V Rusku začaly místní volby bez významné opozice, nelegální „hlasování“ pořádá Moskva i na okupované Ukrajině

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

„Je to volba více než dvaceti guvernérů ruských oblastí, ve více než dvaceti regionech probíhají volby do místních samospráv,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s tím, že počet regionů, kde se vybírají členové místních samospráv, zahrnuje i „pseudovolby“ na okupovaných ukrajinských územích. „A do třetice jsou to volby hlav šestnácti statutárních, krajských měst,“ dodal zpravodaj.

Rusko od zahájení své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru výrazně zpřísnilo represe vůči nesystémové opozici, připomněla agentura Reuters. Její zbývající představitelé byli zastrašeni, vyhnáni ze země nebo jako nejmocnější kritik Kremlu Alexej Navalnyj uvězněni.

Skupiny monitorující dodržování volebního práva byly rozpuštěny a kritická média uzavřena nebo vyhnána do zahraničí. Všechny významné legální politické síly jsou loajální Putinovi a podporují válku na Ukrajině. Platí to i pro systémovou opozici, tedy strany, které poskytují zdání konkurence, ale ve skutečnosti jsou loajální Kremlu.

„Účastní se opoziční strana, která je velmi zanedbatelná, má velmi zanedbatelnou podporu, což je liberálně-demokratická strana Jabloko,“ dodal Rožánek s odkazem na k volbám připuštěnou opoziční stranu, která ale nemá naději na úspěch.

Pseudovolby na okupované Ukrajině

Kromě Ruska zorganizovala Moskva také pseudovolby v okupovaných částech čtyřech ukrajinských oblastí – Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské. Moskva dříve oznámila, že je – na základě nelegálních pseudoreferend – anektovala, žádnou z nich ale plně nekontroluje.

Podle okupačních úřadů mají lidé na těchto územích rozhodovat o regionálních zákonodárných sborech, které pak na návrh Kremlu vyberou hlavy oblastí. V Doněcké a Luhanské oblasti se navíc tisíce kandidátů ucházejí o křesla v obecních zastupitelstvech. Hlasování v těchto regionech jsou ale nelegální.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí připomnělo, že volby pořádané na území Ukrajiny představují „hrubé porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“ i mezinárodního práva. „Podvodné volby pořádané Ruskem na dočasně okupovaných územích jsou neplatné. Nebudou mít žádné právní důsledky a nepovedou ke změně statusu ukrajinských území, kterých se zmocnila ruská armáda.“

Také šéf americké diplomacie Antony Blinken ve čtvrtek při návštěvě Kyjeva upozornil, že volby jsou podvodné a nelegitimní. Ruská ambasáda ve Washingtonu v reakci uvedla, že Spojené státy se vměšují do ruských vnitřních záležitostí, píše Reuters, přestože nejde o ruské území.

Na nelegálnost voleb upozorňují i mezinárodní organizace

Podle Rady Evropy volby představují flagrantní porušení mezinárodního práva, „které Rusko nadále ignoruje“.

„Jakékoli volby na územích v mezinárodně uznaných hranicích Ukrajiny se mohou konat pouze v souladu s národní legislativou a mezinárodními standardy a mohou být organizovány pouze legitimním orgánem podle ukrajinského práva, ukrajinskou ústřední volební komisí. Pořádání voleb na dočasně okupovaných územích porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, což je v rozporu se základními principy OBSE, Charty OSN a mezinárodního práva. Výsledky jakýchkoli takových ‚voleb‘ organizovaných Ruskou federací na dočasně okupovaných územích Ukrajiny nebudou mít podle mezinárodního práva žádnou platnost,“ shrnula Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Média: Snaha o upevnění autority Moskvy

Kremlem dosazené úřady v Doněcké a Záporožské oblasti uspořádaly pseudohlasování už od 31. srpna, v Chersonské a Luhanské oblasti začalo o prvním zářijovém víkendu. Prodloužení „voleb“ na několik dní okupační úřady zdůvodňují tím, že je nutné snížit nebezpečí pro voliče.

„Hlasovat mohou jenom lidé, kteří mají ruské pasy. Desetitisíce lidí nemají ruské doklady, ponechaly si ukrajinské, ať už si ruské nestihly udělat, nebo nechtěly,“ dodal Rožánek.

Akce má podle Reuters pomoci upevnit autoritu Moskvy na těchto územích, podle The Moscow Times je vnímána jako nejnovější snaha legitimizovat Kremlem dosazené úřady a nečeká se, že ji uzná širší mezinárodní společenství.

Analytik Abbas Galljamov, který psával projevy pro ruského vůdce Vladimira Putina v době, kdy byl premiérem, řekl agentuře AP, že pro Rusko je klíčové, aby se pseudohlasování ve čtyřech ukrajinských oblastech uskutečnilo, aby uchovalo iluzi, že je tam vše normální. „Ruské úřady se usilovně snaží předstírat, že všechno jde podle plánu … A když jde všechno podle plánu, pak i politický proces má jít podle plánu,“ uvedl.

„Nic zvláštního“ – ale také hlasování za doprovodu vojáků

Pro některé obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž značnou část už v roce 2014 ovládli Ruskem podporovaní separatisté a kteří jsou dlouho pod vlivem ruské propagandy, není na volbách nic zvláštního. „Posledních devět let jsme se toužili více sblížit s Ruskem a ruské politiky dobře známe,“ řekl agentuře AP sedmačtyřicetiletý Sergej z Luhansku, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení. V Doněcku měli někteří lidé podobné názory jako on.

Situace byla podle AP jiná v Chersonské a Záporožské oblasti, kde podle místních lidí a ukrajinských aktivistů volební úředníky doprovázeli ozbrojení vojáci. Ukrajinští ochránci lidských práv mluvili o případech, kdy jsou lidé, kteří se odmítnou hlasování zúčastnit, na několik hodin zadrženi. Ruské okupační úřady je přinutí napsat vysvětlující prohlášení, které pak slouží jako podklad pro zahájení trestního stíhání.

Většina voličů toho o kandidátech mnoho neví, skoro polovina z nich prý přijela z Ruska, někteří z nich dokonce ze Sibiře. „Místní ale chápou, že tyto volby nic neovlivňují (…) a jsou pořádány pro účely ruské propagandy,“ řekl AP Kostantin, který žije v okupované části Chersonské oblasti.

Ivan Fedorov, exilový ukrajinský starosta okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti, řekl, že místní obyvatelé jsou fakticky nuceni volit. „Když před vámi stojí ozbrojená osoba, je těžké říci ne,“ citovala ho agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...