Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Věznění novináři a opozičníci mají pro Kreml hodnotu. Mohou je vyměnit, míní pozorovatelé
Romancov a Procházková o ruském zatýkání (zdroj: ČT24)
Podle Procházkové spojuje oba případy demonstrace ruské síly a bezohlednosti. „Je to ukázka nám všem, že se Rusko už nebude řídit žádnými normami. To, že dostal Kara-Murza 25 let, mě překvapilo. I v současném Rusku to je trest nebývale vysoký a krutý,“ upozorňuje Procházková a dodává, že jde o trest za slovní vyjádření. Podle novinářky je to signál dovnitř Ruska, že takové tresty budou padat za diskreditaci ruské armády.
Zároveň Procházková poukazuje na to, že trest pro Kara-Murzu je i signálem do zahraničí. „Rusko tedy přestává respektovat jakékoli hranice, to se týká i zatčení našeho amerického kolegy. Je to signál i dalším americkým novinářům, kteří v Rusku působí,“ upřesňuje.
Podle Procházkové zahraničních zpravodajů v Moskvě mnoho nezůstalo. Ti, kteří ano, musejí být opatrní. „Leckdy našlapují kolem témat velice opatrně. Pamatuji si, když nastoupil do funkce (Vladimir) Putin, tak vyhostil také několik novinářů,“ vzpomíná. Mezi vyhoštěnými byla i sama Procházková.
Možné výměny
Ve hře je podle politického geografa Michaela Romancova ruská nabídka západním zemím, že zadržené osoby za někoho vymění. „Explicitně se to nabízí v případě amerického novináře, ale teoreticky se může jednat případně o Rusy. Záleží na tom, koho se na Západě podařilo identifikovat, koho se podařilo nebo podaří zatknout a následně odsoudit,“ vysvětluje Romancov.
„Současný ruský režim je čím dál víc režimem neosovětským v mnoha ohledech. Víme, že i v minulosti sovětský režim sáhnul k tomu, že udělal gesto tohoto typu. Není tedy vyloučeno, že by se to mohlo stát v případě ať už Kara-Murzy, Jašina, nebo teoreticky Alexeje Navalného,“ dodává Romancov s tím, že další vývoj je jen spekulace.
Procházková připojuje, že je možné, aby se Kara-Murzu snažily Spojené státy získat výměnou. „Jeho pozice se trochu liší od pozice Jašina nebo Navalného, protože ti jsou ruskými občany, a myslím, že zde výměna na pořadu dne úplně není. Ale jak u kolegy Gershkoviche, tak u Kara-Murzy bych řekla, že by určitá šance být mohla,“ říká. Kara-Murza má vedle ruského také britské občanství.
V americkém vězení by podle Procházkové mohl být někdo, o koho Rusové stojí. „V tuto chvíli to ale nevíme a myslím, že to nebude hned, vyjednávání bývá dlouhé a myslím si, že si pan Kara-Murza ve vězení chvíli posedí,“ komentuje novinářka.
Romancov potvrzuje, že pro Rusko má Gershkovichův případ vyjednávací hodnotu. Poukazuje na nedávný případ americké basketbalistky Brittney Grinerové, již ruské úřady zadržely za pašování drog. Z vězení se následně dostala výměnou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, kterého naopak držely Spojené státy. „Vzhledem k tomu, jak rychle se pak zhoršily vztahy mezi Ruskem a Západem, respektive Ruskem a USA, tak se z ní najednou stala ‚hodnotná kořist‘,“ popisuje Romancov.
„Novinář je v tomto ohledu ještě vhodnější, protože jeho kolegové všude ve světě, a samozřejmě v USA, budou mít tendenci na jeho případ stále upozorňovat. Budou vyvíjet tlak směrem k americké vládě, a to je něco, co Rusům může v tento okamžik hrát do karet,“ odhaduje Romancov.