Rusové volí gubernátory, poslance i městské rady. Vybírají z nabídky schválené režimem

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

„Lidé se nezajímají o své regionální volby a nemají ponětí, k čemu vůbec jsou místní poslanci. To Kreml využívá. Základ Putinovy moci neleží ve Státní Dumě, jak si mnozí myslí. Ne. Hlavní síla je, že Jednotné Rusko má většinu v téměř každém zákonodárném sboru téměř každého regionu a většinu v městských zastupitelstvech skoro všech velkých měst,“ říká opoziční politik a šéf Fondu boje proti korupci Alexej Navalnyj na videu natočeném krátce předtím, než byl otráven.

Dominance hlavní kremelské strany Jednotné Rusko je vskutku masivní. Subjektů federace je v Rusku 85 a mají různou míru samosprávy. V 73 z nich vládnou kandidáti Jednotného Ruska. Ve čtyřech vládli do letošního jara, kdy předčasně odešli a dočasně je nahradili oficiálně nestraničtí kolegové. V jednom regionu se stejný scénář odehrál s odstoupivším komunistou.

Komunisté dále mají dvě hlavy regionů. Tři kontroluje strana Vladimira Žirinovského nazvaná Liberálně demokratická (LDPR) ovšem s liberálními idejemi nijak nesouvisející. Dvě připadly Spravedlivému Rusku, které je všeobecně považováno za levicovou variantu Jednotného Ruska. 

  • – Čtvery doplňující volby poslanců Státní Dumy
    – 18 přímých voleb hlav subjektů federace (převážně gubernátoři)
    – Dvoje nepřímé volby hlav subjektů místními parlamenty
    – 11 regionálních parlamentů
    – Starostové a městské rady (z toho 22 v regionálních centrech)
    – Celkem se hraje o 77 tisíc mandátů
Ruské regionální volby 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Vy kandidovat nebudete

Hlavním důvodem masivní nadvlády Jednotného Ruska je, že volby nepřináší skutečnou politickou soutěž. „Nyní, stejně jako v roce 2019, moc odstranila všechny kandidáty gubernátorských voleb, které si nepřála, a to prostřednictvím domluvy nebo municipálního filtru,“ říká politolog Alexandr Požalov v rozhovoru pro Vedomosti.

Takzvaný municipální filtr funguje od roku 2012, kdy se vrátily volby hlav subjektů federace po sedmileté pauze, během níž je jmenoval přímo Putin. Kandidát na gubernátora podle něj musí nasbírat v různých regionech podpisy pěti nebo deseti procent zastupitelů městských rad.

Ti jsou vesměs pod kontrolou Kremlu a na skutečné změně nemají zájem. „Moc hledala mechanismus, který by jí na jedné straně umožnil vrátit volby a na druhé předem vyloučit nejnepohodlnější kandidáty,“ komentoval ho pro Deutsche Welle politolog Dmitrij Sosnin z Rady občanských iniciativ.

Petrohradský zastupitel za liberální neparlamentní stranu Jabloko Boris Višněvskij tak v komentáři v opozičním listu Novaja gazeta tvrdí, že do gubernátorských voleb nebyl připuštěn ani jeden zástupce skutečné opozice.

Nepovažuje za ně ani kandidáty LDPR ve Smolenské oblasti a Spravedlivého Ruska v Čuvašsku, na což podle Višněvského ukazuje fakt, že se tam Jednotné Rusko voleb ani neúčastní. „Tyto regiony jsou odevzdány systémovým stranám za správné chování,“ píše politik.

Dodává, že podobné je to na většině úrovní. Komise prý připustily jen naoko opoziční strany, které jsou Kremlu ve skutečnosti loajální. Za takové považuje například Stranu růstu vzniklou z koalice pravicových uskupení a vedenou bývalým členem Jednotného Ruska Borisem Titovem, nebo Stranu důchodců. Přiznává však, že jsou i výjimky.

Volební komise vždy obvinění z účelového vyřazování kandidátů odmítají. Vládní politici většinou na kritiku volebního procesu nereagují.

Čas a podpisy

Vyřazování kandidátů bylo letos pro komise o něco jednodušší. Snížil se totiž limit pro podíl podpisů s chybami a zároveň se zavedlo pravidlo, že každý musí napsat své jméno sám, což pravděpodobnost chyb zvyšuje. Obzvlášť, když komise za ně považují třeba i jen špatnou čitelnost některého písmene.

Podle nevládní organizace na obranu čestných voleb Golos komise odmítly kandidaturu 90 procentům stran, které musely sbírat podpisy.

Tento proces je přitom tradiční. V Rusku existují grafologové, kteří při každé registraci vyřazují řadu podpisů jako falešných. Sami přitom nemají žádnou odpovědnost a proti jejich rozhodnutí se nelze efektivně odvolat. V předešlých volbách nepomohlo ani to, když před soudem sami autoři vyřazených podpisů potvrzovali jejich pravost.

Druhým hlavním nástrojem komisí při vyřazování kandidátů je rozdíl mezi údaji u podpisu a těmi v centrálních registrech. Ani zde nepomáhá, když sami autoři podpisu potvrzují, že chyba není na jejich straně, ale v registru.

Poprvé se také bude hlasovat podle nových pravidel iniciovaných Kremlem. Jejich hlavním bodem je prodloužení procesu. „Nové schéma třídenního hlasování ulehčí technologům moci opětovnou mobilizaci loajálních voličů, kontrolu nad dynamikou hlasování v prvních dvou dnech a nad sčítáním hlasů,“ uvažuje politolog Požalov.

Nespokojenost

Frustrace z toho, že změna není možná, může podle politologů někde vyvolat problémy a alespoň symbolický neúspěch moci v podobě prohry kandidáta Jednotného Ruska vůči systémové opozici.

Očekávají se především v Archangelské oblasti a Republice Komi na dálném severu. Tamní obyvatele rozezlila hlavně stavba obrovské skládky u Šiesu, kam se měly vozit odpadky z Moskvy i dalších měst západního Ruska. Lidé si nakonec díky dlouhodobým protestům vydobyli její konec.

V Irkutské oblasti si zase podle společnosti Minčenko Consulting sdružující politology a PR odborníky Kreml nedostatečně zajistil podporu místních elit pro kandidáta navrženého Jednotným Ruskem Igora Kobzeva. Proti němu navíc stojí komunista Michail Ščapov, který před čtyřmi lety dokázal porazit konkurenta z hlavní kremelské strany ve volbách do Dumy.

Vyprazdňující se lednička

Spokojenost s vládou Jednotného Ruska klesá v celém Rusku. A jako vždy je hlavní příčinou materiální situace. Reálné disponibilní příjmy obyvatel totiž po dlouhodobém růstu – trvajícím od nástupu Putina k moci na začátku tisíciletí – začaly v roce 2014 klesat a poslední dva roky víceméně stagnují, píše ekonomický zpravodajský web RBK.

Na vině byla nákladná vojenská invaze na Ukrajinu i následující sankce a především prudký propad cen ropy z více než sta až na třicet dolarů za barel. Podle dat ministerstva financí citovaných RBK tvořily v posledních letech příjmy z ropy a plynu 36 až 51 procent příjmů státního rozpočtu. Politoložka Jekatěrina Šulmanová proto o Rusku s nadsázkou mluví jako o „petrokracii“.

Letos je navíc situace kvůli pandemii ještě tíživější. Ve druhém kvartálu 2020 klesly reálné disponibilní příjmy obyvatel v meziročním srovnání o osm procent, což je nejvíc od roku 1999.

Pro představu, z jakého základu příjmy klesají, lze uvést medián čisté mzdy z roku 2019 před koronavirovou krizí. Mezi ruskými regiony panují podstatné rozdíly, uvádí RIA Novosti. V Moskvě a na Dálném východě se platí nejlépe, což v mediánu znamená přes 50 tisíc rublů (15 tisíc korun) měsíčně čistého. Následuje relativně blahobytná Sibiř, sever a další velká města, skromné Povolží a jih Ruska a Kavkaz s platy nepřesahujícími 22 tisíc rublů (sedm tisíc korun).

Medián čistého platu v Rusku v roce 2019 v rublech
Zdroj: Wikimedia Commons / RIA Novosti

Tomsk

Důležité a lidem nejbližší jsou volby do městských rad. Těm se věnoval i Fond boje proti korupci (FBK) Alexeje Navalného. Ještě před svou otravou stihl objet některá z měst, kde se bude hlasovat, a natočit v nich videa o lokálních problémech a politicích. Spolupracovníci Fondu je dokončili a od posledního srpnového dne je zveřejňovali.

Ve čtvrtek 3. září publikovali video z Tomska. Právě odtud Navalnyj letěl, když zkolaboval. Věnuje se v něm především třem firmám, které spravují vodovody a kanalizace, elektrickou síť a distribuci tepla. Tvrdí, že každou z nich ovládl jeden ze zastupitelů městské rady a na jejím provozu vydělává. 

Novosibirsk

FBK odstartoval celou sérii videí v Novosibirsku, třetím největším městě. Vydal se v něm do nové čtvrti jménem Pljuščichinskij. To je panelové sídliště, kde kvalita zástavby vyrazila dech i otrlým povahám. Urbanista a známý bloger Ilja Varlamov čtvrť navštívil v dubnu 2019: „Na zelené louce postavili panelové krabice a tím skončili. Cesty nejsou zpevněné, všude jsou hromady odpadu ze stavby, chybí chodníky a osvětlení… není tu nic. Domy jsou přitom pronajaté,“ žasne na videu z návštěvy.

Kandidát z Navalného týmu Daniil Markelov, kterému komise na poslední chvíli zakázala účast ve volbách do městské rady, letos v létě realitu čtvrti popisoval: „Lidé dostávají klíče od domů, v nichž nejsou výtahy, zábradlí nebo světlo. Dírami mezi panely fouká a všude kolem se léta staví.“

Na Navalného videu to potvrzují i obyvatelé. Stěžují si, že rok a půl tahají kočárek do osmého patra po schodech, že výtahové šachty nejsou dost zabezpečné, že neteče teplá voda, nebo že si profuky mezi panely museli zalepit sami. Někteří říkají, že se cítí nákupem bytu podvedení. Mezi obyvateli jsou podle FBK i sociálně slabí lidé, které tam nastěhovalo město za peníze městského rozpočtu.

Lídr kandidátky opozičního uskupení Novosibirsk 2020 usilující o místa v městské radě a koordinátor lokálního štábu Navalného Sergej Bojko má o viníkovi jasno: zastupitel za Jednotné Rusko jménem Alexej Džulaj, jehož firma Diskus Pljus prý vše postavila a spravuje.

A podobných příkladů je ve městě víc. Osmnáct z 50 zastupitelů městské rady je podle Navalného přímo napojeno na stavební firmy. „Stavební monopol zabral celou moc. Píšou si pro sebe zákony, přijímají je, přijímají městský rozpočet, plní kontrolní funkci,“ shrnuje politik.

Zmínění zastupitelé se k jeho kritice nevyjadřují. Ostatně veškerou práci FBK vládní politici i státní média dlouhodobě ignorují. Jméno Navalnyj v televizi nezní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMagyar je hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa, míní Vondráček

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.
před 3 mminutami

Chtěl miliardy dolarů odškodného, soud ale Trumpovu žalobu na známý deník zamítl

Floridský soudce v pondělí zamítl žalobu amerického prezidenta Donalda Trumpa na deník The Wall Street Journal (WSJ), ve které šéf Bílého domu noviny obvinil z poškození své pověsti a požadoval odškodné ve výši deseti miliard dolarů (208,4 miliardy korun). Žaloba se týká článku o Trumpových vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který list zveřejnil loni v červenci. Trump zareagoval prohlášením, že do dvou týdnů podá upravenou verzi žaloby, což mu soudce umožnil.
17:33Aktualizovánopřed 16 mminutami

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
14:33Aktualizovánopřed 27 mminutami

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

Zničíme íránské lodě, které se přiblíží k americké blokádě, hrozí Trump

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.
17:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
před 2 hhodinami

Lidé umírali i během příměří, tvrdí ukrajinský představitel

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil v pondělí ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Se začátkem nového týdne ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes deset tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...