Jabloko

Ruské úřady stupňují před zářijovými komunálními volbami snahu umlčet všechny nepohodlné hlasy. Jen v Petrohradu zakázala volební komise kandidovat víc než 850 lidem. Z listin přitom vyškrtla nejen všechny zástupce liberálně demokratické strany Jabloko, ale také skoro polovinu prorežimních komunistů. Jejich předseda Gennadij Zjuganov krok ostře zkritizoval.

Kreml opět přitvrdil vůči opozičním hlasům v zemi. Podle nové legislativy musí poslanci a zastupitelé, kteří dostali nálepku „zahraniční agent“, do 180 dnů tento status změnit, jinak nemohou v ruské politice pokračovat. Ve volbách už také nesmí kandidovat.

Nevím, jaké bude Rusko za deset let, ale myslím si že někdy kolem roku 2050 bude Rusko, Ukrajina i Bělorusko součástí Evropské unie, řekl v rozhovoru pro ČT prozápadní ekonom Grigorij Javlinskij. Ten v roce 1993 založil demokratickou stranu Jabloko, která je jediným politickým subjektem demokratické opozice, jehož činnost úřady v zemi stále tolerují. Rozhovor s ním vedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Přesně 565 lidí je v současné době podle údajů lidskoprávní organizace Memorial v Rusku za mřížemi z politických důvodů. Mezi nimi jsou i desítky protiválečných aktivistů, kteří byli odsouzeni po ruské agresi na Ukrajinu hlavně za paragraf nazvaný „diskreditace ruské armády“, který trestá sdílení jiných informací než těch oficiálních. Dostali různé tresty od jednoho roku až po pětadvacet let vězení. Jedním z mála míst, kde lze proti válce něco říct, je sídlo strany Jabloko.

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

Komunální volby v Rusku podle oficiálních výsledků jasně vyhrálo Jednotné Rusko, jemuž se v zemi říká s odkazem na jeho loajalitu Vladimiru Putinovi „strana moci“. Režim tentokrát nedovolil zástupcům demokratické opozice obsadit téměř žádná zastupitelská křesla. Třeba v Moskvě získali liberální demokraté ze strany Jabloko pouze čtyři mandáty z více než čtrnácti set, dosud jich měli 140. Opozice kritizuje především nekontrolovatelné elektronické hlasování.

Za týden čekají Rusko komunální volby, ve čtrnácti regionech se navíc budou vybírat noví gubernátoři. Jasným favoritem je vládní strana Jednotné Rusko šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve velkých městech, jako je Moskva nebo Petrohrad, sice může částečně uspět opozice, na politickém rozložení sil v zemi to ale nic nezmění, neboť volby v Rusku zpravidla doprovázejí podezření z podvodů a manipulací. Desítky opozičních zastupitelů režim už dříve z různých důvodů uvěznil. Téma invaze na Ukrajinu, kterou režim odmítá nazývat válkou, do kampaně téměř nepromlouvá.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

Moskevský městský soud nařídil příslušné obvodní volební komisi, aby zaregistrovala jako kandidáta pro zářijové volby v ruské metropoli Sergeje Mitrochina z malé mimoparlamentní opoziční strany Jabloko. Oznámila to ruské agentury TASS a Interfax. Vyloučení části opozice z voleb do moskevského sněmu vyvolalo v metropoli dlouho nevídanou sérií protestů. Minulou sobotu demonstrovaly desítky tisíc lidí.