V Rusku začaly místní volby bez významné opozice, nelegální „hlasování“ pořádá Moskva i na okupované Ukrajině

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

„Je to volba více než dvaceti guvernérů ruských oblastí, ve více než dvaceti regionech probíhají volby do místních samospráv,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s tím, že počet regionů, kde se vybírají členové místních samospráv, zahrnuje i „pseudovolby“ na okupovaných ukrajinských územích. „A do třetice jsou to volby hlav šestnácti statutárních, krajských měst,“ dodal zpravodaj.

Rusko od zahájení své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru výrazně zpřísnilo represe vůči nesystémové opozici, připomněla agentura Reuters. Její zbývající představitelé byli zastrašeni, vyhnáni ze země nebo jako nejmocnější kritik Kremlu Alexej Navalnyj uvězněni.

Skupiny monitorující dodržování volebního práva byly rozpuštěny a kritická média uzavřena nebo vyhnána do zahraničí. Všechny významné legální politické síly jsou loajální Putinovi a podporují válku na Ukrajině. Platí to i pro systémovou opozici, tedy strany, které poskytují zdání konkurence, ale ve skutečnosti jsou loajální Kremlu.

„Účastní se opoziční strana, která je velmi zanedbatelná, má velmi zanedbatelnou podporu, což je liberálně-demokratická strana Jabloko,“ dodal Rožánek s odkazem na k volbám připuštěnou opoziční stranu, která ale nemá naději na úspěch.

Pseudovolby na okupované Ukrajině

Kromě Ruska zorganizovala Moskva také pseudovolby v okupovaných částech čtyřech ukrajinských oblastí – Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské. Moskva dříve oznámila, že je – na základě nelegálních pseudoreferend – anektovala, žádnou z nich ale plně nekontroluje.

Podle okupačních úřadů mají lidé na těchto územích rozhodovat o regionálních zákonodárných sborech, které pak na návrh Kremlu vyberou hlavy oblastí. V Doněcké a Luhanské oblasti se navíc tisíce kandidátů ucházejí o křesla v obecních zastupitelstvech. Hlasování v těchto regionech jsou ale nelegální.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí připomnělo, že volby pořádané na území Ukrajiny představují „hrubé porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“ i mezinárodního práva. „Podvodné volby pořádané Ruskem na dočasně okupovaných územích jsou neplatné. Nebudou mít žádné právní důsledky a nepovedou ke změně statusu ukrajinských území, kterých se zmocnila ruská armáda.“

Také šéf americké diplomacie Antony Blinken ve čtvrtek při návštěvě Kyjeva upozornil, že volby jsou podvodné a nelegitimní. Ruská ambasáda ve Washingtonu v reakci uvedla, že Spojené státy se vměšují do ruských vnitřních záležitostí, píše Reuters, přestože nejde o ruské území.

Na nelegálnost voleb upozorňují i mezinárodní organizace

Podle Rady Evropy volby představují flagrantní porušení mezinárodního práva, „které Rusko nadále ignoruje“.

„Jakékoli volby na územích v mezinárodně uznaných hranicích Ukrajiny se mohou konat pouze v souladu s národní legislativou a mezinárodními standardy a mohou být organizovány pouze legitimním orgánem podle ukrajinského práva, ukrajinskou ústřední volební komisí. Pořádání voleb na dočasně okupovaných územích porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, což je v rozporu se základními principy OBSE, Charty OSN a mezinárodního práva. Výsledky jakýchkoli takových ‚voleb‘ organizovaných Ruskou federací na dočasně okupovaných územích Ukrajiny nebudou mít podle mezinárodního práva žádnou platnost,“ shrnula Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Média: Snaha o upevnění autority Moskvy

Kremlem dosazené úřady v Doněcké a Záporožské oblasti uspořádaly pseudohlasování už od 31. srpna, v Chersonské a Luhanské oblasti začalo o prvním zářijovém víkendu. Prodloužení „voleb“ na několik dní okupační úřady zdůvodňují tím, že je nutné snížit nebezpečí pro voliče.

„Hlasovat mohou jenom lidé, kteří mají ruské pasy. Desetitisíce lidí nemají ruské doklady, ponechaly si ukrajinské, ať už si ruské nestihly udělat, nebo nechtěly,“ dodal Rožánek.

Akce má podle Reuters pomoci upevnit autoritu Moskvy na těchto územích, podle The Moscow Times je vnímána jako nejnovější snaha legitimizovat Kremlem dosazené úřady a nečeká se, že ji uzná širší mezinárodní společenství.

Analytik Abbas Galljamov, který psával projevy pro ruského vůdce Vladimira Putina v době, kdy byl premiérem, řekl agentuře AP, že pro Rusko je klíčové, aby se pseudohlasování ve čtyřech ukrajinských oblastech uskutečnilo, aby uchovalo iluzi, že je tam vše normální. „Ruské úřady se usilovně snaží předstírat, že všechno jde podle plánu … A když jde všechno podle plánu, pak i politický proces má jít podle plánu,“ uvedl.

„Nic zvláštního“ – ale také hlasování za doprovodu vojáků

Pro některé obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž značnou část už v roce 2014 ovládli Ruskem podporovaní separatisté a kteří jsou dlouho pod vlivem ruské propagandy, není na volbách nic zvláštního. „Posledních devět let jsme se toužili více sblížit s Ruskem a ruské politiky dobře známe,“ řekl agentuře AP sedmačtyřicetiletý Sergej z Luhansku, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení. V Doněcku měli někteří lidé podobné názory jako on.

Situace byla podle AP jiná v Chersonské a Záporožské oblasti, kde podle místních lidí a ukrajinských aktivistů volební úředníky doprovázeli ozbrojení vojáci. Ukrajinští ochránci lidských práv mluvili o případech, kdy jsou lidé, kteří se odmítnou hlasování zúčastnit, na několik hodin zadrženi. Ruské okupační úřady je přinutí napsat vysvětlující prohlášení, které pak slouží jako podklad pro zahájení trestního stíhání.

Většina voličů toho o kandidátech mnoho neví, skoro polovina z nich prý přijela z Ruska, někteří z nich dokonce ze Sibiře. „Místní ale chápou, že tyto volby nic neovlivňují (…) a jsou pořádány pro účely ruské propagandy,“ řekl AP Kostantin, který žije v okupované části Chersonské oblasti.

Ivan Fedorov, exilový ukrajinský starosta okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti, řekl, že místní obyvatelé jsou fakticky nuceni volit. „Když před vámi stojí ozbrojená osoba, je těžké říci ne,“ citovala ho agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO: Epidemie eboly v Kongu a Ugandě je ohrožení zdraví mezinárodního významu

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.
před 51 mminutami

Kanadskému pasažérovi výletní lodi vyšel pozitivní test na hantavirus

Jednomu kanadskému pasažérovi výletní lodi MV Hondius vyšel pozitivní test na hantavirus, uvedly úřady. Podle serveru BBC bylo na plavidle spojovaném s několika případy nákazy tímto virem celkem šest Kanaďanů. Agentura Reuters uvedla, že nakažená osoba během převozu do izolace nepřišla do kontaktu s veřejností.
před 3 hhodinami

V italské Modeně najel řidič do skupiny lidí, několik jich zranil

V italském městě Modena v sobotu odpoledne najel řidič autem do skupinky lidí a pak se snažil utéct. Osm lidí zranil, z toho čtyři vážně. Řidič, který byl po činu zatčen, je Ital marockého původu a trpí psychickými problémy, kvůli nimž se léčil na psychiatrii, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Desítky tisíc lidí se sešly na dvou protichůdných protestech v Londýně

Desítky tisíc lidí se v sobotu v Londýně zúčastnily dvou demonstrací, při nichž se policie obávala střetů dvou protichůdných táborů. Policie ale obě manifestace oddělila, akce se tedy obešly bez větších incidentů. Na bezpečnost dohlíželo více než čtyři tisíce policistů. Podle londýnské policie šlo o jednu z jejích nejvýznamnějších operací za poslední roky, napsal server BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHistorik Snyder se v Lucerně zamýšlel nad demokracií a autoritářstvím

Americký historik Timothy Snyder v rámci festivalu Svět knihy hovořil v pražské Lucerně. Zamýšlel se nad vztahem mezi Evropou, Amerikou a Ukrajinou a reflektoval současné dění z perspektivy křehké rovnováhy mezi demokracií a autoritářstvím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Uhynulá velryba u dánského ostrova je Timmy, potvrdily úřady

Uhynulá velryba, kterou vyplavilo moře u dánského ostrova Anholt, je keporkak přezdívaný Timmy. Předtím několikrát uvázl na mělčině Baltského moře u německého pobřeží. Na těle kytovce se našlo sledovací zařízení, které na něj bylo předtím připevněno. Podle agentury DPA o tom informovaly ministerstvo životního prostředí severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a dánský úřad pro životní prostředí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...