Daniel Stach je ve vesmíru. Po moderátorovi pojmenovali planetku mezi Marsem a Jupiterem

Moderátor ČT Daniel Stach má svou planetku. Jeho příjmením se nově jmenuje planetka číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Její oběh kolem Slunce trvá čtyři a půl roku.

Planetku Stach objevili Petr Pravec a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Pojmenování musela na jejich návrh schválit Mezinárodní astronomická unie. Daniela Stacha tak ocenila za jeho zásluhy v popularizaci vědy.

„To je absolutně neuvěřitelné. Další úžasná práce týmu Hyde Parku Civilizace. Vždycky jsem rád hledal konkrétní hvězdy a planety na obloze a jsem si jistý, že tuhle planetku jsem ještě nikdy neviděl. Musím se na ni co nejdřív dojít podívat,“ uvedl Stach.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Planetku by rád navštívil. „Kdyby to někdy v budoucnu jen trochu šlo, rád na ni vezmu celou Vědeckou redakci ČT i Petra Pravce a Petera Kušniráka, kteří ji objevili,“ dodal.

Planetka byla objevena v roce 2000 a je označena číslem 93256.

Cesta k pojmenování planetky

Cesta k pozemskému jménu na obloze začíná na snímku konkrétního hvězdného pole. Astronomové umějí mezi stopami známých planetek rozeznat nové, dosud nepozorované těleso. Pro spolehlivé určení jeho dráhy sluneční soustavou je třeba získat dostatek přesných pozorování.

Výpočty drah sledují odborníci z mezinárodního centra pro sledování planetek (Minor Planet Center) z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA. Teprve s jejich souhlasem je nově objevená planetka zařazena do katalogu a dostává pořadové číslo.

Jde o velikou poctu. Pojmenování planetky Stach schvalovala Mezinárodní astronomická unie, která velmi dbá na kvalitu pojmenování planetek. Její členové chtějí, aby jména zvěčněná ve vesmíru byla svědectvím nejen o současném rozvoji astronomie, ale i o kultuře celého našeho světa.
Gabriela Cihlářová
vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace

Až poté mohou objevitelé připravit návrh obsahující jméno a jeho stručné zdůvodnění v angličtině. Vybírají z význačných umělců, vědců, kolegů astronomů, měst, hor i řek nebo dokonce literárních hrdinů. Mytologická jména jsou vyhrazena jen planetkám s neobvyklými typy drah v blízkosti Země či daleko za Neptunem. V každém případě se objevitelé musejí držet základních pravidel stanovených Mezinárodní astronomickou unií a vyhýbat se jménům politickým, vojenským a čistě komerčním.

Všechny zaslané návrhy jednou za dva měsíce přezkoumávají členové komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (the Committee for Small Bodies Nomenclature of the International Astronomical Union). Členů je 15 a jsou to astronomové věnující se zkoumání planetek a komet po celém světě. Přijatá jména zveřejňuje mezinárodní centrum pro sledování planetek Mezinárodní astronomické unie.

Stachovi dělají společnost Masaryk i Heyrovský

Podle statistik celosvětového centra pro planetky Minor Planet Center ke konci loňského roku astronomové celkem objevili 746 412 planetek, z toho bylo přes půl milionu očíslováno. Pojmenování nese 21 191 planetek.

Planetka číslo 1841 například nese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, planetka číslo 1834 je pojmenována po Janu Palachovi, který se v lednu 1969 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Astronomové pojmenovali planetky také po mecenášce umění Medě Mládkové nebo význačném vědci Jaroslavu Heyrovském. Vesmírem putuje také planetka pojmenovaná po Ferdinandu Vaňkovi, postavě ze hry Audience Václava Havla. 

První planetku sluneční soustavy objevil před 211 lety na Nový rok italský matematik, astronom a teolog Giuseppe Piazzi. Těleso o průměru zhruba 1000 kilometrů pojmenoval Ceres. Je největší v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Moderátor České televize a pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24. Nejen v těchto pořadech se zasazuje o popularizaci vědy. V pořadu zpovídal 28 laureátů Nobelovy ceny a mnoho dalších významných světových vědců.

Za své úsilí byl několikrát oceněn. V roce 2016 mu Akademie věd ČR udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy a o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je také držitelem ceny Novinářská křepelka.

Pochází z Českých Budějovic, vystudoval obor Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické a Mediální komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Daniel Stach
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 5 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...