Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky

Redaktor a moderátor České televize Daniel Stach získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2020. Komisi, která o udělení rozhoduje, Stach zaujal především dlouhodobou činností v oblasti popularizace vědy a v posledních měsících také mimořádnou prací při seriózním informování o koronavirové pandemii a bojem proti dezinformacím. Dalším laureátem se stal redaktor Petr Koubský z Deníku N.

Daniel Stach působí v České televizi od roku 2010. Začínal jako redaktor pořadu Hyde Park ČT24 a o dva roky později se stal moderátorem navazující relace Hyde Park Civilizace. Je  členem redakce vědy ČT a průvodcem pořadu Věda 24.

Daniel má neuvěřitelný přehled o výsledcích vědecké práce, umí je skvěle a přehledně předat divákům. Byl tak nejen moderátorem, ale i důležitým tvůrcem celého pořadu.
Pavlína Sedlářová
dramaturgyně pořadu Země v nouzi

„V Hyde Parku Civilizace Daniel mluvil již s třicítkou nositelů Nobelovy ceny a mnoha dalšími významnými osobnostmi vědy i současné společnosti. Zároveň jako první v české historii vedl nepozemský rozhovor s astronautem na oběžné dráze Země,“ říká vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace Gabriela Cihlářová.

„Dana znám od doby, kdy přišel do České televize,“ dodává. „Je klíčovým členem vědecké redakce a jsem moc ráda, že zůstal tím bezprostředním a pohodovým ‚klukem', který s naprostým zápalem vysvětlí téměř jakékoli složité vědecké téma, ale zároveň je pořád skromný a pokorný.“

Od samotného počátku šíření nákazy se Daniel Stach věnuje problematice nemoci covid-19. Uváděl všech sedm dílů speciálních vysílání Země v nouzi a pravidelně dává do kontextu informace z tiskových konferencí vlády, ministerstva zdravotnictví nebo krizového štábu.

Planetka Stach

„Daniel Stach v posledním roce zaujal i širokou veřejnost tím, že dokázal informovat o aktuálním vývoji srozumitelně, přehledně a zajímavě. Zdánlivou lehkostí si získal pozornost i mnoha těch, kteří do té doby jeho pořady Hyde Park Civilizace nebo Věda 24 neznali a nesledovali. Stala se z něj jedna z nejdůvěryhodnějších osobností veřejnoprávní televize, která dokázala často suplovat ve svém vysvětlování politiky a úředníky, kteří lidem neuměli srozumitelně přiblížit své kroky,“ zdůvodňuje ocenění za Sdružení Ferdinanda Peroutky jeho místopředsedkyně Terezie Kaslová.

„Vnímání vědy je dnes i díky Danielu Stachovi na jiné úrovni. Vím o tom své. Nejsem jediná, komu tento nevšední muž již několik let otvírá mnohá okna vědění dokořán,“ podotýká. „Své hosty zpovídá s pokorou, úctou, noblesou a elegancí. Má dokonalý přehled, přesvědčivě debatuje, má nevídanou schopnost zorientovat se v mnoha tématech od přírodních věd, chemie, medicíny, astronomie až třeba po kvantovou fyziku.“

Za svou práci byl Daniel Stach oceněn už několikrát. V roce 2016 mu Akademie věd České republiky, jako nejmladšímu laureátovi v historii, udělila medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy, o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je držitelem ocenění Novinářská křepelka a v roce 2018 po něm pojmenovali planetku číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Ocenění i pro Petra Koubského

Společně se Stachem dostal cenu Petr Koubský z Deníku N. Koubský vystudoval průmyslovou automatizaci na Vysoké škole chemicko-technologické. Napsal a přeložil několik knih o IT, učí na VŠE a FF UK. Pracoval postupně jako programátor, pak v Softwarových novinách, byl šéfredaktorem časopisu Inside, ředitelem iCollege a vydavatelem webového magazínu 067. V Deníku N je redaktorem pro vědu a technologie.

„Je hodně dobře, že Petra Koubského v této těžké době máme, my, naše zneklidněná veřejnost. On totiž není epizodou, vázanou na tuto krizovou situaci. On je a nadlouho zůstane měřítkem čisté a jasné řeči, ze které se v situaci všeobecné nejistoty, neklidu a paniky může stát politikum prvního řádu,“ napsal v laudatiu Petr Pithart.

Cena Ferdinanda Peroutky

Cenu Ferdinanda Peroutky každoročně uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky s cílem zvýšit prestiž novinářské a publicistické profese. Vyznamenaní by měli vykazovat vlastnosti, které zdobily Ferdinanda Peroutku, bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím a vysokou mravní integritu. Musí být osobně odpovědní za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce má mít mimořádnou úroveň násobenou precizností výrazových prostředků a krásou jazyka.

Z osobností České televize ji v minulosti obdrželi například šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner, novináři a bývalí zahraniční zpravodajové Jakub Szántó a Michal Kubal nebo například zpravodajka v Pekingu Barbora Šámalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...