Putin nežije v realitě, Rusko by nemělo být členem OSN, řekl bývalý velvyslanec Perebyjnis

16 minut
ČT24: Rozhovor Davida Miřejovského s Jevhenem Perebyjnisem
Zdroj: ČT24

Ukrajina neustoupí a nezmění strategii ani po těžkém ostřelování civilní infrastruktury anebo ruských výhrůžkách jadernými zbraněmi. V rozhovoru pro ČT to uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí a někdejší velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zároveň přiznal, že bez pomoci spojenců by nadcházející zima byla pro obyvatele extrémně složitá.

Ukrajina už podle diplomata nedoufá v to, že by jí mohli na pomoc proti ruské invazi přijít vojáci ze zahraničí. „Už jsme pochopili, že se budeme bránit sami, že žádná jiná armáda sem nepřijde, aby nás bránila,“ řekl. Zopakoval, že napadená země k tomu potřebuje dodávky zbraní. „Celý svět chápe, že Ukrajina je schopna zvítězit v této válce, ale samozřejmě potřebujeme podporu, potřebujeme pomoc.“

Obránci narozdíl od okupantů nedisponují některým vybavením, Kyjev například nemá „rakety, kterými Rusko ostřeluje Ukrajinu“. Země se podle Perebyjnise ale může spolehnout na to nejdůležitější – statečnou armádu. „Úplně nejdůležitější je, že máme motivaci. Bojujeme za vlastní domovy, za vlastní rodiny.“

Přestože podle něj invaze ukázala, že ruská armáda není druhou nejsilnější na světě, jak se mnozí domnívali před začátkem invaze, nelze ji porazit za den. „Stále má velké zásoby vojenské techniky, raket (…). Bude to vyžadovat nějaký čas. Úspěchy, které máme, nás ale přesvědčily o tom, že se Rusko dá porazit,“ prohlásil Perebyjnis.

Důstojníci ruské tajné služby prý stahují své rodiny zpět do Ruska

Upozornil, že v protiofenzivě už obránci osvobodili 10 tisíc kilometrů čtverečních. „Během posledního měsíce celý svět uviděl, že všechno se může stát velmi rychle,“ uvedl s tím, že vedení země se drží plánu na znovuzískání kontroly nad celým územím. „Jsem přesvědčený, že v nejbližší době budeme svědky dalšího postupu ukrajinské armády.“

Loutkové režimy dosazené Moskvou se mezitím snaží obyvatele okupovaných území dotlačit k evakuaci do Ruska. Podle Perebyjnise to je známka toho, že si jsou okupanti vědomi postupu ukrajinských vojáků. „Víme dokonce i o tom, že někteří důstojníci FSB také vyvážejí své rodiny zpět do Ruska.“

Podíl na úspěchu ukrajinských vojáků má i pomoc z Česka, podotýká. „Česká republika byla jen jednou z prvních zemí, které se odhodlaly k tomu, aby přímo podpořily Ukrajinu dodávkami zbraní. Když další země ještě váhaly, Česká republika, česká vláda rozhodla o tom, že to udělá,“ upozornil.

Rusko by mělo být vyloučeno z OSN, míní diplomat

Ve středu přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, ve které odsoudilo ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Podle diplomata to ukázalo, že je Moskva v „úplné izolaci“.

Proti usnesení hlasovaly kromě Ruska pouze další čtyři státy – Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. „Dokonce i nejbližší spojenci Ruska, bývalé státy Sovětského svazu, nepodpořily Rusko,“ upozornil.

Moskva by podle Perebyjnise neměla být minimálně členem Bezpečnostní rady OSN. „Vzhledem k tomu, že porušilo všechny možné mezinárodní úmluvy včetně Charty OSN, by Rusko mělo být vyloučeno i z celé organizace,“ řekl. Existují podle něj ostatně pochyby o tom, že je federace vůbec legálním členem OSN. „Žádné hlasování o tom, že bude zastupovat Sovětský svaz, v roce 1992 nebylo,“ podotkl.

Ukrajina usiluje o založení speciálního tribunálu

Ukrajina vyzývá mezinárodní společenství k ustanovení mezinárodního tribunálu, který by měl posoudit zločin agrese. „Mezinárodní trestní soud v Haagu bohužel nemá pravomoc posuzovat tento mezinárodní zločin. I když se v rámci tohoto soudu budou projednávat další zločiny Ruska jako genocida,“ uvedl Perebyjnis. Od nového tribunálu očekává posouzení viny jednotlivců, kteří se na zločinu agrese vůči Ukrajině podíleli. „Jde o nevyšší vedení Ruské federace,“ doplnil.

Rusko i jeho prezidenta Vladimira Putina označil za „nepředvídatelné“. Perebyjnis v souvislosti s jadernou hrozbou připomněl, že západní spojenci Putinovi jasně vysvětlili, že by použití nukleárních zbraní vedlo k jejich jednoznačné odpovědi. „Musíme počítat s tím, že jsou tam i šílenci, kteří mohou přistoupit k nějakým takovým krokům. Ale i když jsou šílenci, doufám, že nejsou sebevrazi,“ řekl. „Doufám, že si ruské vedení zachovalo pud sebezáchovy,“ dodal.

Putin „dělá chybu za chybou“, uvedl Perebyjnis s tím, že samozvané spuštění invaze na Ukrajinu bylo jeho největším omylem. „Přivede Rusko ke krachu,“ poznamenal. „Co dělá v poslední době, zejména poslední půlrok, svědčí o tom, že prostě nežije v reálném světě.“

Narozdíl od počátku války, kdy vedení Ukrajiny apelovalo na přímé jednání mezi Putinem a prezidentem Volodymyrem Zelenským, dnes Kyjev kontakty na nejvyšší úrovni odmítá. Perebyjnis však potvrdil, že na nižší úrovni jednání probíhají, což dokazuje i výměna části zajatců mezi zeměmi. „Pokračuje nejen přímo, ale i s pomocí některých dalších mezinárodních partnerů, například Turecka a některých dalších zemí. Naším cílem je osvobodit a vrátit domů všechny naše vojáky.“

Že ukrajinská ekonomika stále funguje, je ojedinělé

Ruské útoky způsobily na Ukrajině rozsáhlé škody. „Rusko okupovalo víc než 15 procent ukrajinského území a způsobilo obrovské škody na ukrajinské infrastruktuře po celé zemi. Nejen na východě a na jihu, ale také v centru Ukrajiny, na západě Ukrajiny,“ vyjmenoval diplomat. Okupanti útočí také na kritickou infrastrukturu země. Bez ní budou zřejmě nadcházející zimní měsíce pro část obyvatel velmi složité. 

Nehledě na útoky však ukrajinská ekonomika, částečně i díky západní pomoci, stále funguje. Dále pokračuje například i práce úředníků a státních institucí. „Je to unikátní případ, že země, která je objektem tak brutální války, dokáže skoro normálně fungovat, dokáže udržovat svoji ekonomiku,“ řekl. 

„To, v co doufal Putin, že Ukrajina se zhroutí za tři dny, se nestalo. Naopak, Ukrajina existuje, Ukrajina funguje a já jsem přesvědčený, že se i s těmito ekonomickými problémy vypořádáme,“ zakončil bývalý velvyslanec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 23 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...