Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.
„Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese,“ vysvětlil Lipavský. Pokud bude zákon schválen, bude možné rozhodnutím vlády zmrazovat některé další majetky a Česko v tomto nebude závislé pouze na sankcích přijatých Evropskou unií.
Na dotaz, zda by mohl zákon zahrnovat nejen zmrazení, ale i konfiskaci majetku za účelem válečných náhrad Ukrajině, odpověděl, že se mechanismem aktuálně zabývá ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).
„Sankční zákony tak, jak jsou standardně koncipovány, majetek zmrazí z nějakých konkrétních důvodů. Druhá sankce je omezení vstupu do země, neudělení víza například konkrétním osobám nebo entitám,“ uvedl Lipavský. Zmínil ale příklad Kanady, v níž zařazení na sankční seznam vedlo k tomu, že majetky mohou být po určité právní proceduře konfiskovány za účelem válečných náhrad.
Duchovní otec Magnitského zákona
Lipavského pozvání do České republiky přijal Bill Browder, kterého šéf české diplomacie nazval duchovním otcem Magnitského zákona. Britsko-amerického finančníka v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky, Browder ale tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí.
Browder si předtím z Londýna najal ruského právníka Sergeje Magnitského. Ten podvod zjistil a obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. Krátce poté byl zatčen za údajné daňové úniky a v roce 2009 za nevyjasněných okolností zemřel v moskevské vazební věznici. Podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej ubili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.
Browder následně vedl kampaň namířenou proti těm, kteří se na Magnitského smrti podíleli. Nakonec docílil toho, že americký Kongres za tehdejšího prezidenta Baracka Obamy schválil zákon, který zakazuje vstup do země těm ruským představitelům, kteří jsou podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se nějakým způsobem podílet na právníkově smrti. Rusko na zákon reagovalo podobným zákonem s protiamerickými sankcemi, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal v prosinci 2012.
Obdobný zákon přijala Kanada či Británie
Svou verzi Magnitského zákona přijala v listopadu 2017 také Kanada. Moskva v reakci na opatření Ottawy prakticky ihned schválila seznam kanadských činitelů, kterým zakazuje vstup na ruské území.
V červenci 2020 přijala obdobný zákon také Británie. Většina lidí z britského sankčního seznamu má spojitost se smrtí Magnitského a saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Mezi sankcionovanými jsou ale také občané Myanmaru a Severní Koreje. Rusko reagovalo vlastním sankčním seznamem. Svou verzi Magnitského zákona přijala také Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kosovo a Austrálie.
