V Rusku stoupl počet politických vězňů. Opozice je podporuje psaním dopisů

Nahrávám video

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

Stovkám odpůrců Putinova režimu do vězení píše stále více Rusů. „Pro politické vězně jsou dopisy tím nejdůležitějším, protože je to jedna z mála věcí, které je spojují se svobodou. Díky nim se mohou stále cítit jako lidé. Nejsou jen jmény, příjmeními, datem narození nebo kriminálním případem,“ uvedla pisatelka dopisů.

Zatímco někteří lidé vězňům píší vzkazy z domova, jiní se scházejí v moskevské centrále strany Jabloko. „Mají důkaz, že dělají vše, co mohou, že i ostatním na tom záleží. To je samo o sobě důležitým politickým činem,“ prohlásil předseda strany Nikolaj Rybakov.

S některými lidmi, kteří píší politickým vězňům, v srpnu natáčela Česká televize. Psaní dopisů uvězněným v Rusku není trestné, vyžaduje to ale dávku odvahy, stejně jako vystoupení před kamerou západního média. „Nejsem připraven vykřikovat, že všechno brzy skončí a Putin rychle zmizí. Ani že rychle vyhrajeme a budou propuštěni všichni političtí vězni,“ pronesl podporovatel ruské demokratické opozice Ilja Stěpanov.

Navalného úřady přesunuly na Sibiř

Zatímco počet politických vězňů v Rusku vzrostl, režim tamního vládce Vladimira Putina přitvrzuje i vůči těm, kteří už za mřížemi jsou. Úřady přemístily do sibiřské věznice s maximální ostrahou opozičního aktivistu Vladimira Kara-Murzu, jenž byl odsouzen za vlastizradu a údajnou lež o ruské invazi na 25 let vězení.

Za polárním kruhem v prosinci skončil také opoziční politik Alexej Navalnyj, jenž byl poslán za mříže na devatenáct let, a to mimo jiné za extremismus. Jeho spolupracovníci o něm několik týdnů nic nevěděli, podle nich Putin nechal nejznámějšího kritika Kremlu kvůli blížícím se prezidentským volbám přemístit do jedné z nejdrsnějších ruských věznic, které se přezdívá „Polární vlk“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled