Rusové volí gubernátory, poslance i městské rady. Vybírají z nabídky schválené režimem

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

„Lidé se nezajímají o své regionální volby a nemají ponětí, k čemu vůbec jsou místní poslanci. To Kreml využívá. Základ Putinovy moci neleží ve Státní Dumě, jak si mnozí myslí. Ne. Hlavní síla je, že Jednotné Rusko má většinu v téměř každém zákonodárném sboru téměř každého regionu a většinu v městských zastupitelstvech skoro všech velkých měst,“ říká opoziční politik a šéf Fondu boje proti korupci Alexej Navalnyj na videu natočeném krátce předtím, než byl otráven.

Dominance hlavní kremelské strany Jednotné Rusko je vskutku masivní. Subjektů federace je v Rusku 85 a mají různou míru samosprávy. V 73 z nich vládnou kandidáti Jednotného Ruska. Ve čtyřech vládli do letošního jara, kdy předčasně odešli a dočasně je nahradili oficiálně nestraničtí kolegové. V jednom regionu se stejný scénář odehrál s odstoupivším komunistou.

Komunisté dále mají dvě hlavy regionů. Tři kontroluje strana Vladimira Žirinovského nazvaná Liberálně demokratická (LDPR) ovšem s liberálními idejemi nijak nesouvisející. Dvě připadly Spravedlivému Rusku, které je všeobecně považováno za levicovou variantu Jednotného Ruska. 

  • – Čtvery doplňující volby poslanců Státní Dumy
    – 18 přímých voleb hlav subjektů federace (převážně gubernátoři)
    – Dvoje nepřímé volby hlav subjektů místními parlamenty
    – 11 regionálních parlamentů
    – Starostové a městské rady (z toho 22 v regionálních centrech)
    – Celkem se hraje o 77 tisíc mandátů
Ruské regionální volby 2020
Zdroj: Wikimedia Commons

Vy kandidovat nebudete

Hlavním důvodem masivní nadvlády Jednotného Ruska je, že volby nepřináší skutečnou politickou soutěž. „Nyní, stejně jako v roce 2019, moc odstranila všechny kandidáty gubernátorských voleb, které si nepřála, a to prostřednictvím domluvy nebo municipálního filtru,“ říká politolog Alexandr Požalov v rozhovoru pro Vedomosti.

Takzvaný municipální filtr funguje od roku 2012, kdy se vrátily volby hlav subjektů federace po sedmileté pauze, během níž je jmenoval přímo Putin. Kandidát na gubernátora podle něj musí nasbírat v různých regionech podpisy pěti nebo deseti procent zastupitelů městských rad.

Ti jsou vesměs pod kontrolou Kremlu a na skutečné změně nemají zájem. „Moc hledala mechanismus, který by jí na jedné straně umožnil vrátit volby a na druhé předem vyloučit nejnepohodlnější kandidáty,“ komentoval ho pro Deutsche Welle politolog Dmitrij Sosnin z Rady občanských iniciativ.

Petrohradský zastupitel za liberální neparlamentní stranu Jabloko Boris Višněvskij tak v komentáři v opozičním listu Novaja gazeta tvrdí, že do gubernátorských voleb nebyl připuštěn ani jeden zástupce skutečné opozice.

Nepovažuje za ně ani kandidáty LDPR ve Smolenské oblasti a Spravedlivého Ruska v Čuvašsku, na což podle Višněvského ukazuje fakt, že se tam Jednotné Rusko voleb ani neúčastní. „Tyto regiony jsou odevzdány systémovým stranám za správné chování,“ píše politik.

Dodává, že podobné je to na většině úrovní. Komise prý připustily jen naoko opoziční strany, které jsou Kremlu ve skutečnosti loajální. Za takové považuje například Stranu růstu vzniklou z koalice pravicových uskupení a vedenou bývalým členem Jednotného Ruska Borisem Titovem, nebo Stranu důchodců. Přiznává však, že jsou i výjimky.

Volební komise vždy obvinění z účelového vyřazování kandidátů odmítají. Vládní politici většinou na kritiku volebního procesu nereagují.

Čas a podpisy

Vyřazování kandidátů bylo letos pro komise o něco jednodušší. Snížil se totiž limit pro podíl podpisů s chybami a zároveň se zavedlo pravidlo, že každý musí napsat své jméno sám, což pravděpodobnost chyb zvyšuje. Obzvlášť, když komise za ně považují třeba i jen špatnou čitelnost některého písmene.

Podle nevládní organizace na obranu čestných voleb Golos komise odmítly kandidaturu 90 procentům stran, které musely sbírat podpisy.

Tento proces je přitom tradiční. V Rusku existují grafologové, kteří při každé registraci vyřazují řadu podpisů jako falešných. Sami přitom nemají žádnou odpovědnost a proti jejich rozhodnutí se nelze efektivně odvolat. V předešlých volbách nepomohlo ani to, když před soudem sami autoři vyřazených podpisů potvrzovali jejich pravost.

Druhým hlavním nástrojem komisí při vyřazování kandidátů je rozdíl mezi údaji u podpisu a těmi v centrálních registrech. Ani zde nepomáhá, když sami autoři podpisu potvrzují, že chyba není na jejich straně, ale v registru.

Poprvé se také bude hlasovat podle nových pravidel iniciovaných Kremlem. Jejich hlavním bodem je prodloužení procesu. „Nové schéma třídenního hlasování ulehčí technologům moci opětovnou mobilizaci loajálních voličů, kontrolu nad dynamikou hlasování v prvních dvou dnech a nad sčítáním hlasů,“ uvažuje politolog Požalov.

Nespokojenost

Frustrace z toho, že změna není možná, může podle politologů někde vyvolat problémy a alespoň symbolický neúspěch moci v podobě prohry kandidáta Jednotného Ruska vůči systémové opozici.

Očekávají se především v Archangelské oblasti a Republice Komi na dálném severu. Tamní obyvatele rozezlila hlavně stavba obrovské skládky u Šiesu, kam se měly vozit odpadky z Moskvy i dalších měst západního Ruska. Lidé si nakonec díky dlouhodobým protestům vydobyli její konec.

V Irkutské oblasti si zase podle společnosti Minčenko Consulting sdružující politology a PR odborníky Kreml nedostatečně zajistil podporu místních elit pro kandidáta navrženého Jednotným Ruskem Igora Kobzeva. Proti němu navíc stojí komunista Michail Ščapov, který před čtyřmi lety dokázal porazit konkurenta z hlavní kremelské strany ve volbách do Dumy.

Vyprazdňující se lednička

Spokojenost s vládou Jednotného Ruska klesá v celém Rusku. A jako vždy je hlavní příčinou materiální situace. Reálné disponibilní příjmy obyvatel totiž po dlouhodobém růstu – trvajícím od nástupu Putina k moci na začátku tisíciletí – začaly v roce 2014 klesat a poslední dva roky víceméně stagnují, píše ekonomický zpravodajský web RBK.

Na vině byla nákladná vojenská invaze na Ukrajinu i následující sankce a především prudký propad cen ropy z více než sta až na třicet dolarů za barel. Podle dat ministerstva financí citovaných RBK tvořily v posledních letech příjmy z ropy a plynu 36 až 51 procent příjmů státního rozpočtu. Politoložka Jekatěrina Šulmanová proto o Rusku s nadsázkou mluví jako o „petrokracii“.

Letos je navíc situace kvůli pandemii ještě tíživější. Ve druhém kvartálu 2020 klesly reálné disponibilní příjmy obyvatel v meziročním srovnání o osm procent, což je nejvíc od roku 1999.

Pro představu, z jakého základu příjmy klesají, lze uvést medián čisté mzdy z roku 2019 před koronavirovou krizí. Mezi ruskými regiony panují podstatné rozdíly, uvádí RIA Novosti. V Moskvě a na Dálném východě se platí nejlépe, což v mediánu znamená přes 50 tisíc rublů (15 tisíc korun) měsíčně čistého. Následuje relativně blahobytná Sibiř, sever a další velká města, skromné Povolží a jih Ruska a Kavkaz s platy nepřesahujícími 22 tisíc rublů (sedm tisíc korun).

Medián čistého platu v Rusku v roce 2019 v rublech
Zdroj: Wikimedia Commons / RIA Novosti

Tomsk

Důležité a lidem nejbližší jsou volby do městských rad. Těm se věnoval i Fond boje proti korupci (FBK) Alexeje Navalného. Ještě před svou otravou stihl objet některá z měst, kde se bude hlasovat, a natočit v nich videa o lokálních problémech a politicích. Spolupracovníci Fondu je dokončili a od posledního srpnového dne je zveřejňovali.

Ve čtvrtek 3. září publikovali video z Tomska. Právě odtud Navalnyj letěl, když zkolaboval. Věnuje se v něm především třem firmám, které spravují vodovody a kanalizace, elektrickou síť a distribuci tepla. Tvrdí, že každou z nich ovládl jeden ze zastupitelů městské rady a na jejím provozu vydělává. 

Novosibirsk

FBK odstartoval celou sérii videí v Novosibirsku, třetím největším městě. Vydal se v něm do nové čtvrti jménem Pljuščichinskij. To je panelové sídliště, kde kvalita zástavby vyrazila dech i otrlým povahám. Urbanista a známý bloger Ilja Varlamov čtvrť navštívil v dubnu 2019: „Na zelené louce postavili panelové krabice a tím skončili. Cesty nejsou zpevněné, všude jsou hromady odpadu ze stavby, chybí chodníky a osvětlení… není tu nic. Domy jsou přitom pronajaté,“ žasne na videu z návštěvy.

Kandidát z Navalného týmu Daniil Markelov, kterému komise na poslední chvíli zakázala účast ve volbách do městské rady, letos v létě realitu čtvrti popisoval: „Lidé dostávají klíče od domů, v nichž nejsou výtahy, zábradlí nebo světlo. Dírami mezi panely fouká a všude kolem se léta staví.“

Na Navalného videu to potvrzují i obyvatelé. Stěžují si, že rok a půl tahají kočárek do osmého patra po schodech, že výtahové šachty nejsou dost zabezpečné, že neteče teplá voda, nebo že si profuky mezi panely museli zalepit sami. Někteří říkají, že se cítí nákupem bytu podvedení. Mezi obyvateli jsou podle FBK i sociálně slabí lidé, které tam nastěhovalo město za peníze městského rozpočtu.

Lídr kandidátky opozičního uskupení Novosibirsk 2020 usilující o místa v městské radě a koordinátor lokálního štábu Navalného Sergej Bojko má o viníkovi jasno: zastupitel za Jednotné Rusko jménem Alexej Džulaj, jehož firma Diskus Pljus prý vše postavila a spravuje.

A podobných příkladů je ve městě víc. Osmnáct z 50 zastupitelů městské rady je podle Navalného přímo napojeno na stavební firmy. „Stavební monopol zabral celou moc. Píšou si pro sebe zákony, přijímají je, přijímají městský rozpočet, plní kontrolní funkci,“ shrnuje politik.

Zmínění zastupitelé se k jeho kritice nevyjadřují. Ostatně veškerou práci FBK vládní politici i státní média dlouhodobě ignorují. Jméno Navalnyj v televizi nezní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...