Turecký soud nařídil propuštění novináře Altana. Ve vězení strávil pět let

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Turecký server Ahval s odvoláním na Altanovu advokátku uvedl, že novinář už opustil vězení. Jedenasedmdesátiletý žurnalista působil za svou kariéru v řadě předních tureckých deníků, včetně listů Miliyet či Hürriyet, a psal články i o genocidě Arménů, kterou turecký režim neuznává, nebo o právech Kurdů.

Ahmet Altan byl zatčen v září 2016 při masové razii po pokusu části armády o puč z července téhož roku. V roce 2018 byl odsouzen k doživotnímu vězení za pokus „svrhnout ústavní pořádek“. Jako důkaz podle agentury Bianet posloužily prokuratuře i některé jeho články publikované před pokusem o puč.

Odvolací soud posléze verdikt zrušil a vrátil istanbulskému soudu k novému projednání s tím, že má být Altan souzen ne za pokus svrhnout ústavní pořádek, ale za „podporu teroristické organizace“. Tou turecká vláda označuje hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě viní z pokusu svrhnout jeho vládu a přičítá mu i zosnování pokusu o puč z července 2016, což Gülen odmítá.

Ahmet Altan byl v novém procesu v listopadu 2019 odsouzen k deseti letům a šesti měsícům, soud tehdy rovněž nařídil jeho propuštění vzhledem k tomu, kolik času už ve vězení strávil. Prokuratura se ale proti jeho propuštění odvolala a istanbulský soud jí vyhověl, po několika dnech na svobodě tak byl Altan opět zatčen.

Tento týden evropský soud ve Štrasburku rozhodl, že Turecko porušilo v případě Altana a dalšího odsouzeného, už dříve propuštěného, novináře Murata Aksoye právo na svobodu a bezpečnost, na spravedlivý proces a právo na svobodu vyjadřování. Evropský soud pro lidská práva také konstatoval, že neshledal žádný důkaz pro to, že by se Altan snažil svrhnout tureckou vládu.

Ahmet Altan je synem předního tureckého spisovatele, novináře a poslance Çetina Altana (1927–2015). Novinářem je i jeho mladší bratr Mehmet Altan, který byl rovněž po puči v roce 2016 zatčen a odsouzen k doživotnímu trestu vězení, verdikt posléze zrušil odvolací soud a v novém procesu v roce 2019 ho soud osvobodil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 44 mminutami

Americká armáda oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán

Armáda Spojených států oznámila, že ve středu dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát íránských cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 10 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled