Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.
Podle Kara-Murzy je velmi mnoho Rusů, kteří si vůbec neuvědomují, co se děje na Ukrajině. „Po invazi v roce 2022 se spustila cenzura toho největšího stupně a lidé nemají přístup k objektivním informacím,“ vysvětluje novinář. „Je důležité, abychom s lidmi mluvili, je důležité jim říci, co se vlastně děje. Lidé dokáží velice rychle změnit názor,“ věří.
„Já jsem jel ze schůzky se svým již zesnulým přítelem čtvrtí, kterou mám v Moskvě velmi rád. Jel jsem autem domů a najednou jsem si všiml, že za mnou jede černý Volkswagen,“ vzpomínal na den svého uvěznění v dubnu 2022. Podobné situace se však podle něj opozičním politikům dějí v Moskvě běžně a on tak černému vozu nevěnoval příliš pozornosti.
Když ale přijel ke svému domu, uviděl, že kousek od vchodu stojí nákladní automobil. „Při zajetí za vrata domu jsem si všiml, že se vrata zavřela, a shlukli se kolem mě zakuklení policisté. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem v pasti.“
V dnešním Rusku je podle něj více politických vězňů než za Sovětského svazu. I proto je prý nutné, aby svět o těchto jednotlivcích věděl. „Jsou pak méně zastrašitelní,“ mluví z vlastní zkušenosti Kara-Murza.
Ve vězení po něm chtěli, aby podepsal žádost o milost, ve které měl přiznat svou vinu, uvedl Kara-Murza. „Řekl jsem jim, že to nepodepíšu,“ konstatoval.
Když ho vzbudili ve tři hodiny v noci, myslel si, že ho zabijí, popisoval průběh svého propuštění. „Když jsme sdíleli své zážitky v letadle, tři nebo čtyři další lidi (propuštění při výměně vězňů – pozn. red.) si mysleli totéž,“ zavzpomínal. Nikdo podle něj nevysvětlil, co se děje a proč.
Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si na začátku srpna vyměnily v Turecku vězně. Mezi lidmi, které propustilo Rusko, byli dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se, mimo Kara-Murzy, týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku, a ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova.
Magnitského zákon je pro Kreml trnem v oku
Důvodem zatčení Kara-Murzy byla podle něj jeho práce na Magnitského zákonu. „V podstatě je za tím velmi jednoduchý a silný princip – uplatnění sankcí na přisluhovače režimu Vladimira Putina. Oni jsou zvyklí si nakrást v Rusku a pak to utratit někde na Západě, přitom však porušovali zákony platné ve většině demokratických zemí. Je tedy nutné jim zabránit ve využívání svých privilegií,“ věří opoziční politik.
Magnitského zákon je pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském, který obvinil skupinu vysokých ruských hodnostářů z miliardových machinací, přičemž byl následně v jednom z nejhorších ruských vězení Matrosskaja tišina 16. listopadu 2009 umučen k smrti. „Odhalil obrovské korupční chobotnice v Rusku a spolupracoval s Borisem Němcovem,“ zavzpomínal na právníka Kara-Murza.
Boris Němcov byl vlivný ruský politik a bývalý vicepremiér za vlády Borise Jelcina. Po nástupu Putina k moci jeho styl vládnutí silně kritizoval, přičemž byl v centru Moskvy 27. února 2015 zastřelen neznámým útočníkem.
Poslední rozhovor dal Němcov před svou smrtí rozhlasové stanici Echo Moskvy. Ve svém apelu volal po svobodných volbách, kritizoval státní propagandu, která se podle něj „prožrala do mysli Rusů“. „Když se moc koncentruje v rukou jediného člověka, který vládne navěky, všechno skončí naprostou katastrofou. Naprostou,“ řekl doslova. Zhruba dvě hodiny poté byl poblíž Kremlu zastřelen opakovanou palbou od dosud neznámého útočníka.
„Kreml má největší hrůzu z toho, že opozice bude mít přístup do médií ve svobodném světě,“ je přesvědčen Kara-Murza. „Pětadvacet let jsem dostal za pět veřejných projevů. Dva byly na podporu politických vězňů, dva proti válce na Ukrajině a jeden se týkal nelegálnosti, které se dopustil Putin při prodloužení prezidentské funkce,“ říká Kara-Murza s tím, že jeho práce na Magnitského zákoně byla nevysloveným obviněním.
„Vždycky jsem mluvil nahlas“
„Vždycky jsem zaujímal stanovisko, vždycky jsem mluvil nahlas a vždycky jsem vyzýval své spoluobčany, aby se postavili této diktatuře. Já jsem měl pocit, že tohle prostě musím dělat a dělat to z Ruska, ne ze vzdálené ciziny,“ říká bývalý politický vězeň s tím, že ani po plnohodnotné invazi na Ukrajinu ho nenapadlo z Ruska odejít.
„Statečný, otevřený a neúnavný obhájce svobody a demokracie v Rusku a osobní hrdina, jehož odvaha, nesobeckost a idealismus ve mně vzbuzují úctu,“ tak Kara-Murzu charakterizoval jeho zesnulý přítel, bývalý vlivný senátor a republikánský volební protikandidát Baracka Obamy John McCain. Přátelství mezi dvěma muži zašlo tak daleko, že McCain před smrtí v roce 2018 požádal právě Kara-Murzu, aby nesl jeho rakev.
„Rusko jsem opustit nechtěl, svou zemi miluji a myslím si, že moje země si zaslouží lepší budoucnost, než jakou jí poskytuje diktatura tohoto krvavého KGBáka (Putina – pozn. redakce),“ dodává Kara-Murza, mezi jehož předky byl nejeden zavražděný protikomunistický aktivista či politik.
Jeho otec Vladimir Alexejevič Kara-Murza (1959-2019) byl otevřeným kritikem Leonida Brežněva a stoupencem reforem Borise Jelcina. Rodokmen jeho otce se váže k lotyšskému revolucionáři Voldemaru Bisenieksovi (1884-1938) a prvnímu lotyšskému velvyslanci ve Velké Británii Georgsovi Bisenieksovi (1885-1941), kteří byli oba zavražděni sovětskou NKVD.
