Turecký soud nařídil propuštění novináře Altana. Ve vězení strávil pět let

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Turecký server Ahval s odvoláním na Altanovu advokátku uvedl, že novinář už opustil vězení. Jedenasedmdesátiletý žurnalista působil za svou kariéru v řadě předních tureckých deníků, včetně listů Miliyet či Hürriyet, a psal články i o genocidě Arménů, kterou turecký režim neuznává, nebo o právech Kurdů.

Ahmet Altan byl zatčen v září 2016 při masové razii po pokusu části armády o puč z července téhož roku. V roce 2018 byl odsouzen k doživotnímu vězení za pokus „svrhnout ústavní pořádek“. Jako důkaz podle agentury Bianet posloužily prokuratuře i některé jeho články publikované před pokusem o puč.

Odvolací soud posléze verdikt zrušil a vrátil istanbulskému soudu k novému projednání s tím, že má být Altan souzen ne za pokus svrhnout ústavní pořádek, ale za „podporu teroristické organizace“. Tou turecká vláda označuje hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě viní z pokusu svrhnout jeho vládu a přičítá mu i zosnování pokusu o puč z července 2016, což Gülen odmítá.

Ahmet Altan byl v novém procesu v listopadu 2019 odsouzen k deseti letům a šesti měsícům, soud tehdy rovněž nařídil jeho propuštění vzhledem k tomu, kolik času už ve vězení strávil. Prokuratura se ale proti jeho propuštění odvolala a istanbulský soud jí vyhověl, po několika dnech na svobodě tak byl Altan opět zatčen.

Tento týden evropský soud ve Štrasburku rozhodl, že Turecko porušilo v případě Altana a dalšího odsouzeného, už dříve propuštěného, novináře Murata Aksoye právo na svobodu a bezpečnost, na spravedlivý proces a právo na svobodu vyjadřování. Evropský soud pro lidská práva také konstatoval, že neshledal žádný důkaz pro to, že by se Altan snažil svrhnout tureckou vládu.

Ahmet Altan je synem předního tureckého spisovatele, novináře a poslance Çetina Altana (1927–2015). Novinářem je i jeho mladší bratr Mehmet Altan, který byl rovněž po puči v roce 2016 zatčen a odsouzen k doživotnímu trestu vězení, verdikt posléze zrušil odvolací soud a v novém procesu v roce 2019 ho soud osvobodil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 41 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...