Cenu Václava Havla za letošní rok získal turecký disident a filantrop Osman Kavala. V pondělí o tom informovala agentura AFP. Ocenění od roku 2013 uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ankara rozhodnutí kritizovala.
Šestašedesátiletý Kavala je odpůrcem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V roce 2017 byl zatčen a o pět let později ho turecké soudy odsoudily k doživotnímu vězení za údajný pokus svrhnout vládu financováním protestů z roku 2013. Podnikatel a mecenáš vinu popírá.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) v roce 2019 konstatoval, že věznění Kavaly je v rozporu s úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Vyzval zároveň k disidentovu propuštění. Jelikož Turecko rozsudek nenaplnilo, zahájila Rada Evropy řízení, jež může skončit až pozastavením tureckého členství v této organizaci.
Ankara rozhodnutí udělit cenu Kavalovi kritizovala s tím, že Rada Evropy se jím pokouší „politizovat právo“. „Je nepřijatelné, aby Cena Václava Havla za lidská práva byla udělena osobě, která byla tureckou justicí odsouzena ke konečnému trestu,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Finalisty letošní ceny byli kromě Kavaly polská právnička a aktivistka Justyna Wydrzyńská, která bojuje za právo žen na potrat, a ukrajinský obránce lidských práv Jevhen Zacharov.
Loni cenu získal ruský novinář
Vznik Ceny Václava Havla ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci roku 2011, a to po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007. Ocenění vyzdvihuje mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
Loňským, tedy jubilejním desátým laureátem ceny se stal ruský novinář Vladimir Kara-Murza, který byl letos odsouzen k 25 letům vězení. Soud jej shledal vinným mimo jiné z vlastizrady a „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě.
