Minulý týden zmizel čínský občanský žurnalista Čchen Čchiou-š', který na sociálních sítích kriticky informoval o šíření nového koronaviru. Podle ochránců lidských práv a jeho blízkých mohl být umlčen čínskými úřady. „Bloger tady na Západě může natáčet, co chce. To v Číně není možné,“ říká k tomu novinářka Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.
Právník Čchen Čchiou-š' byl jako bloger známý už před vypuknutím současné epidemie, informoval například o demonstracích v Hongkongu. „Stejně tak postupoval i teď. V prosinci těsně před tím, než byl Wu-Chan uzavřen a nebylo možné do něj vycestovat, se do města dostal,“ popisuje Procházková.
Ve Wu-Chanu natáčel na mobilní telefon videa, která pak šířil na sociálních sítích. Ukázal například záběry z přeplněných nemocnic – a to v době, kdy byla oficiální čínská média na podobné informace skoupá. Zároveň ale informoval o tom, že ho hledají úřady i policie. Nakonec se úplně přestal ozývat.
„Uvědomoval si, že dělá něco, s čím asi režim nebude souhlasit,“ říká Procházková. Situace občanských žurnalistů v Číně je podle ní obtížná. Internet je v zemi pod přísným dohledem. „Jsou tisíce, statisíce lidí, kteří opravdu pracují na tom, že kontrolují, co se na internetu objevuje,“ vysvětluje novinářka, která se Čínou dlouhodobě zabývá.
Blogerům, kteří informují přímo z Wu-Chanu, spíše důvěřuje. „Jsou ochotni riskovat svůj život, to, že budou zatčeni, že jejich rodina bude perzekvována. Mohou dostat velice dlouhé tresty za to, co dělají. Myslím, že věrohodní ve většině případů jsou. Ale samozřejmě mohou být výjimky,“ vysvětluje.
Jak obtížná je práce občanských žurnalistů v Číně? Nakolik se dá věřit oficiálním informacím čínských médií o koronaviru? A jak se teď čínská propaganda mění? Tématu se věnuje nový podcast pořadu Newsroom ČT24.
