K diplomatům, které Česká republika vyhostila kvůli podílu tajných služeb na výbuchu ve Vrběticích, patří i tři tajemníci pražského velvyslanectví. Jejich jména se pojí s ruským odporem proti odstraňování pražské sochy maršála Koněva nebo kauzou ricin, při které podle některých médií hrozila otrava českým komunálním politikům. Česko-ruské diplomatické krizi se pro pořad 168 hodin věnoval Václav Crhonek.
K vyhoštěným Rusům patří tajemníci, kteří se podíleli na kauze ricin a hájili sochu Koněva
Napětí v česko-ruských vztazích vyvolalo oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), že podle zjištění českých tajných služeb stáli za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích agenti ruské tajné služby GRU.
Česko v odvetě vyhostilo osmnáct ruských diplomatů a případ stočil pozornost i na personální obsazení ruské ambasády v Praze, která od roku 1989 početně významně převyšuje zastoupení jiných mocností: Rusko v Česku vlastní přes třicet budov, jeho flotilu tvoří na sto diplomatických vozů a personální obsazení ambasády dosahuje 140 lidí, zatímco americká ambasáda jich má šestasedmdesát a čínská jednatřicet.
„Nejméně polovina diplomatů pracuje pro tajné služby a v případě Česka to může být i víc než půlka,“ uvádí v této souvislosti investigativní novinář a šéfredaktor webu Insider Roman Dobrochotov. „Velvyslanectví v Praze je uzlem i pro operace v jiných zemích, je tedy možné, že tam je šedesát až sedmdesát procent těchto lidí.“
Příslušníci GRU stojí podle českých tajných služeb za výbuchy ve Vrběticích. „Mají za cíl znovuobnovit vliv Ruska ve středoevropském prostoru a konkrétně i v České republice, tedy vliv, který tady byl ztracen po sametové revoluci,“ komentuje ruské ambice bývalý zástupce ředitele ÚZSI a bezpečnostní expert Jan Paďourek.
Ostatně i ministr vnitra Jan Hamáček po vypuknutí česko-ruské diplomatické roztržky konstatoval, že Praha vyhoštěním osmnácti agentů s diplomatickým krytím rozbila dvě rezidentury tajných služeb.
Tři vyhoštění
Mezi doposud vyhoštěnými osmnácti Rusy figuruje například první tajemník velvyslance Alexej Kolmakov, který svého času působil jako tiskový mluvčí ambasády a v dubnu 2018 asistoval tomu, když velvyslanec Alexandr Zmejevskij obvinil Česko z výroby paralytického jedu novičok – čili látky, kterou podle vyšetřování agenti GRU otrávili bývalého ruského špiona Sergeje Skripala.
K vyhoštěným patří také Alexej Trjakin, první tajemník ruského velvyslanectví, který patřil k odpůrcům odstranění sochy sovětského maršála Koněva z pražských Dejvic; spor o budoucnost této sochy (již Praha 6 z náměstí Interbrigády nakonec před rokem odstranila) představoval jeden z hlavních sporných bodů česko-ruských vztahů uplynulých let.
Dalším ruským zástupcem, který musel Prahu opustit, byl jiný z ambasádních tajemníků Alexandr Antonov. Jeho jméno figurovalo i v takzvané kauze ricin, při které podle některých novinářů českým komunálním politikům (pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi, starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému a starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi) hrozila otrava.
Právě Antonov vyzvedl na letišti Andreje Končakova, který prý do Česka travičskou látku dopravil. Podle prohlášení českého premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) z 5. června 2020 ale byla kauza smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruské ambasády v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.
Již tehdy také museli z Česka odejít dva ruští diplomaté – a Rusko v odvetě vyhostilo dva Čechy.