V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.
Ruská vězení jsou krutá, pomoc občanské společnosti pozvedá, říká Orlov
V seznamu sdružení Memorial, jehož cílem je mapování zločinů sovětského komunistického režimu, je nyní vedeno 769 politických vězňů. Podle Orlova však toto číslo není správné, jedná se spíše o minimální odhad. Lidskoprávní aktivista, jenž byl v únoru tohoto roku odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody, prošel pěti věznicemi a v každé z nich se dozvídal jména dalších lidí, kteří jsou zadrženi z politických důvodů.
„V každém vězení jich bylo zhruba stejný počet, o kterých jsme už věděli. Pokud to šlo, předával jsem tyto informace na svobodu,“ popsal Orlov před zahájením vernisáže o ruských politických vězních pořádané organizací Gulag.cz. „Soudím, že naše číslo se musí minimálně zdvojnásobit,“ dodal. Orlov také informoval, že se v ruských nápravných zařízeních nachází velké množství vězňů z ukrajinských území.
Krutý systém ponižuje
Počet politických vězňů vzrostl jak po začátku války proti Ukrajině v roce 2014, tak i po plnohodnotné ruské invazi před dvěma a půl lety. Hlavní souvislost mezi politickými vězni v Rusku a agresivní válkou na Ukrajině spočívá podle Orlova v tom, „že země, která systematicky a hrubě porušuje lidská práva uvnitř své země vůči svým občanům, začne dříve či později ohrožovat i okolní státy“.
Orlov v kriminále potkal mnoho vězňů, kteří byli odsouzeni především za své výroky. Například jeho spoluvězeň Alexej Maljarjevskij dostal sedm let za psaní letáků, ve kterých odsuzoval nespravedlivé a kruté rozsudky vynesené nad Alexejem Navalným a jeho „spolubojovníky“. Dmitrij Ivanov, který byl z moskevského vězení odvezen do tábora těsně před příjezdem Orlova, byl odsouzen za vystupování proti válce na Ukrajině a za příspěvky a sdělení o reálných událostech v napadené zemi.
Podmínky v ruských věznicích Orlov popisuje jako „místy kruté a ponižující lidskou důstojnost“. Krutost nepřisuzuje jednotlivým dozorcům, ale samotnému systému, který je zaměřený na ponižování a na to, aby byl „člověk zahnán do deprese“. Rovnítko by mezi současný ruský vězeňský systém a systém gulagu nekladl.
Jako utýraní a vyhublí vycházejí z žalářů především ti, kteří se ocitli pod nezákonným tlakem. „To platí například pro Navalného nebo (Vladimira) Kara-Murzu, který byl propuštěn zároveň se mnou,“ uvedl Orlov. Dodal, že umírají ti, kteří už jako nemocní do vězení přišli, případně v něm onemocněli, jelikož se tam seriózní lékařské pomoci nedostává.
Nedá se podle něj také říci, že by vězni umírali hlady. „To je zásluha ruského spolku, který fungoval ještě v předchozích letech, kdy to bylo možné, a vedl dohled nad podmínkami v místech nuceného zadržování občanů,“ popsal Orlov. Podobné spolky ale už neexistují, jelikož byly zrušeny.
Oleg Orlov byl zavřený ve stejných zařízeních jako běžní kriminálníci a fyzický nátlak se na něm neuplatňoval. Situace ohledně tělesných trestů se však liší podle jednotlivých věznic a kolonií. „Jsou některé, kterým se mezi vězni říká ‚rudé‘ – a tam je situace velmi špatná. Vězni jsou biti pravidelně, ale v těch věznicích, ve kterých jsem byl já, byla situace lepší,“ popsal Orlov.
Do Ruska se vrátit nemůže, jelikož by se znovu ocitl ve vězení a stal se překážkou pro další možné budoucí výměny. „Proto budu pracovat z Evropy a budu v kontaktu s lidmi v Rusku i s těmi, kdo jsou tady,“ řekl.
Události: Oleg Orlov a další ruští disidenti v Praze (zdroj: ČT24)
Občanská společnost stále existuje, průzkumy jsou nedůvěryhodné
Důležitou pomoc politickým vězňům v Rusku poskytuje občanská společnost. Ta podle Orlova stále existuje a funguje. Například tak, že píše dopisy, organizuje potravinové balíčky nebo zařizuje právní pomoc. „Já sám, když jsem byl ve vězení, jsem viděl a zažil, jak tato pomoc inspiruje a pozvedá lidi, a pozoroval jsem to i na dalších vězních,“ popsal Orlov.
Být členem ruské občanské společnosti však není jednoduché. Orlov uvedl, že každý projev nesouhlasu s ruským režimem znamená, že člověka zavřou a už ho nikdo nikdy nemusí vidět. Takový nesouhlas může být zmíněn i pouze v soukromém rozhovoru, udavačství je totiž podle Orlova ve fašistických režimech podporováno.
Pokud se ruští občané nechtějí do vězení dostat, většinou ani neodpovídají na sociologické průzkumy týkající se spokojenosti s režimem či jeho válkou na Ukrajině. Podle Orlova se ruským sociologickým průzkumům nedá z tohoto důvodu důvěřovat. Lidé žijící mimo Rusko si však o ruské občanské společnosti mohou udělat obrázek například podle přicházejících informací o represích.
Naděje na jednotnou opozici není
Orlov si všímá narůstajících částek za odměny pro dobrovolníky, kteří chtějí bojovat na Ukrajině. „Takovým dobrovolníkům a jejich rodinám se platí miliony rublů, což je na ruské poměry šílená částka – a ta ještě roste. Z toho plyne, že to, co dobrovolníkům dávají, nestačí a částky rostou, přesto je problém s náborem dalších lidí,“ popsal Orlov. Také ve vězení narazil na lidi, kteří byli ochotni do války jít, a to z toho důvodu, aby se z věznice dostali. „Bude to pokračovat možná donekonečna, prostě do té doby, dokud nedojdou peníze,“ dodal.
Orlov však poznamenal, že i mezi pracovníky soudů či dozorci se setkával s projevy sympatie, pokud dotyční věděli, proč byl souzen. „Jestli takové názory jsou i mezi takovými lidmi, tak v širším okruhu tím spíše,“ vidí Orlov naději.
„Jako v každém diktátorském režimu – odchod diktátora znamená obvykle to, že následníci se mezi sebou začnou prát, aby mohli provést reformy, jimiž se režimu vzdálí. Pro budoucnost Ruska bude významné, nakolik takové reformy budou reálné. V tom bude sehrávat významnou úlohu a odpovědnost ruská občanská společnost uvnitř Ruska i mimo něj a zároveň také západní země,“ nastínil Orlov.
Domnívá se, že na případné změny v Rusku musí být připraven jak Západ, tak i ruská opozice. Ta je podle něj roztříštěná a naděje na to, že se nyní sjednotí, není. Oleg Orlov varoval také před tím, že případný odchod Putina nemusí zároveň znamenat konec putinismu jako takového.