Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky

Redaktor a moderátor České televize Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2020. Komisi, která o udělení rozhoduje, Stach zaujal především dlouhodobou činností v oblasti popularizace vědy a v posledních měsících také mimořádnou prací při seriózním informování o koronavirové pandemii a bojem proti dezinformacím. Dalším laureátem se stal redaktor Petr Koubský z Deníku N.

Daniel Stach působí v České televizi od roku 2010. Začínal jako redaktor pořadu Hyde Park ČT24 a o dva roky později se stal moderátorem navazující relace Hyde Park Civilizace. Je  členem redakce vědy ČT a průvodcem pořadu Věda 24.

Daniel má neuvěřitelný přehled o výsledcích vědecké práce, umí je skvěle a přehledně předat divákům. Byl tak nejen moderátorem, ale i důležitým tvůrcem celého pořadu.
Pavlína Sedlářová
dramaturgyně pořadu Země v nouzi

„V Hyde Parku Civilizace Daniel mluvil již s třicítkou nositelů Nobelovy ceny a mnoha dalšími významnými osobnostmi vědy i současné společnosti. Zároveň jako první v české historii vedl nepozemský rozhovor s astronautem na oběžné dráze Země,“ říká vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace Gabriela Cihlářová.

„Dana znám od doby, kdy přišel do České televize,“ dodává. „Je klíčovým členem vědecké redakce a jsem moc ráda, že zůstal tím bezprostředním a pohodovým ‚klukem', který s naprostým zápalem vysvětlí téměř jakékoli složité vědecké téma, ale zároveň je pořád skromný a pokorný.“

Od samotného počátku šíření nákazy se Daniel Stach věnuje problematice nemoci covid-19. Uváděl všech sedm dílů speciálních vysílání Země v nouzi a pravidelně dává do kontextu informace z tiskových konferencí vlády, ministerstva zdravotnictví nebo krizového štábu.

Planetka Stach

„Daniel Stach v posledním roce zaujal i širokou veřejnost tím, že dokázal informovat o aktuálním vývoji srozumitelně, přehledně a zajímavě. Zdánlivou lehkostí si získal pozornost i mnoha těch, kteří do té doby jeho pořady Hyde Park Civilizace nebo Věda 24 neznali a nesledovali. Stala se z něj jedna z nejdůvěryhodnějších osobností veřejnoprávní televize, která dokázala často suplovat ve svém vysvětlování politiky a úředníky, kteří lidem neuměli srozumitelně přiblížit své kroky,“ zdůvodňuje ocenění za Sdružení Ferdinanda Peroutky jeho místopředsedkyně Terezie Kaslová.

„Vnímání vědy je dnes i díky Danielu Stachovi na jiné úrovni. Vím o tom své. Nejsem jediná, komu tento nevšední muž již několik let otvírá mnohá okna vědění dokořán,“ podotýká. „Své hosty zpovídá s pokorou, úctou, noblesou a elegancí. Má dokonalý přehled, přesvědčivě debatuje, má nevídanou schopnost zorientovat se v mnoha tématech od přírodních věd, chemie, medicíny, astronomie až třeba po kvantovou fyziku.“

Za svou práci byl Daniel Stach oceněn už několikrát. V roce 2016 mu Akademie věd České republiky, jako nejmladšímu laureátovi v historii, udělila medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy, o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je držitelem ocenění Novinářská křepelka a v roce 2018 po něm pojmenovali planetku číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Ocenění i pro Petra Koubského

Společně se Stachem dostal cenu Petr Koubský z Deníku N. Koubský vystudoval průmyslovou automatizaci na Vysoké škole chemicko-technologické. Napsal a přeložil několik knih o IT, učí na VŠE a FF UK. Pracoval postupně jako programátor, pak v Softwarových novinách, byl šéfredaktorem časopisu Inside, ředitelem iCollege a vydavatelem webového magazínu 067. V Deníku N je redaktorem pro vědu a technologie.

„Je hodně dobře, že Petra Koubského v této těžké době máme, my, naše zneklidněná veřejnost. On totiž není epizodou, vázanou na tuto krizovou situaci. On je a nadlouho zůstane měřítkem čisté a jasné řeči, ze které se v situaci všeobecné nejistoty, neklidu a paniky může stát politikum prvního řádu,“ napsal v laudatiu Petr Pithart.

Cena Ferdinanda Peroutky

Cenu Ferdinanda Peroutky každoročně uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky s cílem zvýšit prestiž novinářské a publicistické profese. Vyznamenaní by měli vykazovat vlastnosti, které zdobily Ferdinanda Peroutku, bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu. Musí být osobně odpovědní za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce má mít mimořádnou úroveň násobenou precizností výrazových prostředků a krásou jazyka.

Z osobností České televize ji v minulosti obdrželi například šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner, novináři a bývalí zahraniční zpravodajové Jakub Szántó a Michal Kubal nebo například zpravodajka v Pekingu Barbora Šámalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 5 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...