Bývalý starosta Jekatěrinburgu dostal za kritiku ruské invaze u soudu pokutu

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.

Rojzman se proti tomu verdiktu nehodlá odvolat, píše agentura TASS. „Domnívám se, že za těchto okolností jde o osvobozující rozsudek,“ uvedl podle ní někdejší starosta. Dříve během procesu uvedl, že se k vině nepřiznává. Obžaloba pro něj nakonec nežádala pobyt za mřížemi, ale pokutu, kterou mu soud následně vyměřil.

Rojzmana zadrželi v Jekatěrinburgu loni v srpnu a následně obvinili z „diskreditace“ ruských ozbrojených sil, čímž se v současném Rusku rozumí jakékoli prohlášení o činnosti ruských vojáků na Ukrajině, které není v souladu s oficiálním výkladem. Rojzman si obvinění vysloužil videem zveřejněným na YouTube, v němž kritizoval ruskou invazi v sousední zemi, píše AFP.

Rojzman, jenž stál v čele Jekatěrinburgu v letech 2013 až 2018, je považován za jednoho z posledních významných představitelů opozice, kteří zůstali v Rusku a prozatím unikli dlouholetému trestu vězení, poznamenala AFP.

Do vězení za extremistickou symboliku. Ale na cizí stránce

Někdejší starosta byl už dříve pokutován za takzvanou diskreditaci ruské armády. V březnu ho soud poslal na čtrnáct dní do vězení za „předvádění extremistické symboliky na sociálních sítích“. Konkrétně se jednalo o symbol Fondu boje proti korupci opozičního předáka Alexeje Navalného. Obhajoba marně argumentovala, že zmíněný symbol Navalného organizace, kterou úřady zakázaly jako extremistickou, se objevil na stránce „Jevgenij Rojzman“ na ruské sociální síti VKontakte, se kterou ale skutečný Rojzman nemá nic společného.

Represe proti kritikům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina se vystupňovaly po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Většina oponentů uprchla do zahraničí, další zavřeli do vězení. Například v dubnu si opoziční politik Vladimir Kara-Murza vyslechl rozsudek, podle kterého si má odpykat 25 let ve vězení za „vlastizradu“, protože kritizoval ruské poměry ve svých vystoupeních v zahraničí.

Kara-Murza dříve přirovnal soud k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 2 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 3 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 4 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané opustili dvě klíčové základny v Sýrii

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...