Daniel Stach je ve vesmíru. Po moderátorovi pojmenovali planetku mezi Marsem a Jupiterem

Moderátor ČT Daniel Stach má svou planetku. Jeho příjmením se nově jmenuje planetka číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Její oběh kolem Slunce trvá čtyři a půl roku.

Planetku Stach objevili Petr Pravec a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Pojmenování musela na jejich návrh schválit Mezinárodní astronomická unie. Daniela Stacha tak ocenila za jeho zásluhy v popularizaci vědy.

„To je absolutně neuvěřitelné. Další úžasná práce týmu Hyde Parku Civilizace. Vždycky jsem rád hledal konkrétní hvězdy a planety na obloze a jsem si jistý, že tuhle planetku jsem ještě nikdy neviděl. Musím se na ni co nejdřív dojít podívat,“ uvedl Stach.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Planetku by rád navštívil. „Kdyby to někdy v budoucnu jen trochu šlo, rád na ni vezmu celou Vědeckou redakci ČT i Petra Pravce a Petera Kušniráka, kteří ji objevili,“ dodal.

Planetka byla objevena v roce 2000 a je označena číslem 93256.

Cesta k pojmenování planetky

Cesta k pozemskému jménu na obloze začíná na snímku konkrétního hvězdného pole. Astronomové umějí mezi stopami známých planetek rozeznat nové, dosud nepozorované těleso. Pro spolehlivé určení jeho dráhy sluneční soustavou je třeba získat dostatek přesných pozorování.

Výpočty drah sledují odborníci z mezinárodního centra pro sledování planetek (Minor Planet Center) z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA. Teprve s jejich souhlasem je nově objevená planetka zařazena do katalogu a dostává pořadové číslo.

Jde o velikou poctu. Pojmenování planetky Stach schvalovala Mezinárodní astronomická unie, která velmi dbá na kvalitu pojmenování planetek. Její členové chtějí, aby jména zvěčněná ve vesmíru byla svědectvím nejen o současném rozvoji astronomie, ale i o kultuře celého našeho světa.
Gabriela Cihlářová
vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace

Až poté mohou objevitelé připravit návrh obsahující jméno a jeho stručné zdůvodnění v angličtině. Vybírají z význačných umělců, vědců, kolegů astronomů, měst, hor i řek nebo dokonce literárních hrdinů. Mytologická jména jsou vyhrazena jen planetkám s neobvyklými typy drah v blízkosti Země či daleko za Neptunem. V každém případě se objevitelé musejí držet základních pravidel stanovených Mezinárodní astronomickou unií a vyhýbat se jménům politickým, vojenským a čistě komerčním.

Všechny zaslané návrhy jednou za dva měsíce přezkoumávají členové komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (the Committee for Small Bodies Nomenclature of the International Astronomical Union). Členů je 15 a jsou to astronomové věnující se zkoumání planetek a komet po celém světě. Přijatá jména zveřejňuje mezinárodní centrum pro sledování planetek Mezinárodní astronomické unie.

Stachovi dělají společnost Masaryk i Heyrovský

Podle statistik celosvětového centra pro planetky Minor Planet Center ke konci loňského roku astronomové celkem objevili 746 412 planetek, z toho bylo přes půl milionu očíslováno. Pojmenování nese 21 191 planetek.

Planetka číslo 1841 například nese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, planetka číslo 1834 je pojmenována po Janu Palachovi, který se v lednu 1969 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Astronomové pojmenovali planetky také po mecenášce umění Medě Mládkové nebo význačném vědci Jaroslavu Heyrovském. Vesmírem putuje také planetka pojmenovaná po Ferdinandu Vaňkovi, postavě ze hry Audience Václava Havla. 

První planetku sluneční soustavy objevil před 211 lety na Nový rok italský matematik, astronom a teolog Giuseppe Piazzi. Těleso o průměru zhruba 1000 kilometrů pojmenoval Ceres. Je největší v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Moderátor České televize a pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24. Nejen v těchto pořadech se zasazuje o popularizaci vědy. V pořadu zpovídal 28 laureátů Nobelovy ceny a mnoho dalších významných světových vědců.

Za své úsilí byl několikrát oceněn. V roce 2016 mu Akademie věd ČR udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy a o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je také držitelem ceny Novinářská křepelka.

Pochází z Českých Budějovic, vystudoval obor Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické a Mediální komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Daniel Stach
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 6 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...