Viktor Juščenko

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

Možná otrava ruského opozičního předáka Alexeje Navalného není první podobnou kauzou. Podezřelé události obklopují smrt či onemocnění řady dalších politiků, novinářů či špionů kritických vůči politice Kremlu.

Chemička v Rouenu, která na konci září vyhořela, je jedním z více než 1300 podniků, ve kterých se ve Francii nacházejí nebezpečné chemické látky. Všechny tyto továrny spadají do takzvané sítě Seveso. Název odkazuje na italské městečko ležící asi dvacet kilometrů severně od Milána, kde v roce 1976 při havárii unikl do ovzduší mrak jedovatých dioxinů. Továrna o tom informovala až po sedmnácti dnech. Havárie v Sevesu do budoucna nastavila nová pravidla po celé Evropě.

Ukrajinský parlament schválil jazykový zákon. Ten potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk a ukládá ho ve službě používat mimo jiné poslancům, soudcům, učitelům nebo lékařům ve státních nemocnicích, oznámila agentura Unian. Netýká se rozhovorů soukromé sféry. Asi třicet procent obyvatel Ukrajiny považuje podle posledního sčítání lidu z roku 2001 za svůj rodný jazyk ruštinu. Zákon si proto vysloužil kritiku opozice i Ruska.

Již dvakrát kandidovala Julija Tymošenková na prezidentku Ukrajiny a pokaždé skončila až na druhém místě. Veteránka ukrajinské politiky má za sebou kariéru, během níž působila ve dvou vládách jako premiérka. Strávila však také více než dva roky za mřížemi po odsouzení v korupční kauze, kterou Evropský soud pro lidská práva označil za politicky motivovanou. Její předvolební kampaň oplývala sliby reforem a hospodářského blahobytu.