Rusové protestují proti skládce. Vlak má vozit odpadky z Moskvy stovky kilometrů do tajgy

Nahrávám video
Události: Protest proti skládce u ruského Šiesu
Zdroj: ČT24

Ruskem otřásá další vlna protestů spojených s nakládáním s odpadem. Po demonstracích proti skládkám v okolí Moskvy se aktivisté přesunuli dále na severovýchod do Archangelské oblasti. Právě tam totiž vzniká obří skládka pro netříděný odpad z hlavního města. Odpůrci kritizují tajnosti kolem příprav a varují, že hrozí ekologická katastrofa, která by mohla zasáhnout i jiné země v Evropě. Policisté se snaží protestům zamezit a zadržují aktivisty. Na místě však už vzniklo stanové městečko.

Na místo, kde má být největší skládka v Evropě, není jednoduché se dostat. Policie uzavřela přístupové cesty. Na mýtinu u Šiesu ležícího asi 1200 kilometrů severovýchodně od Moskvy na hranicích Archangelské oblasti a Republiky Komi však přicházejí další a další odpůrci. „Který dobrý hospodář k sobě pustí cizího člověka s jeho smetím? Samozřejmě žádný,“ říká aktivistka Ljudmila Vlasovová.

Odpad se má na místo převážet vlakem. Každý den má přijet souprava o 56 vagonech, každý se sedmdesátitunovým nákladem. Ročně má u Šiesu skončit na dva a půl milionů tun odpadu z Moskvy. Čtvrtina všeho, co ruské hlavní město za rok vyprodukuje.

Lidem mimo jiné vadí, že jim úředníci i politici o chystané stavbě skládky lhali. „Říkali, že tu bude vojenský objekt, potom přišli s lesním kombinátem, později s těžbou bauxitu a nakonec řekli, že tu žádná stavba nebude,“ popisuje odpůrce skládky Jurij Šigerev.

Noční soudy s aktivisty

Skládka vzniká na třech tisících hektarech uprostřed lesů, bažin a rašelinišť. Nejbližší obec je vzdálená asi dvacet kilometrů. Divočina je domovem vlků, lišek i medvědů. Obavy z ekologických dopadů však zdaleka nejsou jen lokální. „Karcinogeny z odpadů zasáhnou Evropu. Vítr, déšť a sníh to vše roznesou,“ varuje například aktivistka Světlana Babjenková.

Hrozbu může představovat i blízkost plynovodu Nord Stream. Kdyby se skládka vzňala a požár se rozšířil, mohlo by to poškodit trubky s plynem a vyvolat ekologickou katastrofu.

Protesty sílí, stejně jako reakce policie. „Odvážejí nás v noci rovnou k soudu, ty zasedají rovněž v noci,“ popisuje aktivistka Taťána Ploskajová. Odpůrci stavby končí s peněžitými tresty, ale i několika dny za mřížemi.

Kritici protestují proti stavbě už od podzimu. O pomoc požádali mimo jiné prezidenta Putina. Ten 16. května slíbil, že promluví s archangelským gubernátorem Igorem Orlovem i s moskevským starostou Sergejem Sobjaninem. Na plánu skládky se však zatím nic nezměnilo.

Odpadová bezradnost státu

Protesty proti neschopnosti úřadů nakládat s odpady tak, aby to neobtěžovalo lidi v sousedství skládek nebo nevyvolávalo obavy ekologů, se v zemi objevují už několik let. Velkou nevoli vyvolal plán na stavbu skládky u Volokolamska v Moskevské oblasti. Demonstrovalo se i v dalších nejméně pěti místech v okolí hlavního města.

Následovaly kontroverze ohledně plánu vyvážet moskevský odpad o kus dál nedaleko Jaroslavle. Proti němu vystupovaly stovky lidí. Problémy s odpadky dlouhodobě sužují také město Murmansk. A bez protestů se teď neobešel ani pokus odsunout problém ještě dál do Šiesu v tajze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...