Z Českého rozhlasu do české redakce BBC, pak zpět do rozhlasu a rovnou do Moskvy. A z ní pak do Spojených států. Taková je cesta novinářky Lenky Kabrhelové, zahraniční zpravodajky, která byla u střídání Medveděva s Putinem a Obamy s Trumpem, která odletěla do války v Jižní Osetii, aniž by věděla, jestli jí tam bude fungovat telefon a platební karta, a která si o rok prodloužila pobyt v Americe, aby na Harvardu studovala média. Teď Kabrhelová vytváří úspěšný zpravodajský podcast Vinohradská 12. A taky byla hostem podcastu Background ČT24, který mapuje porevoluční generaci českých novinářů.
Po Moskvě mě nemůže nic zaskočit, myslela si Kabrhelová. Dokázaly to prezidentské volby v USA
Deset hodin po příletu do Moskvy už natáčela ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na pohřbu Alexandra Solženicyna. A než si stihla vybalit kufry, odlétala do války v Jižní Osetii. Začátky Lenky Kabrhelové jako zahraniční zpravodajky Českého rozhlasu v Moskvě byly hektické. A to přesto, že za sebou už měla zkušenosti s britskou BBC.
„Zahraniční zpravodaj u velkých věcí musí být nebo se aspoň musí snažit u nich být. Kde to šlo, snažila jsem se to vidět na vlastní oči. I když do rozhlasového vysílání se dostane jen zlomek,“ říká Kabrhelová o svých cestách v zahraničí. Třeba do Jižní Osetie se vydala, aniž by měla fungující platební kartu nebo telefon s roamingem. Letenku si musela koupit papírovou, online to v Rusku v roce 2008 ještě nešlo.
„Sídlili jsme v Českém domě v centru Moskvy a tam bylo velké štěstí, že na rohu asi o jeden blok vedle byla malá cestovní kancelář, která prodávala jízdenky, letenky všeho druhu. Takže tam člověk musel sprintovat během toho, kdy dělal jeden vstup, druhý vstup, zatelefonoval ještě něco jiného, protože v ten moment vás rozhlas vytěžuje na maximum. Běžela jsem a paní poprosila, jestli by mi mohla prodat poslední letenku do Gruzie,“ vypráví.
Doletěla ale do Jerevanu a s dalšími dvěma zahraničními novináři se teprve za několik dní dostala na místo.
Sto čtyřicet kilometrů po Moskvě kvůli jednomu razítku
Kromě války v Jižní Osetii informovala Lenka Kabrhelová posluchače Českého rozhlasu třeba o letecké havárii hokejového týmu v Jaroslavli nebo o střídání Medveděva s Vladimirem Putinem v prezidentském úřadě.
„Nejvíc frustrující zážitek pro mě byl, když jsem každoročně musela proclívat svoje věci a jeden rok jsem objela celou Moskvu vnitřním i vnějším okruhem ve snaze získat razítko, na které bylo navázáno, jestli vás úřady registrují k pobytu, jestli dostanete vízum a akreditaci na další rok,“ vzpomíná Kabrhelová na nepříjemné trmácení po ruských celnicích. Razítko dostala po osmi hodinách a 140 kilometrech.
Když po takových zážitcích odletěla jako zpravodajka do Spojených států, myslela si, že je na vše připravená. Ale mýlila se. „Rozhodně mě nic nepřipravilo na neskutečně vyšťavující maraton v podobě prezidentských voleb, které byly extrémní, protože já byla v USA v době, kdy kandidoval Donald Trump a nakonec volby vyhrál. To byla neskutečná smršť i pro americké novináře,“ vzpomíná.
Tehdejší povolební nálada v USA i ve světě ji přiměla k podání přihlášky na takzvané fellowship. Uspěla a rok tak mohla studovat na Harvardské univerzitě polarizaci médií a vztah střední Evropy k Rusku a Spojeným státům. „Dají vám čas a peníze na to, abyste reflektovali to, co jste se v kariéře naučili, aby vás to posunulo dál a abyste pokud možno z toho prostředí neodcházeli,“ vysvětluje svoje roční studium a odpočinek od aktivní novinařiny.
Z natáčení Backgroundu ČT24 s Lenkou Kabrhelovou
Od pásků k podcastu
S novými poznatky se Karbhelová vrátila do Česka a v Českém rozhlase začala vytvářet podcast Vinohradská 12, jeden z nejúspěšnějších ve svém žánru. Místo dvacetiminutového konfrontačního rozhovoru se v něm snaží posluchačům nabídnout ucelenou informaci. „Velice často jsou naši hosté kolegové nebo redaktoři. Dokážou shrnout hlasy pro a proti, antagonismy, zádrhele, kličky a dokážou to odvyprávět komplexně tak, abyste nedostával jen jednu stránku obrázku, ale abyste pokud možno dostal celý obraz,“ říká Kabrhelová.
Podcast, jeden z nejmodernějších žánrů české žurnalistiky, tvoří tam, kde kdysi začínala. Do rozhlasu poprvé přišla jako studentka na brigádu – v době, kdy se natáčelo ještě na pásky. „Bylo to zábavné. Vidíte pásku, jak dlouhá je souhláska, jak dlouhé je jedno slovo. Byly tam profesionální střihačky, které měly okolo sebe ověšené části projevu, který stříhaly, a byly schopné ho vrátit tam, kam jste potřebovali. To bylo ohromné,“ vzpomíná.
Než opět ve službách Českého rozhlasu odletěla do Moskvy, sbírala zkušenosti v české redakci BBC. Tam se naučila spoléhat jen na mluvené slovo a nahlížet na české události z odstupu. „Asi jako kdybyste se na české věci díval ze zahraničí. A to bylo zajímavé,“ říká Kabrhelová.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Youtube a Podcasty Google a Apple.