Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.
Okupanti mnohé Ukrajince mučili v temné sklepní kobce, psychicky i fyzicky. Surově je bili, používali elektrošoky, topení nebo spánkovou deprivaci. Mnozí trýznění nepřežili. „Můžeme jen odhadovat, kolik jich tu bylo vězněno najednou. Podle svědků zde ale bylo nejméně dvacet až dvacet pět lidí,“ přibližuje veřejný ochránce práv Dmytro Lubinec.
Barbarské činy Rusové podnikali nejen na vojácích, ale i civilistech, včetně dětí. Sedmadvacetiletého Alešu Babenka a jeho čtrnáctiletého synovce Vitalije Myškarského Rusové věznili kvůli tomu, že fotili zničenou ruskou techniku a snímky umísťovali na sociální sítě.
„Používali elektřinu, vyhrožovali zbraněmi a někdy i přímo tasery. Říkali, že nás pošlou na minová pole směrem k ukrajinským pozicím,“ popisuje chování ruských okupantů Babenko, obyvatel Kyselivky v Chersonské oblasti.
Zpráva, kterou vypracovali výzkumníci z americké Yaleovy univerzity, dokumentuje unesení a zmizení 226 lidí v Chersonu mezi březnem a říjnem. Čtvrtinu z nich podle expertů okupanti mučili, pět unesených zemřelo v zajetí nebo krátce poté, co se dostali na svobodu.
Vitalij Myškarskyj mučení unikl i díky tomu, že slíbil poslušnost. Rusové ho, podobně jako tisíce dalších dětí, chtěli převézt na převýchovu přímo do Ruska. Jeho strýce opakovaně vyslýchali a bili. Oba nakonec propustili, když se ke sdílení záběrů ruských ztrát přiznali na kameru. „Rusové si nás všimli, prohlédli nám telefony, pak nás svázali a převezli do Chersonu. Bylo nás tam dvanáct. Někteří měsíc, jiní týden nebo dva tři týdny,“ vybavuje si Myškarskyj.
Na pachatele dojde, věří Janů
Ukrajinci tlačí Západ, aby vytvořil speciální trestní tribunál. Bývalá soudkyně Ústavního soudu a také Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivana Janů upozorňuje, že haagský soud už na Ukrajině delší dobu vyšetřuje a může soudit většinu zločinů.
Zároveň dodává, že primárně mají i válečné zločiny soudit národní instituce, přičemž ukrajinské soudy už tak činí. Mezinárodní soud by podle Janů měl vzniknout kvůli agresi samotné. Někdejší soudkyně věří, že se časem na pachatele zločinů dostane, včetně ruského diktátora Vladimira Putina.
Mučící komory a masové hroby se objevily ve všech kdysi okupanty kontrolovaných částech Ukrajiny. Jen v Chersonské oblasti úřady odkryly přes šedesát ostatků umučených osob. „V okolí Chersonu jsme objevili jedenáct míst, kde byli ilegálně drženi naši obyvatelé, civilisté, ukrajinští rukojmí. Podle našich zjištění docházelo k mučení ve čtyřech z nich,“ rekapituluje ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.
O většině tajných věznic a mučíren ukrajinská strana věděla díky uprchlíkům. Aleša Babenko a Vitalij Myškarskyj měli štěstí, navzdory utrpení. Řadu svých sousedů z Kyselivky u Chersonu už ale na ulicích nikdy nepotkají.
