Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.
Mnoho afghánských novinářů přišlo o práci. Někteří se živí manuálně, jiní vyučují islám
Horizont ČT24: Novináři v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Ghul Ahmad Almas se před návratem Talibanu živil jako nezávislý novinář, nyní vytrhává z vyprahlé země suché keře a prodává je na podpal. Média, pro která pracoval, přestala existovat.
„Kvůli poslednímu vývoji v zemi jsem přišel o veškerou práci. Musel jsem se vrátit do rodné vesnice a začít dělat to, čím se živil můj otec a děda,“ uvádí bývalý novinář.
Svobodný tisk byl jedním z hlavních výdobytků v zemi za poslední dvě dekády. Po návratu Talibanu je ale opět všechno jinak. Více než dvě třetiny zpravodajských kanálů nebo novin zanikly. Ty, které pracují dál, často podléhají autocenzuře. Zprávy, kritizující Taliban, ze strachu z odplaty raději vypouštějí. Místo toho se věnují výuce islámu.
„Na naše vysílání to má jasný dopad. Někteří novináři, kteří pro nás pracovali, nemohli dál ve své činnosti pokračovat,“ uvedl šéfredaktor Radia Sarhad Saíd Marúf Saídí.
Hned po převratu zatýkání
Že svoboda médií v zemí končí, se potvrdilo hned začátkem září po odchodu západních sil. Radikálové během dvou dní zatkli čtrnáct novinářů, kteří pokrývali protesty za rovná práva žen. Šest z nich surově zbili.
Podobně jako Ghul skončilo na sedmdesát procent novinářů v Afghánistánu. V lepším případě přišli jen o práci. Najít novou ve zbídačené zemi, kde hrozí hladomor, je ale extrémně těžké.