Rusové v Chersonu unášeli, mučili a zabíjeli místní, Ukrajinci odhalují stopy

9 minut
Horizont ČT24: Ukrajinci odkrývají ruské válečné zločiny v Chersonu
Zdroj: ČT24

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Okupanti mnohé Ukrajince mučili v temné sklepní kobce, psychicky i fyzicky. Surově je bili, používali elektrošoky, topení nebo spánkovou deprivaci. Mnozí trýznění nepřežili. „Můžeme jen odhadovat, kolik jich tu bylo vězněno najednou. Podle svědků zde ale bylo nejméně dvacet až dvacet pět lidí,“ přibližuje veřejný ochránce práv Dmytro Lubinec.

Barbarské činy Rusové podnikali nejen na vojácích, ale i civilistech, včetně dětí. Sedmadvacetiletého Alešu Babenka a jeho čtrnáctiletého synovce Vitalije Myškarského Rusové věznili kvůli tomu, že fotili zničenou ruskou techniku a snímky umísťovali na sociální sítě.

„Používali elektřinu, vyhrožovali zbraněmi a někdy i přímo tasery. Říkali, že nás pošlou na minová pole směrem k ukrajinským pozicím,“ popisuje chování ruských okupantů Babenko, obyvatel Kyselivky v Chersonské oblasti.

Zpráva, kterou vypracovali výzkumníci z americké Yaleovy univerzity, dokumentuje unesení a zmizení 226 lidí v Chersonu mezi březnem a říjnem. Čtvrtinu z nich podle expertů okupanti mučili, pět unesených zemřelo v zajetí nebo krátce poté, co se dostali na svobodu.

Vitalij Myškarskyj mučení unikl i díky tomu, že slíbil poslušnost. Rusové ho, podobně jako tisíce dalších dětí, chtěli převézt na převýchovu přímo do Ruska. Jeho strýce opakovaně vyslýchali a bili. Oba nakonec propustili, když se ke sdílení záběrů ruských ztrát přiznali na kameru. „Rusové si nás všimli, prohlédli nám telefony, pak nás svázali a převezli do Chersonu. Bylo nás tam dvanáct. Někteří měsíc, jiní týden nebo dva tři týdny,“ vybavuje si Myškarskyj.

Na pachatele dojde, věří Janů

Ukrajinci tlačí Západ, aby vytvořil speciální trestní tribunál. Bývalá soudkyně Ústavního soudu a také Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivana Janů upozorňuje, že haagský soud už na Ukrajině delší dobu vyšetřuje a může soudit většinu zločinů.

Zároveň dodává, že primárně mají i válečné zločiny soudit národní instituce, přičemž ukrajinské soudy už tak činí. Mezinárodní soud by podle Janů měl vzniknout kvůli agresi samotné. Někdejší soudkyně věří, že se časem na pachatele zločinů dostane, včetně ruského diktátora Vladimira Putina.

Mučící komory a masové hroby se objevily ve všech kdysi okupanty kontrolovaných částech Ukrajiny. Jen v Chersonské oblasti úřady odkryly přes šedesát ostatků umučených osob. „V okolí Chersonu jsme objevili jedenáct míst, kde byli ilegálně drženi naši obyvatelé, civilisté, ukrajinští rukojmí. Podle našich zjištění docházelo k mučení ve čtyřech z nich,“ rekapituluje ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

O většině tajných věznic a mučíren ukrajinská strana věděla díky uprchlíkům. Aleša Babenko a Vitalij Myškarskyj měli štěstí, navzdory utrpení. Řadu svých sousedů z Kyselivky u Chersonu už ale na ulicích nikdy nepotkají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 6 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 7 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...