Žurnalistika strana 2 z 4

Skupinka studentů s kamerou v ulicích Havlíčkova Brodu, připravený mikrofon, před objektivem respondent – i tak může vypadat letní výuka budoucích žurnalistů. Ale nejen ti se v letních měsících snaží zdokonalit své znalosti. Studenti z celého světa se sjíždějí například na letní výuku češtiny. Zájem o letní školy znovu stoupá. Kromě psaní, střihu nebo jazyků lze o prázdninách studovat například i programování.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Americký novinář Evan Gershkovich, jenž v Rusku čelí obvinění ze špionáže, zůstane ve vazbě. Moskevský soud v úterý podle světových agentur zamítl odvolání reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ), ve kterém rozporoval své zadržování. Soud už dříve nařídil, aby zůstal v moskevské vazební věznici přinejmenším do 29. května. Žurnalista obvinění odmítá.

Tím nejcennějším, co redakce má, jsou lidé, kteří pro ni pracují, míní Pavel Tomášek. Pro začínající Deník N nebylo vůbec jednoduché ty správné kolegy sehnat. „Museli mít odvahu pustit se do projektu, o jehož úspěchu řada lidí pochybovala,“ říká šéfredaktor. Za tím, že se Deníku N podařilo na českém trhu uspět, stojí podle něj i kus štěstí a možná i to, že mu na spolupráci nekývli někteří zkušení novináři. O tom i o své cestě od sportu k politice mluví Tomášek v podcastu Background ČT24.

Rodinný dům, ve kterém byli v roce 2018 zastřeleni novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová, bude zbourán. Demolice začne v úterý a na místě v budoucnu vyroste památník svobody slova. Informoval o tom úřad Trnavského kraje, který projekt připravil a financuje.

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.

Mám obavu, abychom vůči ruské invazi na Ukrajinu neotupěli. Zuří tam už od roku 2014, ale přestali jsme ji jako válku vnímat, myslí si hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl. Svoji obavu odvozuje z dění, které provázelo válku v bývalé Jugoslávii, kterou v 90. letech pokrýval jako začínající novinář. Kvůli reportážím mu zakázali vstup do Srbska. Na kontě má i jeden zvláštní rozhovor: jako pravděpodobně poslední zahraniční novinář ho pořídil s polským prezidentem Lechem Kaczyńským, který zahynul při letecké havárii u Smolenska. O rozhovorech s evropskými státníky i o polských médiích mluví v podcastu Background ČT24.

Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

V Rusku není možné dělat svobodnou žurnalistiku, někteří novináři proto odcházejí do zahraničí, připomněla v Událostech, komentářích Lola Tagajevová, ruská novinářka působící v Česku. Společně s dalšími ruskými kolegy zde založila nezávislý projekt Vjorstka.

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

O válce proti svojí zemi informují nepřetržitě už přes dva měsíce, hrozí jim přitom větší nebezpečí než civilistům. Ukrajinští novináři patří mezi hlavní cíle ruských vojáků a na okupovaných územích tak musí svou identitu tajit. Jejich osud i práci ve válce popsali ukrajinští novináři v pořadu Newsroom ČT24.

Za nedávným útokem na novináře a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova se směsí červené barvy a acetonu stojí ruská tajná služba, domnívá se americká administrativa. Informovaly o tom deníky The Washington Post a The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Chtěla psát o nízkopříjmových zaměstnáních. Rozhovory s pracovníky ale musely být většinou anonymní a chyběly v nich zásadní informace. Novinářka Saša Uhlová proto šla a nechala se mezi nimi sama zaměstnat. Vyzkoušela si práci v drůbežárně, v prádelně, za kasou nebo v továrně na žiletky. Po zveřejnění série těchto reportáží se přetížením hroutily servery jejího domovského webu A2larm. V médiích dnes Uhlové chybí pohled „odjinud“, česká novinařina se podle ní ale v tomto ohledu zlepšuje, i když možná ne dost rychle. O tom všem mluvila v dalším díle podcastu Background ČT24.

Zahraniční zpravodaj České televize Michal Kubal na Ukrajině strávil s kameramanem Vojtěchem Hönigem tři týdny. „Základním pravidlem je co nejméně ohrožovat sebe a co nejméně ohrožovat ostatní,“ uvedl v Interview ČT24 k práci novinářů ve válečných oblastech.

Chodí za vrahy do věznic a přesvědčuje je, aby veřejně promluvili o svých činech. Investigativní novinář a publicista Josef Klíma to dělá už víc než třicet let, přesto není stoprocentně úspěšný. Kauz, které z nejrůznějších důvodů zveřejnit nemůže, má totiž stále víc než těch publikovaných. Neuzavřené případy ale využívá jinak – za minulého režimu o nich psal detektivky, teď mu jsou předlohou třeba ke scénářům. Který vrah byl podle něj nejchytřejší, co dělá, když chce na všechno zapomenout, nebo kdy se cítil v nebezpečí, na to vše odpověděl v nejnovějším podcastu Background ČT24.

Soud na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym poslal na šest let do vězení nezávislého novináře spolupracujícího s Rádiem Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Vladyslava Jesypenka shledal vinným z údajného držení a převážení výbušnin, informovala stanice na svém webu. Žurnalista obvinění odmítá a tvrdí, že úřady chtějí zdiskreditovat práci nezávislých novinářů, kteří se snaží ukázat realitu Krymu. Šéf RFE/RL označil rozsudek za frašku.

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2021 obdrželi novináři Tereza Engelová a Martin Řezníček. Organizátoři ocenili jejich dlouholetou práci v oboru zahraničního zpravodajství. Práce zahraničních redaktorů bývá podle pořadatelů ocenění často opomíjená. „Prostor a čas věnovaný událostem ze světa ubývá ve všech domácích médiích,“ napsali v odůvodnění.

Z Českého rozhlasu do české redakce BBC, pak zpět do rozhlasu a rovnou do Moskvy. A z ní pak do Spojených států. Taková je cesta novinářky Lenky Kabrhelové, zahraniční zpravodajky, která byla u střídání Medveděva s Putinem a Obamy s Trumpem, která odletěla do války v Jižní Osetii, aniž by věděla, jestli jí tam bude fungovat telefon a platební karta, a která si o rok prodloužila pobyt v Americe, aby na Harvardu studovala média. Teď Kabrhelová vytváří úspěšný zpravodajský podcast Vinohradská 12. A taky byla hostem podcastu Background ČT24, který mapuje porevoluční generaci českých novinářů.

Svět ji uznává, jenže vedení její domovské země ji zatracuje. Novinářka Maria Ressaová má přesně za tři týdny převzít Nobelovu cenu míru. Stále přitom netuší, jestli bude moci do Norska vyjet, případně zda ji Filipíny pak pustí zpět domů. Čelí několika žalobám kvůli investigativní práci a kritice režimu.

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.