Bývalý starosta Jekatěrinburgu dostal za kritiku ruské invaze u soudu pokutu

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.

Rojzman se proti tomu verdiktu nehodlá odvolat, píše agentura TASS. „Domnívám se, že za těchto okolností jde o osvobozující rozsudek,“ uvedl podle ní někdejší starosta. Dříve během procesu uvedl, že se k vině nepřiznává. Obžaloba pro něj nakonec nežádala pobyt za mřížemi, ale pokutu, kterou mu soud následně vyměřil.

Rojzmana zadrželi v Jekatěrinburgu loni v srpnu a následně obvinili z „diskreditace“ ruských ozbrojených sil, čímž se v současném Rusku rozumí jakékoli prohlášení o činnosti ruských vojáků na Ukrajině, které není v souladu s oficiálním výkladem. Rojzman si obvinění vysloužil videem zveřejněným na YouTube, v němž kritizoval ruskou invazi v sousední zemi, píše AFP.

Rojzman, jenž stál v čele Jekatěrinburgu v letech 2013 až 2018, je považován za jednoho z posledních významných představitelů opozice, kteří zůstali v Rusku a prozatím unikli dlouholetému trestu vězení, poznamenala AFP.

Do vězení za extremistickou symboliku. Ale na cizí stránce

Někdejší starosta byl už dříve pokutován za takzvanou diskreditaci ruské armády. V březnu ho soud poslal na čtrnáct dní do vězení za „předvádění extremistické symboliky na sociálních sítích“. Konkrétně se jednalo o symbol Fondu boje proti korupci opozičního předáka Alexeje Navalného. Obhajoba marně argumentovala, že zmíněný symbol Navalného organizace, kterou úřady zakázaly jako extremistickou, se objevil na stránce „Jevgenij Rojzman“ na ruské sociální síti VKontakte, se kterou ale skutečný Rojzman nemá nic společného.

Represe proti kritikům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina se vystupňovaly po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Většina oponentů uprchla do zahraničí, další zavřeli do vězení. Například v dubnu si opoziční politik Vladimir Kara-Murza vyslechl rozsudek, podle kterého si má odpykat 25 let ve vězení za „vlastizradu“, protože kritizoval ruské poměry ve svých vystoupeních v zahraničí.

Kara-Murza dříve přirovnal soud k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 22 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 26 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...