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště. Společně se Skripalem byla otrávena i jeho dcera Julija. Oba byli hospitalizováni v kritickém stavu, nemocnici opustili po dvou měsících a od té doby žijí pod falešnou identitou na neznámém místě.
Jed pro Skripala byl v lahvičce s parfémem, kterou později našel odhozenou náhodný kolemjdoucí. Jeho družka na následky otravy zemřela, zdravotní potíže měl i jeden zasahující policista.
Londýn viní z otravy Rusko, Moskva ale opakovaně spojitost s případem odmítá. Britští vyšetřovatelé uvedli, že shromáždili dostatek důkazů, aby mohli z útoku obvinit dva Rusy, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu.
Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí včetně Česka více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně. V odpovědi na útok bojovým plynem dostali také britští policisté právo zastavovat, vyslýchat a zatýkat na hranicích osoby, které jsou podezřelé ze špionáže a nepřátelské činnosti.
Otrava člena Pussy Riot
V září 2018 skončil po otravě neznámou látkou na jednotce intenzivní péče Pjotr Verzilov z protestní hudební skupiny Pussy Riot. Později se léčil v Berlíně. Ani němečtí lékaři ale nedokázali jed způsobující blokování centrální nervové soustavy identifikovat.
Skupina Pussy Riot uvedla, že otrava souvisí s kauzou smrti tří ruských novinářů, kteří ve Středoafrické republice sbírali informace o ruských žoldnéřích.
Verzilov, který má i kanadské občanství, patří k nejvýraznějším osobnostem ruské alternativní scény. Kromě členství v Pussy Riot proslul zejména jako inspirátor okázalých performancí umělecké skupiny Vojna. Byl také jedním z aktivistů, kteří v létě 2018 narušili průběh finále světového fotbalového šampionátu v Moskvě tím, že vběhli na hřiště. Za čin si odseděl 15 dní ve vězení.
