Daniel Stach je ve vesmíru. Po moderátorovi pojmenovali planetku mezi Marsem a Jupiterem

Moderátor ČT Daniel Stach má svou planetku. Jeho příjmením se nově jmenuje planetka číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Její oběh kolem Slunce trvá čtyři a půl roku.

Planetku Stach objevili Petr Pravec a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Pojmenování musela na jejich návrh schválit Mezinárodní astronomická unie. Daniela Stacha tak ocenila za jeho zásluhy v popularizaci vědy.

„To je absolutně neuvěřitelné. Další úžasná práce týmu Hyde Parku Civilizace. Vždycky jsem rád hledal konkrétní hvězdy a planety na obloze a jsem si jistý, že tuhle planetku jsem ještě nikdy neviděl. Musím se na ni co nejdřív dojít podívat,“ uvedl Stach.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Planetku by rád navštívil. „Kdyby to někdy v budoucnu jen trochu šlo, rád na ni vezmu celou Vědeckou redakci ČT i Petra Pravce a Petera Kušniráka, kteří ji objevili,“ dodal.

Planetka byla objevena v roce 2000 a je označena číslem 93256.

Cesta k pojmenování planetky

Cesta k pozemskému jménu na obloze začíná na snímku konkrétního hvězdného pole. Astronomové umějí mezi stopami známých planetek rozeznat nové, dosud nepozorované těleso. Pro spolehlivé určení jeho dráhy sluneční soustavou je třeba získat dostatek přesných pozorování.

Výpočty drah sledují odborníci z mezinárodního centra pro sledování planetek (Minor Planet Center) z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA. Teprve s jejich souhlasem je nově objevená planetka zařazena do katalogu a dostává pořadové číslo.

Jde o velikou poctu. Pojmenování planetky Stach schvalovala Mezinárodní astronomická unie, která velmi dbá na kvalitu pojmenování planetek. Její členové chtějí, aby jména zvěčněná ve vesmíru byla svědectvím nejen o současném rozvoji astronomie, ale i o kultuře celého našeho světa.
Gabriela Cihlářová
vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace

Až poté mohou objevitelé připravit návrh obsahující jméno a jeho stručné zdůvodnění v angličtině. Vybírají z význačných umělců, vědců, kolegů astronomů, měst, hor i řek nebo dokonce literárních hrdinů. Mytologická jména jsou vyhrazena jen planetkám s neobvyklými typy drah v blízkosti Země či daleko za Neptunem. V každém případě se objevitelé musejí držet základních pravidel stanovených Mezinárodní astronomickou unií a vyhýbat se jménům politickým, vojenským a čistě komerčním.

Všechny zaslané návrhy jednou za dva měsíce přezkoumávají členové komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (the Committee for Small Bodies Nomenclature of the International Astronomical Union). Členů je 15 a jsou to astronomové věnující se zkoumání planetek a komet po celém světě. Přijatá jména zveřejňuje mezinárodní centrum pro sledování planetek Mezinárodní astronomické unie.

Stachovi dělají společnost Masaryk i Heyrovský

Podle statistik celosvětového centra pro planetky Minor Planet Center ke konci loňského roku astronomové celkem objevili 746 412 planetek, z toho bylo přes půl milionu očíslováno. Pojmenování nese 21 191 planetek.

Planetka číslo 1841 například nese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, planetka číslo 1834 je pojmenována po Janu Palachovi, který se v lednu 1969 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Astronomové pojmenovali planetky také po mecenášce umění Medě Mládkové nebo význačném vědci Jaroslavu Heyrovském. Vesmírem putuje také planetka pojmenovaná po Ferdinandu Vaňkovi, postavě ze hry Audience Václava Havla. 

První planetku sluneční soustavy objevil před 211 lety na Nový rok italský matematik, astronom a teolog Giuseppe Piazzi. Těleso o průměru zhruba 1000 kilometrů pojmenoval Ceres. Je největší v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Moderátor České televize a pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24. Nejen v těchto pořadech se zasazuje o popularizaci vědy. V pořadu zpovídal 28 laureátů Nobelovy ceny a mnoho dalších významných světových vědců.

Za své úsilí byl několikrát oceněn. V roce 2016 mu Akademie věd ČR udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy a o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je také držitelem ceny Novinářská křepelka.

Pochází z Českých Budějovic, vystudoval obor Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické a Mediální komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Daniel Stach
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sociální síť Moltbook je jen pro AI. Narušují ji ale lidští „boti“

Přelom roku přinesl další pokrok v technologii umělých inteligencí. Nezávislý rakouský programátor vypustil do kyberprostoru poslušné umělé inteligence, které plní jako agenti jakékoliv úkoly. A vznikla pro ně i speciální sociální síť Moltbook, kde si tyto formy digitálního kódu povídají.
před 1 hhodinou

Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.
před 6 hhodinami

Česká technologie pomáhá na olympiádě rozhodčím v curlingu

Kromě tuzemských sportovců se na zimní olympiádě v Itálii představuje i technologie z Česka. Ta hlídá dodržování pravidel při curlingu – konkrétně senzory na kamenech odhalí chybu při odhození. Několik měsíců je vyvíjeli experti z Českého vysokého učení technického. V curlingu vyhrává tým, který dostane co nejvíc svých kamenů do cílových kruhů. Důležité je proto správně a přesně kámen na druhý konec ledové plochy poslat. Technologie zaznamená přesné místo odhozu. To dříve kontrolovali rozhodčí pouze očima.
před 16 hhodinami

Za obsah na sociálních sítích mají být trestně odpovědní jejich manažeři, plánuje Španělsko

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.
před 22 hhodinami

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
včera v 11:21

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
3. 2. 2026

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
3. 2. 2026

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
3. 2. 2026
Načítání...