V Rusku stoupl počet politických vězňů. Opozice je podporuje psaním dopisů

3 minuty
Horizont ČT24: Dopisy ruským politickým vězňům
Zdroj: ČT24

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

Stovkám odpůrců Putinova režimu do vězení píše stále více Rusů. „Pro politické vězně jsou dopisy tím nejdůležitějším, protože je to jedna z mála věcí, které je spojují se svobodou. Díky nim se mohou stále cítit jako lidé. Nejsou jen jmény, příjmeními, datem narození nebo kriminálním případem,“ uvedla pisatelka dopisů.

Zatímco někteří lidé vězňům píší vzkazy z domova, jiní se scházejí v moskevské centrále strany Jabloko. „Mají důkaz, že dělají vše, co mohou, že i ostatním na tom záleží. To je samo o sobě důležitým politickým činem,“ prohlásil předseda strany Nikolaj Rybakov.

S některými lidmi, kteří píší politickým vězňům, v srpnu natáčela Česká televize. Psaní dopisů uvězněným v Rusku není trestné, vyžaduje to ale dávku odvahy, stejně jako vystoupení před kamerou západního média. „Nejsem připraven vykřikovat, že všechno brzy skončí a Putin rychle zmizí. Ani že rychle vyhrajeme a budou propuštěni všichni političtí vězni,“ pronesl podporovatel ruské demokratické opozice Ilja Stěpanov.

Navalného úřady přesunuly na Sibiř

Zatímco počet politických vězňů v Rusku vzrostl, režim tamního vládce Vladimira Putina přitvrzuje i vůči těm, kteří už za mřížemi jsou. Úřady přemístily do sibiřské věznice s maximální ostrahou opozičního aktivistu Vladimira Kara-Murzu, jenž byl odsouzen za vlastizradu a údajnou lež o ruské invazi na 25 let vězení.

Za polárním kruhem v prosinci skončil také opoziční politik Alexej Navalnyj, jenž byl poslán za mříže na devatenáct let, a to mimo jiné za extremismus. Jeho spolupracovníci o něm několik týdnů nic nevěděli, podle nich Putin nechal nejznámějšího kritika Kremlu kvůli blížícím se prezidentským volbám přemístit do jedné z nejdrsnějších ruských věznic, které se přezdívá „Polární vlk“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...