Bývalý ukrajinský zpravodajec či propagátor podvodné „hry“. I to jsou okupační špičky na Ukrajině

Minulost vysokých představitelů ruské okupační správy na Ukrajině je velmi pestrá – nechybí mezi nimi například bývalý vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU či muž, který v minulosti propagoval podvodné pyramidové schéma. Být ve vysoké funkci v okupační správě ovšem může být zároveň velmi nebezpečné – ti, kteří se stanou v očích Ukrajinců zrádci, se velmi často stávají cíli atentátníků. A ne vždy exploze nastražených bomb, otravy či střelbu ze zálohy přežijí.

V posledních hodinách je velmi viditelný Volodymyr (Vladimir) Saldo, který šéfuje okupační správě v Chersonské oblasti. Oznámil přesun části obyvatel regionu kvůli pokračující ukrajinské protiofenzivě a zároveň se vyjádřil v tom smyslu, že postupující Ukrajinci se nebudou zdráhat sáhnout ke špinavým metodám boje. Konkrétně zmínil odpálení hráze přehrady Kachovské vodní elektrárny.

Saldo se ocitl v hledáčku ukrajinských, ruských i světových médií letos v létě, kdy se objevily zprávy o tom, že se stal obětí otravy, po níž byl transportován na specializovanou kliniku v Rusku. Na začátku září se objevily zprávy, že Saldo zemřel, následně však byly dementovány.

Než se Saldo stal letos v dubnu hlavou okupační správy Chersonské oblasti, byl v regionu dlouho politicky aktivní, mimo jiné mezi lety 2002 až 2012 zastával úřad starosty v Chersonu. V roce 2020 dokonce založil politickou stranu nesoucí jeho jméno, kterou ale ukrajinské úřady krátce po začátku invaze kvůli vazbám na Rusko zakázaly. Saldo vystudoval stavebnictví, následně si ještě dodělal titul PhD. z ekonomie.

Nejdřív národní gardy, pak pyramidové schéma

Velmi barvitou minulost má i lídr ruské okupační správy v Doněcké oblasti (dříve samozvané Doněcké lidové republiky) Denis Pušilin. Na přelomu tisíciletí podle ruské zpravodajské agentury TASS sloužil v ukrajinských národních gardách, v roce 2011 se aktivně zapojil do aktivit společnosti MMM, která podle ukrajinského portálu Facenews fungovala jako takzvané pyramidové schéma, kdy lidé na nižších pozicích společnosti „dotovali“ ty výše v hierarchii.

V proruské okupační administrativě v Doněcké oblasti je Pušilin ve vrcholné pozici už od roku 2014, za což se ocitl na sankčním seznamu nejen EU, ale i Spojených států amerických či Austrálie. Na sklonku září se Pušilin spolu s dalšími představiteli okupovaných regionů v Moskvě zúčastnil slavnostního ceremoniálu, během nějž ruský vůdce Vladimir Putin na základě dříve vyhlášených pseudoreferend v okupovaných oblastech Ukrajiny tyto „připojil“ k Rusku. Výsledky „plebiscitů“ a připojení oblastí ovšem neuznává ani Kyjev, ani mezinárodní společenství.

Ukázkovým zrádcem je v očích Ukrajinců šéf okupační správy Luhanské oblasti Leonid Pasečnik. Podle portálu Espreso.tv se narodil do policejní rodiny, jeho otec Ivan v dobách Sovětského svazu 26 let pracoval v oddělení proti rozkrádání socialistického majetku. Pasečnik junior šel v otcových stopách, když vystudoval vojensko-politickou školu a posléze začal v roce 1993 pracovat pro ukrajinskou tajnou službu SBU. Na starosti měl boj s pašeráky v Luhanské oblasti.

Polapení pašeráků, nebo návnada FSB?

To ho proslavilo před šestnácti lety, kdy se podařilo na hraničním přechodu s Ruskem v Izvaryne zadržet obří množství kontrabandu v hodnotě bezmála dvou milionů dolarů. Zároveň údajně Pasečnik odmítl nabízený úplatek. O rok později dostal tehdejší podplukovník SBU od prezidenta Viktora Juščenka medaili Za vojenskou službu Ukrajině. Následně se objevily spekulace, že Pasečnika někdy před rokem 2006 naverbovala ruská tajná služba FSB a zmíněné zadržení kontrabandu bylo pouze zástěrkou, která ho měla v rámci SBU katapultovat na vyšší pozici.

V roce 2014 začal Pasečnik působit jako ministr vnitra samozvané a Ukrajinou a většinou zemí světa neuznané „Luhanské lidové republiky“ pod kontrolou Ruska, jejíž vedení převzal o tři roky později. Na konci roku 2021 se Pasečnik stal spolu s Pušilinem členem ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko, stranické legitimace oběma lídrům okupačních správ předal bývalý ruský prezident a nekompromisní zastánce agrese na Ukrajině Dmitrij Medvěděv. Informovaly o tom například The Times.

Zajímavý vývoj má i životní dráha Jevhena Balického, který je aktuálně lídrem ruské okupační správy v Záporožské oblasti. Narodil se v Melitopolu do rodiny vojenských letců a sám se stal pilotem. Podle portálu LB následně „přesedlal“ v půlce 90. let z letounů do byznysu a v rodném městě vedl společnost prodávající a opravující domácí spotřebiče. Od roku 1997 šéfoval Balickyj melitopolskému pivovaru, kontrolní podíl ve firmě prodal o deset let později.

Z poslance šedou eminencí

Na konci 90. let se pustil Balickyj i do politiky – nejprve na lokální úrovni v Záporožské oblasti, následně ale zamířil výš a mezi lety 2012 až 2019 byl poslancem ukrajinského parlamentu. Poté, co Rusové po vypuknutí bojů obsadili Melitopol, začal jim Balickyj údajně pomáhat s nastolením proruské vlády a podle SBU byl v té době jakousi šedou eminencí schovanou za jinými proruskými kolaboranty.

Hlavou okupační správy v Záporožské oblasti je Balickyj od května. Minulý měsíc se pochlubil, že i on po vzoru dalších okupačních představitelů vstoupil do strany Jednotné Rusko. Portál Ukrajinska pravda v té souvislosti připomněl, že úřady na Balického pohlížejí jako na zrádce, je proti němu vedeno stíhání, hrozí mu až 10 let za mřížemi a také propadnutí majetku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 22 mminutami

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 4 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 5 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 7 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 12 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 13 hhodinami
Načítání...