Lipavský předloží vládě takzvaný Magnitského zákon. Umožní zmrazit další majetky

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

„Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese,“ vysvětlil Lipavský. Pokud bude zákon schválen, bude možné rozhodnutím vlády zmrazovat některé další majetky a Česko v tomto nebude závislé pouze na sankcích přijatých Evropskou unií.

Na dotaz, zda by mohl zákon zahrnovat nejen zmrazení, ale i konfiskaci majetku za účelem válečných náhrad Ukrajině, odpověděl, že se mechanismem aktuálně zabývá ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).

„Sankční zákony tak, jak jsou standardně koncipovány, majetek zmrazí z nějakých konkrétních důvodů. Druhá sankce je omezení vstupu do země, neudělení víza například konkrétním osobám nebo entitám,“ uvedl Lipavský. Zmínil ale příklad Kanady, v níž zařazení na sankční seznam vedlo k tomu, že majetky mohou být po určité právní proceduře konfiskovány za účelem válečných náhrad.

Duchovní otec Magnitského zákona

Lipavského pozvání do České republiky přijal Bill Browder, kterého šéf české diplomacie nazval duchovním otcem Magnitského zákona. Britsko-amerického finančníka v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky, Browder ale tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí.

Browder si předtím z Londýna najal ruského právníka Sergeje Magnitského. Ten podvod zjistil a obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. Krátce poté byl zatčen za údajné daňové úniky a v roce 2009 za nevyjasněných okolností zemřel v moskevské vazební věznici. Podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej ubili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.

Browder následně vedl kampaň namířenou proti těm, kteří se na Magnitského smrti podíleli. Nakonec docílil toho, že americký Kongres za tehdejšího prezidenta Baracka Obamy schválil zákon, který zakazuje vstup do země těm ruským představitelům, kteří jsou podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se nějakým způsobem podílet na právníkově smrti. Rusko na zákon reagovalo podobným zákonem s protiamerickými sankcemi, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal v prosinci 2012. 

Obdobný zákon přijala Kanada či Británie

Svou verzi Magnitského zákona přijala v listopadu 2017 také Kanada. Moskva v reakci na opatření Ottawy prakticky ihned schválila seznam kanadských činitelů, kterým zakazuje vstup na ruské území.

V červenci 2020 přijala obdobný zákon také Británie. Většina lidí z britského sankčního seznamu má spojitost se smrtí Magnitského a saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Mezi sankcionovanými jsou ale také občané Myanmaru a Severní Koreje. Rusko reagovalo vlastním sankčním seznamem. Svou verzi Magnitského zákona přijala také Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kosovo a Austrálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci poslali zavedení mimořádné daně na rafinerie do třetího čtení

Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se na páteční schůzi přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory nezazněl. Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o tom, které úpravy přijmou a zda zákon schválí.
04:42Aktualizovánopřed 31 mminutami

Vláda nezakáže hokejistům hrát proti Rusům, řekl Šťastný

Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šebestyán odvolal všechny členy Rady Vinařského fondu kvůli zjištění NKÚ

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal všech jedenáct členů Rady Vinařského fondu. Podle Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) fond opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. Zjistil také střet zájmů. Zjištění úřadu podle Šebestyána nejsou přijatelná a bylo potřeba vyvodit důsledky. Vinařský fond s většinou zjištění NKÚ nesouhlasí a podal námitku, řekl jeho ředitel Zbyněk Vičar.
12:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Univerzita Karlova řeší kybernetický útok. Ten už šetří policie

Univerzita Karlova (UK) v posledních dnech řeší závažný kybernetický útok. Jedna z webových aplikací byla kompromitována, následně získal útočník neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS). Podle dosavadních zjištění útočník neoprávněně získal a stáhl část údajů evidovaných v systému, včetně osobních údajů. Univerzita incident oznámila Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
11:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuba varuje před možností nedostatku vody. Přes zimu budou srážky, předpovídá model

Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní. Kuba to řekl po pátečním zasedání jihočeské komise pro sucho. Model Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) ukazuje, že zimní měsíce v Česku a střední Evropě budou srážkově nadprůměrné oproti rokům 1993 až 2015.
před 3 hhodinami

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, 55 procent by zemi bránilo

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, zatímco 55 procent vyjádřilo ochotu zemi bránit a pouze 24 procent považuje Českou republiku za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi či válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve čtrnácti zemích Evropy a v USA. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
před 4 hhodinami

VideoLang vidí šanci na mírová jednání o Ukrajině. Putin hraje o čas, namítá Bartoš

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.
před 5 hhodinami

Piety, průvody i koncerty. Kam vyrazit za akcemi k 17. listopadu

Česko si v úterý 17. listopadu připomene sedmatřicet let od sametové revoluce a sedmaosmdesát let od uzavření tuzemských vysokých škol nacisty. V rámci oslav Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se po celé zemi uskuteční řada akcí. Na pořádání piet, průvodů, koncertů i dalších připomínek se podílejí města, studentské a neziskové organizace, divadla i další spolky.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.