Zemřel publicista a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm. Držiteli ceny Toma Stopparda bylo 96 let

Zemřel publicista, překladatel a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm, bylo mu 96 let. Liehmovo jméno je úzce spjato s Literárními novinami 60. let minulého století a s propagací nové československé filmové vlny v západní Evropě. Podstatnou část svého života prožil v exilu, před sedmi lety se přestěhoval zpátky do Prahy. Na jaře 2015 převzal Cenu Toma Stopparda, v říjnu téhož roku mu prezident udělil medaili Za zásluhy.

„Zemřel v pátek v odpoledních hodinách po krátké těžké nemoci,“ uvedla jeho dcera Alexandra Urbanová. O posledním rozloučení s Liehmem rodina teprve rozhodne.

Kariéru žurnalisty a kritika zahájil Liehm těsně po druhé světové válce, kdy spolupracoval s Emilem Františkem Burianem na časopisu Kulturní politika. Po jeho uzavření pracoval v tiskovém odboru československého ministerstva zahraničí, v nakladatelství Naše vojsko a v zahraniční redakci ČTK. V 60. letech vedl Liehm zahraniční a filmovou rubriku Literárních novin. Překládal zejména francouzskou literaturu.

Na podzim 1968 Liehm vyjel do Paříže jako zástupce Československého státního filmu a vzhledem k posrpnovému vývoji ve vlasti už za hranicemi zůstal. Přednášel na univerzitách v Evropě i USA a zároveň přispíval do zahraničních novin a rádií. V roce 1984 založil Liehm v Paříži mezinárodní kulturní revue Lettre internationale a vydával periodické almanachy Čtení na léto a 150 000 slov. Ty se dařilo dostávat i ke čtenářům v komunistickém Československu.

Liehmovi bylo líto, že česká kultura nenavázala na 60. léta

V Paříži žil Liehm podle své dcery dvaatřicet let, dalších dvanáct let strávil v USA, kde získal i občanství. Po pádu komunismu začal publikovat také v českých periodikách. Častým tématem jeho článků byla lítost nad tím, že česká kultura nenavázala po roce 1989 na úspěšná 60. léta. Knižně vydal Liehm dvě sbírky rozhovorů se zahraničními a českými spisovateli a knihu Příběhy Miloše Formana.

Liehm napsal i dílo Ostře sledované filmy, které se zabývá československým „filmovým zázrakem“ ze 60. let. Podle Urbanové na ní pracoval spolu se svou manželkou Drahomírou. Před šesti lety pak vydal přehled svých článků nazvaný Názory tak řečeného Dalimila. Právě za tuto publikaci obdržel Stoppardovu cenu.

„Snažil jsem se nelhat a mluvit o tom, o čem chtějí lidé slyšet. Ale ne to říkat s ohledem na to, co chtějí slyšet. Za nejhorší považuji vyhovovat přání čtenářů, což je teď problém české žurnalistiky,“ řekl při představení knihy v roce 2014 Liehm.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...