Spor Turecka s deseti velvyslanci, kteří minulý týden společně vyzvali k okamžitému propuštění občanského aktivisty Osmana Kavaly, zřejmě neskončí jejich vyhoštěním. Ambasády států, ze kterých velvyslanci pochází, v pondělí na Twitteru uvedly, že jsou vázány diplomatickou úmluvou o nevměšování do vnitřních záležitosti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jejich prohlášení vítá, informovala agentura Reuters s odkazem na agenturu Anadolu.
„Spojené státy podotýkají, že nadále dodržují článek 41 vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích,“ informovala v pondělí na Twitteru americká ambasáda s odkazem na povinnost diplomatů nevměšovat se do vnitřních záležitostí cizích států.
Podobné prohlášení zveřejnily také ambasády Kanady, Nizozemska a Nového Zélandu. Ambasády Švédska, Norska, Finska a Dánska jejich vzkaz sdílely na svých twitterových účtech.
Prohlášení byla zveřejněna v čase, kdy měla turecká vláda jednat o vyhoštění velvyslanců z deseti zemí kvůli jejich proklamaci, kterým usilovali o propuštění aktivisty Kavaly.
Vyhoštění by bylo největší diplomatickou roztržkou od nástupu Erdogana
Agentura Reuters uvedla, že v případě vyhoštění velvyslanců by šlo o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Ankarou a Západem za téměř dvacet let, kdy je Erdogan u moci.
Velvyslanectví Spojených států v Turecku uveřejnilo 18. října na Twitteru společnou výzvu k aktivistově propuštění. K té se kromě USA přihlásila Kanada, Francie, Finsko, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko a Švédsko. Připomněly v ní i obdobný apel Evropského soudu pro lidská práva (ELSP).
Turecký prezident v reakci prohlásil, že se vláda chystá tyto velvyslance označit za nežádoucí osoby. Hrozilo by jim tak vyhoštění.
Proces s Kavalou je kafkovská spirála, tvrdí ústavní soudce
Turecký podnikatel a občanský aktivista Osman Kavala je v tureckém vězení od podzimu 2017. Stále je ale ve vazbě a dosud nebyl odsouzen. Obviněn je z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016.
Loni v únoru ho soud zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě byl ale opět zatčen kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč v roce 2016. Nejvyšší soud jeho zproštění v souvislosti s protesty z roku 2013 nakonec stejně zrušil.
ELSP už v roce 2019 označil Kavalova obvinění za politicky motivovaná a vyzval k jeho okamžitému propuštění. Turecký ústavní soud nicméně loni koncem roku rozhodl, že Kavalovo držení ve vazbě je zákonné. Soud rozhodl poměrem osmi hlasů ku sedmi.
Ústavní soudce Engin Yildirim, který považuje Kavalovo věznění za nezákonné, označil proces za „kafkovskou právní spirálu“.
„Kavala je v současné době takovým symbolickým případem změn v Turecku po pokusu o převrat v roce 2016, kdy začalo masové zatýkání. Zároveň je symbolickým vůdcem občanské společnosti napojené na Západ. Je symbolem všeho, proti čemu státní aparát bojuje,“ říká expertka Karolína Lahučká.
